62 C 93/2022-46 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 10. 12. 2021 domáhala zaplacení 27.922,44 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný uzavřel dne 21. 6. 2018 s právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba]) smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byla žalovanému v hotovosti poskytnuta částka 20.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu s kapitalizovaným úrokem, s úrokovou sazbou 19,32 % ročně, odměnou za administrativní činnost a odměnou za hotovostní inkaso splátek v celkové výši 36.000 Kč v 60 týdenních splátkách ve výši 600 Kč. Žalovaný neplnil řádně a včas smlouvou sjednané povinnosti a dostal se do prodlení s platbou pravidelných splátek; celkem uhradil 26.000 Kč. 2. Žalovaný dále dne 18. 12. 2018 uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byla žalovanému v hotovosti poskytnuta částka 20.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu s kapitalizovaným úrokem, s úrokovou sazbou 21,27 % ročně, odměnou za administrativní činnost a odměnou za hotovostní inkaso splátek v celkové výši 37.800 Kč v 78 týdenních splátkách ve výši 485 Kč. Žalovaný neplnil řádně a včas smlouvou sjednané povinnosti a dostal se do prodlení s platbou pravidelných splátek; celkem uhradil 10.700 Kč. 3. S účinností ke dni 15. 1. 2021 právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávky za žalovaným na žalobkyni. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 5. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“); žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, souhlas žalovaného se předpokládá (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 6. Dne 20. 6. 2018 byla mezi společností [právnická osoba], a žalovaným uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo]. Žalovaný svým podpisem potvrdil, že mu bylo v hotovosti poskytnuto 20.000 Kč a zavázal se tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 4.000 Kč s úrokovou sazbou 19,32 % ročně, odměnou za administrativní činnost ve výši 4.000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 8.000 Kč, tj. celkem 36.000 Kč, v 60 týdenních splátkách ve výši 600 Kč. 7. V souvislosti s uzavřením předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru byla dne 20. 6. 2018 vyplněna zákaznická karta žalovaného. Žalovaný uvedl, že je spolubydlícím ve sdílené domácnosti a má vyživovací povinnost k 1 nezaopatřenému dítěti. Měsíční příjem žalovaného ke dni žádosti o poskytnutí úvěru činil 13.560 Kč, další příjmy činily 3.400 Kč. Měsíční výdaje žalovaného měla představovat částka 11.700 Kč, z toho 3.500 Kč na bydlení, 7.200 Kč na osobní výdaje a 1.000 Kč na výživné. Z karty vyplývá, že údaje uvedené žalovaným byly právním předchůdcem žalobkyně ověřeny předložením pracovní smlouvy a dokladu SIPO. 8. Dne 18. 12. 2018 byla mezi společností [právnická osoba], a žalovaným uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo]. Žalovaný svým podpisem potvrdil, že mu bylo v hotovosti poskytnuto 20.000 Kč a zavázal se tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 3.400 Kč s úrokovou sazbou 21,27 % ročně, odměnou za administrativní činnost ve výši 4.000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 10.400 Kč, tj. celkem 37.800 Kč, v 78 týdenních splátkách ve výši 485 Kč. 9. V souvislosti s uzavřením předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru byla dne 18. 12. 2018 vyplněna zákaznická karta žalovaného. Žalovaný uvedl, že žije s rodiči a nemá vyživovací povinnost k žádným nezaopatřeným dětem nebo jiným osobám. Měsíční příjem žalovaného ke dni žádosti o poskytnutí úvěru měl činit 14.551 Kč, další příjmy 5.000 Kč. Měsíční výdaje žalovaného měla představovat částka 12.510 Kč, z toho 4.000 Kč na bydlení, 5.810 Kč na osobní výdaje a 2.700 Kč na splátky jiných dluhů. Z karty vyplývá, že údaje uvedené žalovaným byly právním předchůdcem žalobkyně ověřeny předložením pracovní smlouvy a výplatních pásek. 10. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 byly obě pohledávky postoupeny na žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení pohledávek informován dopisem ze dne 19. 2. 2021, kterým byl současně vyzván k zaplacení dluhu v celkové výši 48.600Kč do 10 dnů po obdržení dopisu. Dopis byl odeslán dne 22. 2. 2021. 11. Předžalobní upomínkou ze dne 13. 5. 2021 žalobkyně žalovaného opětovně vyzvala k úhradě dluhu. 12. Podle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 15. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 16. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 17. Soud se nejprve zabýval platností předmětné smlouvy. 18. Smluvní ujednání mezi účastníky bylo svým charakterem spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobkyně, resp. její právní předchůdce, v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. 19. V případě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] i smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] žalovaný sice sdělil právnímu předchůdci žalobkyně přehled o svých pravidelných měsíčních příjmech a výdajích, avšak ze zákaznických karet nevyplývá, že by informace poskytnuté žalovaným byly ze strany právního předchůdce žalobkyně dostatečně ověřovány. Obě smlouvy o úvěru byly uzavřeny v krátkém časovém rozmezí 6 měsíců, avšak při porovnání obou smluv vznikají značné nejasnosti. V případě smlouvy [číslo] žalovaný uvedl, že je spolubydlícím ve sdílené domácnosti, při sjednání smlouvy [číslo] naopak uvedl, že žije s rodiči. Značně nejasná je i informace o nezaopatřených dětech, kdy v červnu 2018 při sjednávání smlouvy [číslo] žalovaný uvedl, že má 1 dítě, v prosinci 2018 při sjednávání smlouvy [číslo] však uvedl, že žádné děti nemá. Právní předchůdce žalobkyně také žádným způsobem nezkoumal a neověřoval, co je zdrojem dalších příjmů žalovaného. Jistě bylo v možnostech právního předchůdce žalobkyně ověřit si výši těchto dalších příjmů, a pokud se právní předchůdce žalobkyně spokojil s tvrzením žalovaného, aniž se zajímal o zdroj těchto dalších příjmů, nelze dospět k závěru, že při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr postupoval s odbornou péčí. 20. Přihlédnout je potřeba také k tomu, že právní předchůdce žalobkyně se zjevně ohledně výše výdajů spokojil s údaji tvrzenými žalovaným, nijak informace, které uvedl, neověřoval. V krátkém časovém odstupu mezi jednotlivými smlouvami o úvěru přitom došlo k výrazné změně ve výši výdajů žalovaného, právní předchůdce však k této skutečnosti vůbec nepřihlédl. Pouhé vyplnění formuláře (karty zákazníka) nelze považovat za náležité prověření finanční situace žalované. 21. Právní předchůdce žalobkyně tedy nepostupoval při posuzování schopnosti ž