94 C 106/2019-60 — Městský soud v Brně

1. Žalobci se žalobou podanou dne 28.2.2019 domáhali uložení povinnosti žalovanému zaplatit jim každému 400 EUR z titulu odškodného za let na trase Brno – Antalye (Turecko) č. 8Q 926. Let se měl konat 21. 6. 2018, nicméně byl zpožděn o více než 5 hodin, pročež mají žalobci na odškodnění právo. Oprávněnost jejich nároku plyne dle jejich názoru z ustálené judikatury Soudního dvora Evropské unie. Žalovaná požadovanou částku neuhradila. 2. Žalovaná se podané žalobě nevyjádřila, přestože byla řádně obeslána. 3. Soud příslušný ve věci jednat podle § 6 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, a § 87 písm. b) o.s.ř. k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a z předložených listinných důkazů učinil tato skutková zjištění (§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř.): 4. Žalobci měli zajištěn let č. 8Q 926 s odletem v 18:40 hodin dne 21. 6. 2018 (palubní lístky). Totéž zjištění vyplývá i z informací k odletu od [právnická osoba] ze dne 14. 6. 2018, z nějž dále vyplývá, že let se měl konat na trase Brno – Antalya s příletem v 22:05 (informace k odletu). Let byl však zpožděn, když z [obec] byl plánován na 18:40 hodin a uskutečnil se v 23:55 hodin, přílet do cílové destinace v Antalyi byl v 03:23 hodin, tj. zpoždění činilo 5 hodin 24 minut ([název žalované] [anonymizována čtyři slova]). Vzdálenost mezi městy je více než 1 500 km. Žalovaná přes výzvu k úhradě ze dne 12.11.2018 nereagovala a žalovanou částku neuhradila (výzva ze dne 12.11.2018). 5. Soud posoudil nárok žalobců podle nařízení Rady č. 261/2004 podle čl. 1 odst. 1 písm. c), čl. 6 odst. 1 písm. c) a čl. 7 odst. 1 písm. b). Podle uvedených ustanovení letecký přepravce je povinen poskytnout odškodnění cestujícímu ve výši 400 EUR v případě, že jeho let je zpožděn na trase delší než 1500 km o více než tři hodiny. O takový případ se jedná i v projednávané věci. Pokud tak žalovaná neuhradila uvedené odškodnění, dostala se do prodlení nejpozději dnem následujícím po uplynutí lhůty poskytnuté mu žalobci v předžalobní výzvě, tedy 4. 8. 2018, a to ve smyslu § 1968 občanského zákoníku. V takovém případě je žalovaná povinna uhradit kromě odškodnění i úrok z prodlení ve výši dle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to s přihlédnutím k čl. 5 odst. 2 nařízení Rady č. 593/2008 Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř). 6. Procesně plně úspěšným žalobcům přiznal soud výrokem VII. až XII. (§ 142 odst. 1 o.s.ř.) právo na náhradu nákladů řízení, které tvoří odměna za zastupování. Sazba odměny za jeden úkon za tarifní hodnotu ve výši 10 240 Kč (dle kursu ke dni podání žaloby – 28.2.2019 - 25,6 Kč = 1 EUR) činí 1 540 Kč (§ 7 bod 5 advokátního tarifu), ponížená o 20 % pak činí 1 232 Kč (§ 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu). Za 2,5 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) pak odměna za zastupování činí 3 966 Kč, náhrada hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby ve výši 900 Kč (režijní paušál za jeden úkon činí 300 Kč, § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 965,16 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 6 561,16 Kč, uložil soud zaplatit žalované, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám zástupce žalobců (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 7. Výrokem XIII. soud nepřiznal soud České republice Městskému soudu v Brně právo na náhradu nákladů, které ponese na tlumočném (§ 148 odst. 1 o.s.ř.), neboť účastníci mají v občanském soudním řízení rovné postavení a mají tedy právo jednat před soudem ve své mateřštině (§ 18 o.s.ř.) a soud je povinen zajistit jim stejné možnosti k uplatnění jejich práv. S tímto ustanovením by pak bylo v rozporu ukládat povinnost k náhradě nákladů spojených s tím, že účastník realizuje právo jednat před soudem ve své mateřštině (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu v Brně sp.zn. 1 Cz 15/84).