72 C 203/2020 — Městský soud v Brně

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost vyklidit byt [číslo] o velikosti 3+1 ve 4. nadzemním podlaží v budově [adresa], která je součástí pozemku [parcelní číslo], zapsaného u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, [stát. instituce], na [list vlastnictví] vedeného pro k.ú. [část obce], [územní celek]. Předmětný byt byl užíván žalovanou na základě smlouvy uzavřené dne 20. 12. 1991. Žalobkyně dále uvedla, že dne 11. 11. 2015 byla zaslána ze strany žalobkyně žalované výpověď z nájmu bytu, kterou však žalovaná nepřevzala, přičemž opakovaně byla žalované výpověď zaslána dne 8. 1. 2016, kdy nakonec žalovaná převzala od žalobkyně výpověď z nájmu bytu dne 25. 1. 2016. Výpověď byla podána z důvodu několik let trvajícího opakovaného zvlášť závažného porušování povinností nájemce, kdy žalovaná již od roku 2008 neplatí řádně nájemné a náklady na služby. Povinnost žalované platit žalobkyni tedy dlužné nájemné byla nadto pravomocně potvrzena rozsudkem Městského soudu v Brně, č. j. 247 C 91/2014-186, ze dne 15. 9. 2017, ve znění rozsudku Krajského soudu v Brně, č. j. 37 Co 70/2018-256, ze dne 17. 9. 2019. Ačkoliv žalovaná porušovala své povinnosti zvlášť závažným způsobem, žalobkyně nevyužila možnosti okamžité výpovědi v souladu s ustanovením § 2291 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, když výpověď byla žalované dána s tříměsíční výpovědní dobou dle § 2288 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku, tudíž výpovědní doba počala běžet měsícem následujícím po doručení, tedy dne 1. 2. 2016 přičemž výpovědní doba počala běžet měsícem následujícím po doručení, tedy dne 1. 2. 2016 a skončila dne 30. 4. 2016. V souladu s ustanovením § 2292 občanského zákoníku tak vznikla žalované povinnost byt vyklidit nejpozději v uvedený den, avšak žalovaná tak neučinila. Žalobkyně dále doplnila, že žalovaná se rovněž domáhala vyslovení neplatnosti výpovědi z předmětného bytu, kdy rozsudkem Městského soudu v Brně č. j. 61 C 90/2016-92 ze dne 4. 5. 2020, byl návrh žalované na vyslovení neplatnosti výpovědi z bytu zamítnut. Ze strany soudu bylo zkonstatováno, že výpověď byla podána po právu, měla stanovenou formu i obsah a na jejím základě uplynutím výpovědní doby ke dni 30. 4. 2016 zaniklo žalované užívací právo k bytu. Žalovaná však byt nevyklidila, nadále jej neoprávněně užívala a hradila žalobkyni náhradu za užívání bytu toliko ve výši dle svého uvážení. Přestože se žalobkyně žalované opakovaně pokoušela nabízet smírné vyřešení věci, dokonce nabídla vzdání se svých splatných pohledávek na nájemné a přestěhování žalované do menšího bytu na totožné adrese, kdy tuto nabídku žalobkyně učinila opakovaně, rovněž během řízení o platnosti výpovědi z nájmu vedeného pod sp. zn. 61 C 90/2016, případně prostřednictvím přípisu ze dne 29. 4. 2020 a dále prostřednictvím přípisu ze dne 29. 7. 2020, v němž žalobkyně žalovanou upozornila rovněž na možnost podání žaloby na vyklizení, žalovaná nadále byt bez právního důvodu užívala a nečinila žádné kroky k jeho vyklizení, ani k dosažení smírného řešení. Žalobkyni tak nezbylo nic jiného než se vyklizení bytu domáhat na základě podaného návrhu. 2. Žalovaná se vyjádřila především v tom smyslu, že nesouhlasí s žalobou, pokud jde o požadavek žalobkyně na vyklizení bytu, neboť je přesvědčena, že po celou dobu nájmu, trvajícího v současné době již 50 let, vždy platila řádně nájemné, které dle jejího názoru odpovídalo vybavení a stavu bytu. I přes ukončené řízení o neplatnosti výpovědi z nájmu vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 61 C 90/2016 je žalovaná přitom nadále přesvědčena, že požadavek na vyklizení bytu, který nadále užívá je nespravedlivý. Již od počátku nájmu nebyl byt ve stavu odpovídajícím jeho bezvadnému užívání, nebylo zde například zřízeno topení, což znamenalo vznik vlhkosti a plísně v bytě, kdy kvůli tomu žalovaná nesouhlasila s jednostranným zvyšováním nájemného. Závadný stav se nezměnil ani později, kdy žalované byla z těchto důvodů přiznána sleva na nájmu ve výši 10 %, tuto slevu však později žalobkyně přestala žalované přiznávat a tak žalovaná v roce 2013 sdělila žalobkyni, že nadále bude hradit nájemné ve výši 5.818 Kč odpovídající výši před jednostranným zvýšením nájemného. Kvůli nedoplatku na nájemném následně dala žalobkyně žalované v roce 2015 výpověď z nájmu. Žalovaná dále uvedla, že přestože ze strany žalobkyně došlo ke zvýšení nájemného, nedošlo přitom k žádné změně, která by změnila kvalitu bydlení v bytové jednotce. Podle žalované tak pokud se jedná o jednostranné zvýšení nájemného ze strany žalobkyně, žalobkyně de facto uznává, že nájemné nebylo stanoveno správně, resp. neodpovídalo kvalitě bydlení v bytě. Žalovaná dále uvedla, že je přesvědčena, že rozhodnutí, na základě kterého by jí byla uložena povinnost vyklidit užívanou bytovou jednotku, by nemohlo být v souladu s dobrými mravy, kdy důvodem pro takové hodnocení je podle žalované bezesporu skutečnost, že žalovaná bydlí v bytě již 50 let, kdy veškeré vybavení nezbytné pro nerušené užívání bytu pořizovala žalovaná sama, kdy se jedná zejména o již zavedená topná tělesa, bez nichž by nebylo možné byt vytápět. Žalovaná dále poukázala na to, že navzdory vlhkosti a plísni v bytě, způsobenými zejména nekvalitní fasádou domu a netěsnícími okny a dveřmi, se žalovaná vždy snažila udržovat byt v pořádku a podle svých možností plíseň a vlhkost odstraňovat. Žalovaná je tak toho názoru, že požadovat nyní když je již starobní důchodce s nízkým příjmem, aby byt vyklidila, odporuje dobrým mravům. Současně žalovaná uvedla, že dle jejího názoru je potřeba zohlednit dobu, po kterou v bytě bydlela, kdy byt neodpovídal bezvadnému užívání, kdy rovněž je třeba dle jejího názoru zohlednit náklady, které nesla jako nájemce na základním vybavení. Pokud se jedná o příjmovou a výdajovou stránku, osobní a majetkovou situaci žalované, žalovaná v tomto směru odkázala na prohlášení, které učinila v žádosti o ustanovení zástupce pro řízení. 3. Žalovaná se v průběhu řízení rovněž vyjádřila prostřednictvím podání s označením„ Vyjádření člověka – jako příloha k právnickému výkladu“, k němuž připojila nedatovanou fotodokumentaci s označením„ zdokumentovaný současný stav domu a bytu“ za účelem prokázání skutečností týkající se stavu předmětné bytové jednotky. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům. 5. Na základě dne 20. 12. 1991 uzavřené nájemní smlouvy užívala žalovaná jako nájemce předmětnou bytovou jednotku, když žalobkyně v postavení pronajímatele a vlastníka mj. bytové jednotky v podobě bytu označeného pod [číslo] předala žalované jako nájemci do nájmu předmětný byt k bydlení a užívání v souladu s jeho účelem na dobu neurčitou. Předmětem nájmu dle článku I. byl učiněn byt s označením pod [číslo] ve IV. nadzemním podlaží obytného domu v [obec] na ulici [ulice a číslo], skládající se z předsíně (16 m2), kuchyně (5 m2), pokoje (13 m2), pokoje (18 m2), pokoje (21 m2), lázně (4,20 m2), spíže (1,40 m2), WC (1,10 m2), balkonu, s komfortním vybavením, lokálním plynovým vytápěním a sklepa. 6. Žalovaná v postavení nájemce se v rámci ujednání týkající se práv a povinností smluvních stran zavázala, že bude užívat předmětný byt uvedený ve druhém odstavci smlouvy a prostory s ním související pouze v souladu s jejich účelem, kdy se zároveň zavázala, že pokud by došlo k poškození zařízení či některých součástí bytu, případně celého bytu zaviněním žalované nebo zaviněním osob, které se budou v bytě zdržovat s jejím souhlasem, zajistí uvedení poškozených částí do původního stavu. Dále bylo mezi smluvními stranami ujednáno, že opravy a údržbu v bytě hradí anebo provádí na svůj náklad nájemce. Dále se žalovaná jako nájemce zavázala, že při ukončení nájemní smlouvy byt vyklidí ke dni skončení nájmu a uvede ho do stavu stejného, jaký byl ke dni předání do nájmu. Žalovaná jako nájemce se dále zavázala, že bude řádně a včas hradit nájemné vyplývající z této smlouvy a případného dodatku ke smlouvě. V rámci článku IV. týkajícího se nájemného a platebních podmínek bylo mezi smluvními stranami ujednáno, že výše nájemného za užívání předmětného bytu a za všechny služby s tím spojené a plnění spojená s užíváním bytu bude stanovena dle platných předpisů na zvláštním výpočtovém listu, který se stane nedílnou součástí uzavřené smlouvy. Žalovaná jako nájemce byla povinna vypočtenou částku uhradit vždy nejpozději do 5. dne následujícího měsíce a to na účet majitelky domu specifikovaný v předmětném článku IV. Dále bylo mezi smluvními stranami ujednáno, že při prodlení déle než 5 dnů vzniká žalované jako nájemci povinnost uhradit i penále ve výši 0,5 % za každý den. Tím není dotčena povinnosti nájemce uhradit odběr vlastní elektřiny, plynu, telefonu a další vlastní výdaje související s užíváním bytu. Účinnost smlouvy byla smluvními stranami stanovena ke dni 1. 1. 1992. 7. Vlastnické právo žalobkyně vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí, a to konkrétně z listiny s označením Informace o pozemku získané prostředn