72 C 126/2021-181 — Městský soud v Brně

1. Podanou žalobou na odstranění neoprávněné stavby se žalobce domáhal odstranění garáže [číslo] postavené na pozemku parc. [číslo] zapsaném v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro obec Brno, [katastrální uzemí], vedeném [stát. instituce], katastrální pracoviště Brno. Žalobce k tomu uvedl, že jako pronajímatel uzavřel s žalovaným jako nájemcem dne 1. 1. 2011 smlouvu o nájmu pozemku, na základě které žalovanému pronajal část pozemku o výměře 20 m2, a to výhradně k umístění garáže č. 20, která není pevně spojena s pozemkem, tudíž se jedná o věc movitou, a to s tím, že nájemce vzal tuto skutečnost na vědomí, což plně akceptoval s tím, že stavba garáže má statut dočasné stavby, je umístěna v ochranném pásmu žalobce, přičemž se v této smlouvě zavázal také k tomu, že v případě potřeby pronajímatele garáž bez náhrady a ve stanoveném termínu na vlastní náklady odstraní. Tento smluvní vztah mezi žalobcem a žalovaným byl uzavřen na dobu neurčitou s možností ukončení vztahu písemnou dohodou nebo výpovědí s tříměsíční výpovědní lhůtou. Dále žalobce uvedl, že žalovaný na základě této nájemní smlouvy vstoupil do předchozích smluvních vztahů, a to s odkazem na smlouvu o nájmu pozemku č. 19/96 ze dne 2. 1. 1996 uzavřenou s [jméno] [příjmení] a smlouvu o nájmu pozemku ze dne 1. 6. 2006 uzavřenou s [anonymizováno] [jméno] [příjmení], která byla ukončena dohodou dne 7. 12. 2010 s doporučením žalovaného [celé jméno žalovaného] jako příštího nájemce pozemku. Ve všech těchto smlouvách o nájmu pozemku byla opakovaně garáž deklarována jako věc movitá, nespojená se zemí pevným základem a odstranitelná na základě výzvy žalobce, což plně koresponduje s výpisem z katastru nemovitostí na [list vlastnictví], kde je tento pozemek vyznačen jako ostatní, nezastavěná, jiná plocha v ochranném pásmu, a to po celou dobu trvání nájemního vztahu. Vzhledem k tomu, že žalobce tento pronajatý pozemek nutně potřebuje pro plnění svých úkolů, dne 21. 1. 2019 byla žalovanému ze strany žalobce dána v intencích uzavřené smlouvy výpověď nájmu pozemku s tříměsíční výpovědní lhůtou, kterou žalovaný převzal dne 28. 1. 2019, a to s tím, aby žalovaný ve lhůtě do 1 roku ode dne ukončení nájemního vztahu bez náhrady a na vlastní náklady z pozemku předmětnou garáž odstranil. Přestože výpověď je posuzována dle právní úpravy obecně jako jednostranné právní jednání ze strany pronajímatele, přičemž u nájmu na dobu neurčitou lze dle ustanovení § 2231 občanského zákoníku podat výpověď i bez uvedení důvodu, v tomto konkrétním případě pronajímatel deklaroval tento důvod výpovědi nájmu plněním svých úkolů. Žalovaný na výpověď nájmu pozemku reagoval dne 27. 1. 2020 s tím, že požadavek na odstranění garáže z pozemku představuje plnění nemožné s ohledem na ustanovení § 580 odst. 2 občanského zákoníku, přičemž argumentoval tím, že všechny garáže nejsou věci movitou, ale že se jedná o nemovitosti spojené se zemí pevným základem a nelze je jednoduše převést na jiné místo, kdy by muselo dojít k jejich zničení. Dále žalovaný uvedl, že byl při podpisu smlouvy o nájmu pronajímatelem uveden v omyl tím, že v nájemní smlouvě byla uvedena stavba garáže jako věci movité se statutem dočasné stavby. K tomu žalobce zdůraznil, že již od samotného počátku, což vyplývá ze všech dostupných písemných dokumentů, které má žalobce k dispozici, bylo přitom deklarováno a všichni nájemci to vzali na vědomí, přičemž podepsali příslušné dokumenty, o tom, že umístění garáží je věc dočasná, si byli vědomi toho, že v případě potřeby žalobce tyto garáže odstraní bez náhrady a ve stanoveném termínu. Z dostupných materiálů je rovněž jednoznačně patrné, že umístěné garáže na pozemcích budou typu„ Prefa“, tedy dočasné, s charakterem věcí movitých, které nejsou nadzemními stavbami spojené se zemí s pevným základem, a nejedná se tudíž o budovy podle katastrálního zákona. Od těchto dokumentů se posléze odvíjely také další smlouvy o nájmu pozemku, kde všichni nájemci byli řádně seznámeni s právním stavem pronajatých pozemků, což stvrdili svým podpisem na smlouvách. Pokud si někteří z nájemců, kterých byl celkový počet 47, pořídili garáže v rozporu s uzavřenou smlouvou bez souhlasu a vědomí pronajímatele jako stavbu spojenou se zemí pevným základem, jednalo se o osobní záležitost nájemce, neboť tímto krokem byla porušena nájemní smlouva, zejména to však pronajímatele k ničemu nezavazuje. Žalobce dále uvedl, že považuje za absurdní a účelové tvrzení, že z celkového počtu 47 nájemců pouze 7 nájemců, mezi kterými je i žalovaný, bylo uvedeno při podpisu smlouvy o nájmu pozemku v omyl, a že se údajně domnívali, že garáž bude mít charakter věci nemovité. Vzhledem k tomu, že žalovaný garáž z pozemku ve stanovené době neodstranil, byla žalovanému dne 7. 9. 2020 zaslána výzva k odstranění stavby, kterou převzal dne 11. 9. 2020, a to s tím, aby tuto výzvu považoval současně jako předžalobní upomínku. Žalovaný do současné doby však garáž z pozemku neodstranil. 2. Žalovaný se vyjádřil především v tom smyslu, že nárok uplatněný žalobou neuznává, když výpověď z nájmu ze dne 21. 1. 2019, která byla žalovanému doručena, spolu s požadavkem na odstranění garáže považuje za neplatné a to z následujících důvodů. Výpověď nebyla v rozporu s ustanovením článku IV. odst. 6 nájemní smlouvy ze dne 1. 1. 2011 nijak řádně odůvodněna. Požadavek na vyklizení pozemku, resp. odstranění garáže z pozemku, považuje žalovaný za plnění nemožné s odkazem na neplatnosti dle ustanovení § 580 odst. 2 občanského zákoníku. Všechny garáže dotčených nájemců nejsou věcí movitou, ale jedná se o nemovitosti spojené se zemí pevným základem, které nelze jednoduše přenést na jiné místo, muselo by dojít fakticky k jejich zničení, přičemž by došlo i k poškození samotného pronajatého pozemku. Žalovaný dále podotkl, že jeho garáž se nachází na pozemku [parcelní číslo] uprostřed, v řadě pěti garáží, kdy pokud by garáž byla odstraněna, jak požaduje žalobce, kromě poškození pozemku, kde jsou zabudovány základy této garáže, by muselo dojít i ke zboření společné zdi se soudními garážemi. Došlo by tedy i k poškození cizího majetku, a i z tohoto důvodu považuje žalovaný požadavek žalobce za nesplnitelný. Proto namítá neplatnost dle ustanovení § 580 odst. 2 občanského zákoníku. Pokud je odkazováno na nájemní smlouvu, kde je uvedeno, že pozemek je pronajímán výhradně za účelem umístění garáže, která není pevně spojena s pozemkem a má charakter věci movité a status stavby dočasné, pak už samo toto ujednání neodpovídá skutečnosti, neboť pronajímateli muselo být již v době uzavření nájemní smlouvy ze dne 1. 1. 2011 známo, že na pronajatém pozemku stojí stavba spojená se zemí pevným základem, neboť se nejednalo o smlouvu uzavřenou předtím, než byla garáž postavena. Žalovaný tak byl uveden v omyl, pokud mu byla předložena k podpisu smlouva, ve které bylo toto nepravdivé tvrzení uvedeno. Tohoto ujednání se ve smlouvě tedy nelze dovolávat, neboť je neplatné ve smyslu ustanovení § 583 občanského zákoníku, když žalovaný byl v nájemním vztahu slabší stranou a byl pronajímatelem uveden v omyl. Žalovaný dále uvedl, že s žalobcem uzavřel nájemní smlouvu až v lednu roku 2011, přitom garáž, kterou užívá, nepořídil v rozporu s uzavřenou nájemní smlouvou, neboť ta již na pozemku byla postavena někdy v 70. letech, přičemž se nejedná o garáž typu„ Prefa“, kterou bylo možno přenést na jiné místo, ale jedná se o zděnou, pevně zabudovanou garáž do pozemku. Žalovaný dále uvedl, že se domnívá, že došlo k nedopatření, neboť pokud jde o garáže, které nejsou spojeny se zemí pevným základem, tak ty se nacházejí na jím uváděných pozemcích, kdy jde o pruh pozemků kolmo k pozemkům [číslo] na kterých jsou vystaveny nemovité garáže spojené se zemí pevným základem, není proto vyloučeno, že vedoucí odboru výstavby na žádost žalobce vystavil potvrzení, aniž by ohledal předmětné garáže na místě samém. 3. Soud provedl dokazování následujícími důkazy a provedené důkazy zhodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost těchto listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. Z důkazů pak soud učinil následující skutkové závěry. 4. Z výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví], [katastrální uzemí], obec Brno vyplývá vlastnické právo žalobce mimo jiné k pozemku p. [číslo] ostatní plocha, jiná plocha. Dále soud vycházel z informace o pozemku pořízené prostřednictvím Nahlížení do katastru nemovitostí ohledně pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí], obec Brno, tak jak je nemovitost zapsána na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí se způsobem využití jiná plocha, druh pozemku ostatní plocha. Dále je z informace o pozemku zřejmá příslušnost [anonymizována dvě slova] [země] [anonymizováno] s majetkem státu. 5. Prostřednictvím sdělení Odboru výstavby [anonymizováno] [ok