116 C 198/2022-18 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 22. 8. 2022 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 14 700 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru, který byl žalovanému právním předchůdcem žalobce poskytnut na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti ze dne 20. 8. 2019. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Právní předchůdce žalobce ([právnická osoba], [IČO], nyní pod [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]) uzavřel s žalovaným dne 20. 8. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] (dále jen„ smlouva“). Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr výši 15 000 Kč, přičemž převzetí peněžních prostředků žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit v hotovosti formou 60 týdenních splátek ve výši 450 Kč celkovou částku ve výši 27 000 Kč. Tato částka byla tvořena úvěrem ve výši 15 000 Kč a poplatkem ve výši 12 000 Kč. Poplatek představoval součet úroku ve výši 3 000 Kč, administrativního poplatku ve výši 3 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč Poslední splátka byla splatná ke dni 13. 10. 2020. Žalovaný sjednané splátky řádně a včas nesplácel, když uhradil celkem částku ve výši 8 600 Kč, kterou právní předchůdce žalobce v částce 300 Kč započetl na úhradu jistiny, v částce 3 000 Kč na úhradu úroku, v částce 3 000 Kč na úhradu administrativního poplatku a v částce 1 800 Kč na úhradu inkasního poplatku. 5. Z karty zákazníka – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 20. 8. 2019 soud zjistil, že žalovaný byl ke dni uzavření smlouvy svobodný, žil v nájmu a neměl žádnou vyživovací povinnost. Pracoval jako projektant u označeného zaměstnavatele s čistým měsíčním příjmem ve výši 19 700 Kč, což bylo dle zatrhnutých políček ověřeno výplatními páskami. Měsíční výdaje byly uvedeny v částce 14 300 Kč, kdy částka ve výši 10 500 Kč představovala výdaje na bydlení a částka 3 800 Kč osobní výdaje. Použitelný příjem tak byl zjištěn ve výší 5 400 Kč. 6. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 soud zjistil, že s účinností k témuž dni postoupil právní předchůdce žalobce obě pohledávky na žalobce. O změně v osobě věřitele byl žalovaný informován v oznámení o postoupení pohledávek ze dne 3. 2. 2022, které bylo žalovanému odesláno dle předloženého podacího lístku dne 4. 2. 2022 na adresu [adresa žalovaného]. 7. Žalovaný žalobci dlužnou částku nezaplatil ani na základě předžalobní upomínky právního zástupce žalobce ze dne 14. 4. 2022, která byla žalovanému dle předloženého podacího lístku odeslána dne 19. 4. 2022. Žalobce tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 14 700 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 519,31 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 745,76 Kč, úroku z prodlení od 8. 1. 2022 do zaplacení z částky 14 700 Kč a úroku z úvěru ve výši 25,77 % od 8. 1. 2022 do zaplacení z částky 14 700 Kč. Zaplacení zbývajících poplatků žalobce nepožaduje. 8. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Dle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 11. Dle § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Právní předchůdce žalobce uzavřel smlouvu jako podnikatel, žalovaný jako spotřebitel. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda žalobce před uzavřením smluv s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalovaného tak, jak mu ukládá § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázané, že žalovaný dosahoval dostatečného příjmu z pracovního poměru v porovnání s jejími měsíčními výdaji, že mu zůstával dostatek peněžních prostředků ke splnění závazků ze smlouvy. Soud nedospěl k závěru, že by uzavřená smlouva byla v důsledku nedostatečného posouzení úvěruschopnosti žalovaného neplatná. 13. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení však soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným vznikl uzavřením smlouvy dle [číslo] a násl. občanského zákoníku závazkový vztah, na základě kterého právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému dohodnuté peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky spolu s úroky a poplatky splatit v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný však tuto svoji povinnost porušil, když uhradil pouze částku ve výši 8 600 Kč. S ohledem na skutečnost, že v mezidobí došlo dle § 1879 a násl. občanského zákoníku k postoupení pohledávky na žalobce, je tento oprávněn pohledávku vymáhat. 14. Soud shledal smlouvu neplatnou pro rozpor s dobrými mravy a veřejným pořádkem ve smyslu § 588 občanského zákoníku v části ujednání o poplatku za administrativní činnost a poplatku za hotovostní inkaso splátek. Tyto poplatky činí celkem 9 000 Kč, což představuje 60 % poskytnuté částky. Výše těchto poplatků (částky, kterou žalobce vedle úroku získá) je tak zcela nepřiměřená k výši poskytnuté částky (15 000 Kč) a době trvání (60 týdnů). Smlouva byla uzavřena adhézním způsobem na formuláři a předtištěném vzoru, který neumožňoval žalovanému jakoukoliv modifikaci. Žalovanému tak byla v podstatě daná smluvní ujednání o poplatcích vnucena. Smyslem ujednání týkajícího se poplatků bylo pouze umělé navyšování zisku právního předchůdce žalobce, když ani nebyly uvedeny žádné zvýšené náklady právního předchůdce žalobce na poskytnutí úvěru. Zároveň takové ujednání představuje značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran k újmě žalovaného jako spotřebitele. Soud má tedy za to, že jsou ujednání ohledně poplatků s ohledem na jejich zcela nepřiměřenou výši neplatné pro jednoznačný rozpor s dobrými mravy (k tomu srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). 15. Pokud jde o požadované úroky z úvěru ve výši 25,77 % ročně z dlužné jistiny, jakož i kapitalizované úroky za období od 14. 10. 2020 do 7. 1. 2022 ve výši 4 745,76 Kč, shledal soud tyto nároky nedůvodným, kdy z obsahu smlouvy vyplývá, že se žalovaný zavázal zaplatit pevný úrok ve výši 3 000 Kč. Skutečnost, že nebyly ve smlouvě sjednány úroky pro případ, kdy by nebyl úvěr řádně a včas splacen, tj. pro období od marného uplynutí sjednané doby trvání spotřebitelského úvěru do jeho skutečného vrácení, nemůže jít k tíži žalovanému. 16. S ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že na základě uzavřené smlouvy byl žalovaný povinna právnímu předchůdci žalobce vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč společně s úrokem ve výši 3 000 Kč. Žalobce uvedl, že žalovaný uhradil částku ve výši 8 600 Kč, zbývá tedy uhradit částku ve výši 9 400 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, vzniklo žalobci v souladu s § 1970 občanského zákoníku právo na úrok z prodlení, jehož výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 17. Z důvodu, že ujednání ve smlouvě týkající se poplatků za administrativní činnost a hotovostní inkaso jsou neplatná, provedl soud novou kapitalizaci úroků z prodlení za žalobcem požadované období. Úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 9 400 Kč za období od 14. 10. 2020 (ode dne následujícího po splatnosti poslední splátky) do 7. 1. 2022 (dne postoupení pohledávky) činí částku 958,22 Kč. 18. Jelikož žalovaný v řízení neuvedl, že by dlužnou částku žalobci uhradil a ani jinak nárok žalobce nerozporoval, soud žalobě částečně vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 9 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 8. 1. 2022 do zaplacení a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 958,22 Kč. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítnut. 19. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o.s.ř. dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08 vycházel soud ohledně míry úspěchu ve věci z úspěchu v celém spo