115 C 160/2023-20 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou soudu dne 24.11.2022 se žalobce domáhal po žalované zaplacení dlužného nájemného za období od listopadu 2021 do března 2022 a nedoplatku vzniklého po vyúčtování záloh na služby poskytované žalované s nájmem bytu v roce 2021. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi účastníky vznikl na základě nájemní smlouvy ze dne 1.2.2021 nájemní vztah, kdy žalovaná užívala byt ve vlastnictví žalobce. Žalovaná nezaplatila nedoplatek vzniklý po vyúčtování záloh na služby poskytované žalované s nájmem bytu v roce 2021 ve výši 70.052 Kč a dále část nájemného za listopad 2021 ve výši 3.546 Kč, nájemné za prosinec 2021 ve výši 7.366 Kč, nájemné za leden 2022 ve výši 7.366 Kč, nájemné za únor 2022 ve výši 7.366 Kč, nájemné za březen 2022 ve výši 7.366 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud v této věci rozhodl v souladu s ust. § 115a o.s.ř. bez jednání, když ve věci bylo možné rozhodnout pouze na základě listinných důkazů a právní zástupce žalobce i žalovaná s tímto postupem soudu za použití výzvy dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili. 4. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobce jako vlastník pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba -bytový dům [adresa] na ulici [ulice] č.o. [anonymizováno] v [obec] uzavřel dne 1.2.2021 nájemní smlouvu s žalovanou, jejímž předmětem byl byt [číslo] o velikosti 2+kk s příslušenstvím, nájemní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou (to je prokázáno výpisem z katastru nemovitostí a nájemní smlouvou ze dne 1.2.2021). Žalovaná se zavázala platit od 1.10.2021 měsíční nájemné ve výši 7.331 Kč a 35 Kč za pronájem inventáře (to je prokázáno výpočtovým listem). V dubnu 2022 provedl žalobce vyúčtování služeb za období 1-12 2022, které bylo žalované doručeno poštou, žalované vznikl po provedeném vyúčtování nedoplatek ve výši 92.256,44 Kč (to je prokázáno vyúčtováním a podacím archem odeslaných zásilek). Dne 14.9.2022 vyzval žalobce žalovanou předžalobní výzvou k zaplacení částky 70.052 představující nedoplatek za vyúčtování za rok 2021 a částky 3.546 Kč představující část nájemného za listopad 2021 a dále dlužného nájemného za prosinec 2021, leden 2022, únor 2022 a březen 2022 vždy ve výši 7.366 Kč (to je prokázáno předžalobní upomínkou). 5. Po právním posouzení shora zjištěného stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Mezi účastníky vznikl nájemní vztah založený nájemní smlouvou uzavřenou v souladu s § 2235 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Žalovaná jako nájemkyně bytu byla povinna dle § 2251 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku platit nájemné a dle § 2252 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku vyúčtování záloh na služby spojené s užíváním bytu. Za situace, kdy tyto povinnost dobrovolně nesplnila, zavázal ji soud k této povinnosti tímto rozhodnutím. Povinnost žalované zaplatit úrok z prodlení plyne z ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. a jeho výše z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu dle výsledku sporu tak, že povinnost k jejich náhradě byla uložena žalované, neboť žalobce byl ve věci plně úspěšný. Náklady řízení žalobcem účelně vynaložené pak činí částku 4.123 Kč za zaplacený soudní poplatek. Náhrada nákladů řízení za náklady právního zastoupení žalobci nepřísluší, a to s poukazem na nález Ústavního soudu ze dne 23.11.2010, sp. zn. III. ÚS 2984/09, který konstatoval, že u statutárních měst lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy bez toho, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů. Soudu je z úřední činnosti známo, že v obdobných sporech, kde vystupuje tentýž žalobce, ovšem spor se týká jiných městských částí, tyto zajišťují vedení sporu prostřednictvím svých právníku. V dané věci se jednalo o spor skutkově i právně jednoduchý, jehož vedení nekladlo větší nároky na odbornost při právním zastoupení. Soud proto žalobcem požadované náklady za právní zastoupení nepovažuje za účelně vynaložené, a proto žalobci přiznal pouze právo na zaplacený soudní poplatek a náklady ve výši 4.123 Kč, jež by žalobci příslušely jako nezastoupenému, tj. dle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, tj. 300 Kč za sepis žaloby a 300 Kč za účast u jednání. Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku.