72 C 284/2021 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se na základě podaného návrhu na zahájení řízení domáhal vůči žalované zaplacení částky v celkové výši 8.000 Kč s příslušenstvím, a to s tím, žalobce uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], a žalovanou byla dne 1. 8. 2017 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku ve výši 8.000 Kč. Žalobce dále uvedl, že žalovaná se na základě uzavřené smlouvy zavázala právnímu předchůdci žalobce poskytnuté peněžní prostředky, které byly ze strany žalované převzaty v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy, vrátit společně s úrokem vyčísleným žalobcem vzhledem ke sjednané době trvání smlouvy částkou ve výši 1.120 Kč, spolu s odměnou za administrativní činnost ve výši 1.600 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 3.200 Kč. Žalovaná se tak zavázala celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté jistiny společně s jednotlivými částkami představovanými částkami odpovídajícími úhradám za služby vrátit právnímu předchůdci žalobce v 58 týdenních splátkách po 240 Kč počínaje dnem 8. 8. 2017, přičemž splatnost poslední splátky byla stanovena ke dni 11. 9. 2018. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně a včas ke dni 11. 9. 2018 zaplacena, byla nadále neuhrazená jistina úročena ode dne 12. 9. 2018 až do zaplacení sjednaným úrokem ve výši 23,72 % ročně, tak jak bylo mezi smluvními stranami ujednáno s odkazem na článek 1.4 smlouvy. Následně byla předmětná pohledávka na žalobce postoupena ze strany právního předchůdce žalobce, společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem z téhož dne. Žalobce dále uvedl, že kromě zaplacení částky odpovídající dlužné jistině byla žalovaná povinna žalobci na základě uzavřené smlouvy zaplatit rovněž částku odpovídající dlužnému úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1.120 Kč, dlužnému poplatku za administrativní činnost ve výši 1.600 Kč a dlužnému poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3.200 Kč, kdy ovšem vyjma předchůdcem žalobce poskytnuté jistiny není žalobcem zbylá částka na podkladě podané žaloby uplatňována. Žalobce tak požadoval po žalované zaplacení částky v celkové výši 8.000 Kč odpovídající dlužné jistině s úrokem kapitalizovaným částkou ve výši 2.340,37 Kč, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 874 Kč, spolu s úrokem ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8.000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a dále spolu se zákonným úrokem z jistiny ve výši 8.000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. Žalovaná však dlužnou částku nezaplatila ani poté, co byla k její úhradě vyzvána prostřednictvím předžalobní výzvy. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“), na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 1. 8. 2017 poskytnul žalované peněžní prostředky v celkové výši 8.000 Kč, a to v hotovosti předané žalované při podpisu smlouvy. Žalovaná se oproti tomu zavázala v souvislosti s uzavřenou smlouvou vrátit poskytnuté peněžní prostředky právnímu předchůdci žalobce v celkové výši 8.000 Kč společně s částkou představovanou úrokem za půjčené peněžní prostředky spolu s částkou odpovídající administrativnímu poplatku ve výši 1.600 Kč, s odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 3.200 Kč, tj. částku ve výši 8.000 Kč, spolu s částkou ve výši 1.120 Kč v podobě kapitalizovaného úroku, a dále spolu částkami ve výši 1.600 Kč a 3.200 Kč, kterou byla žalovaná povinna vrátit zpět žalobci prostřednictvím jednotlivých 58 týdenních splátek po 240 Kč, a to počínaje dnem 8. 8. 2017, přičemž splatnost poslední splátky byla stanovena ke dni 11. 9. 2018. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně a včas ke dni 11. 9. 2018 uhrazena, žalovaná se ocitla v prodlení, tudíž neuhrazená jistina byla ode dne 12. 9. 2018 nadále úročena úrokem ve výši 23,72 % ročně s odkazem na článek 1. 4 smlouvy, dle kterého byla žalovaná povinna vrátit zpět poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem ve sjednané úrokové sazbě. Žalovaná současně podpisem smlouvy potvrdila, že při uzavření smlouvy dne 1. 8. 2017 převzala částku odpovídající poskytnutým peněžním prostředkům ve výši 8.000 Kč v hotovosti. Následně právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovanou žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019, o čemž byla žalovaná vyrozuměna prostřednictvím oznámení o postoupení pohledávky z téhož dne, které bylo předloženo žalobcem spolu s příslušným podacím lístkem. Před podáním žaloby žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky rovněž prostřednictvím předžalobní výzvy ze dne 22. 2. 2021 předložené spolu s dokladem o odeslání. 5. Podle § 1721 občanského zákoníku ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. 6. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 7. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věty první občanského zákoníku lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 9. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud dále k závěru, že právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobce žalované poskytl peněžní prostředky ve výši 8.000 Kč, které byla žalovaná povinna vrátit společně s částkou ve výši 1.120 Kč požadovanou ze strany právního předchůdce žalobce jako úrok, spolu s částkou ve výši 1.600 Kč v podobě administrativního poplatku a dále s odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 3.200 Kč. Žalovaná však dosud žalobci nevrátila poskytnuté peněžní prostředky v plné výši a z titulu vzniklého dluhu tak žalované zbývá uhradit žalobci částku v celkové výši 8.000 Kč sestávající z dlužné jistiny, když žalobce dále uvedl, že zbylou částku sestávající z dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, dlužného poplatku za administrativní činnost a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek na základě podané žaloby nepožaduje. 10. Na základě výše uvedeného soud žalobě vyhověl, a to s tím, že žalobci byla ve vztahu k žalované přiznána částka odpovídající jistině dlužné částky ve výši 8.000 Kč s příslušenstvím z titulu mezi smluvními stranami uzavřené smlouvy [číslo] [částka s příslušenstvím]. Žalovaná v průběhu řízení neuvedla, že by dlužnou částku žalobci uhradila ani jinak nárok žalobce nerozporovala. Nijak netvrdila ani nedokládala jiné rozhodné skutečnosti, které by prokazovaly, že nárok vůči ní žalobou uplatněný je z hlediska hmotněprávního nedůvodný. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud tak současně zavázal žalovanou k úhradě úroků z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v zákonné výši. 11. Vzhledem ke shora uvedenému soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci soud stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že soud zcela procesně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti účastníkovi, který ve věci úspěch ne