62 C 71/2022-43 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 25. 1. 2022, doplněnou podáním ze dne 17. 5. 2022, domáhala zaplacení 5.231 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaná uzavřela dne 18. 2. 2021 s právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba]) smlouvu o úvěru [číslo] na základě které žalovaná v hotovosti obdržela 4.500 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku do 20. 3. 2021. Žalovaná neplnila řádně a včas smlouvou sjednané povinnosti, dluh do 20. 3. 2021 neuhradila ani zčásti. Žalovaná částka sestává z jistiny ve výši 4.500 Kč, smluvní pokuty ve výši 731 Kč, paušálních nákladů na upomínání (kapitalizovaný úrok) ve výši 150 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 289 Kč a příslušenství. Dne 29. 3. 2021 právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni. 2. Usnesením podepsaného soudu ze dne 19. 5. 2022, č.j. 62 C 71/2022-32, které nabylo právní moci dne 2. 7. 2022, bylo řízení ohledně kapitalizovaného úroku ve výši 150 Kč a smluvní pokuty ve výši 731 Kč částečně zastaveno. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“); žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, souhlas žalované se předpokládá (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 5. Dne 18. 2. 2021 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru [číslo]. Žalovaná svým podpisem potvrdila, že jí byla prostřednictvím zprostředkovatele úvěru [právnická osoba] v hotovosti vyplacena částka ve výši 4.500 Kč a zavázala se tuto částku vrátit jednorázovou splátkou do 20 3. 2021. 6. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu ze strany právního předchůdce žalobkyně dne 3. 4. 2021, 12. 4. 2021 a 20. 4. 2021. 7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021 byla pohledávka právního předchůdce žalobkyně postoupena na žalobkyni. Právní předchůdce žalobkyně a rovněž i žalobkyně přípisem ze dne 13. 9. 2021 oznámily postoupení pohledávky žalované a vyzvaly ji k úhradě dlužné částky. 8. Předžalobní upomínkou ze dne 13. 12. 2021 žalobkyně žalovanou opětovně vyzvala k úhradě dluhu. 9. Podle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 12. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Soud se nejprve zabýval platností předmětné smlouvy. 15. Smluvní ujednání mezi účastníky bylo svým charakterem spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobkyně, resp. její právní předchůdce, v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. 16. V posuzované věci právní předchůdce žalobkyně žádným způsobem nezjišťoval a neposuzoval schopnost žalované řádně splácet úvěr, nezkoumal pravidelné měsíční příjmy a výdaje žalované či její osobní a majetkové poměry, nevyžádal si doklady k ověření úvěruschopnosti žalované a ani sám aktivně neprovedl žádná šetření, která by osvědčila schopnost žalované řádně splácet poskytnutý úvěr. Žalobkyně v reakci na výzvu soudu nadto výslovně uvedla, že důkazy o posouzení úvěruschopnosti žalované nedisponuje. 17. Právní předchůdce žalobkyně nedostál své zákonem stanovené povinnosti, neboť nepostupoval s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalované splácet úvěr (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). K obdobným závěrům dospěl i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, kdy dovodil, že„ součástí odborné péče poskytovatel úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit) …poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit…totiž proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektům, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu…“ 18. Neplatnost smlouvy ve smyslu § 87 odst. 1 z.s.ú. jako důsledek porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je nutno vykládat jako neplatnost absolutní. Soud k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přihlíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C - [číslo]). 19. Soud proto uzavřel, že smlouva o úvěru byla od počátku neplatná a žalobkyni vzniklo, resp. bylo jí postoupeno, toliko právo na vydání toho, oč se žalovaná bezdůvodně obohatila. Žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho, žalobkyně má proto nárok na vrácení poskytnutého plnění ve výši 4.500 Kč. 20. Žalobkyně má právo rovněž na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o. z.). Žalovaná se do prodlení dostala marným uplynutím lhůty splatnosti. Splatnost neoprávněného majetkového prospěchu je odvozena od výzvy k jeho vydání; v daném případě výzvy k úhradě dlužné částky. Žalovaná byla ze strany žalobkyně k zaplacení opakovaně vyzývána. Výše úroku z prodlení odpovídá nař. vlády č. 351/2013 Sb. 21. Z důvodů shora vyložených soud výrokem pod bodem I tohoto rozsudku žalobě zčásti vyhověl a ve zbytku žalobu výrokem pod bodem II zamítl. 22. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. 23. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 146 odst. 2 věty první ve spojení s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že převážně úspěšné žalobkyni přiznal právo na jejich náhradu. Žalobkyně byla v dané věci úspěšná v 81 % předmětu řízení, v 19 % předmětu řízení úspěšná nebyla. 24. Náklady řízení sestávají z těchto částek: - 400 Kč za zaplacený soudní poplatek, - 600 Kč odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, podání žaloby) ve výši 200 Kč za úkon určené podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu, - 300 Kč za hotové výdaje advokáta podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za 3 režijní paušály po 100 Kč (převzetí zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění), - 189 Kč odpovídající 21 % DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), neboť zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem DPH. 25. Takto vyčíslené náklady činí 1.489 Kč; žalobkyně má právo na náhradu 62 % nákladů řízení (úspěch ponížený o neúspěch). Soud jí proto přiznal náhradu