14 C 279/2021-84 — Městský soud v Brně

1. Žalobci se svou žalobou domáhali, aby soud určil, že žalobci jako spoluvlastníci pozemků parcelních čísel [číslo], [číslo] a [číslo] vše v katastrálním území [část obce], zapsané na [list vlastnictví] u [katastrálního úřadu], [katastrální pracoviště] jsou oprávněnými ze služebnosti stezky, která zatěžuje pozemek parcelního čísla [číslo] v katastrálním území [část obce], zapsané na [list vlastnictví] u [katastrálního úřadu], [katastrální pracoviště]. Žalobci odůvodnili žalobu tím, že jsou spoluvlastníky pozemků parcelních čísel [číslo], [číslo] a [číslo], jehož součástí je stavba ev. [číslo] vše v katastrálním území [část obce], zapsané na [list vlastnictví] u [katastrálního úřadu], [katastrální pracoviště]. Žalovaní jsou spoluvlastníky pozemku parcelního čísla [číslo] v katastrálním území [část obce], zapsaného na [list vlastnictví] u [katastrálního úřadu], [katastrální pracoviště]. Uvedený pozemek je nezastavěný, je na něm umístěna trvale otevřená brána, přes kterou se prochází na pozemky žalobců. Žalobci nabyli své pozemky vkladem vlastnického práva do katastru nemovitostí ze dne 19. 12. 2019 s právními účinky vkladu ke dni 27. 11. 2019. Současně s vlastnictvím svých pozemků nabyli žalobci po svých právních předchůdcích právo ke služebnosti stezky k pozemku, a to ve prospěch pozemků žalobců. Podle informací žalobců předmětná služebnost existuje a je využívána v dobré víře od nepaměti, a to žalovanými a před nimi jejich právními předchůdci. K tomu žalobci získali čestná prohlášení o existenci a užívání předmětné služebnosti od předchozích vlastníků pozemků žalobců, a to od manželů [příjmení], kteří byli právními předchůdci žalobců a pozemky, které nyní vlastní žalobci, vlastnili v období od 2. 10. 1991 až do 16. 8. 2015, a dále od právní předchůdkyně žalobců [jméno] [příjmení], která pozemky žalobců vlastnila od 17. 8. 2015 do 26. 11. 2019. Předmětná služebnost tedy existuje již nejméně 30 let a je využívána nerušeně s vědomím vlastníků služebného pozemku. Současně zajišťuje jediný přístup k pozemkům žalobců. Vzhledem k tomu, že žalobci plánují provést rekonstrukci stávající stavby na pozemcích žalobců, tak je ze strany stavebního úřadu po žalobcích požadováno, aby doložili existenci věcného práva opravňujícího je k přístupu ke svým pozemkům žalobců. Rovněž banka, která má rekonstrukci financovat, tak vznesla obdobný požadavek. Žalobci požádali žalované o odkup pozemku nebo případné smluvní zřízení služebnosti jako věcného práva, které by mohlo být zapsáno do katastru nemovitostí, avšak žalovaní odmítají svůj pozemek prodat nebo jej zatížit věcným právem. Protože nedošlo mezi žalobci a žalovanými k mimosoudní dohodě, nezbývá žalobcům než, aby se žalobou domáhali určení stávající předmětné služebnosti, kterou dle jejich názoru nabyli mimořádným vydržením ve smyslu ust. § 1095 a § 3066 občanského zákoníku. Žalobci uvedli, že mají naléhavý právní zájem na podání této určovací žaloby ve smyslu ust. § 80 písm. c) o.s.ř., neboť k ochraně jejich práva je tento postup nezbytný. Rovněž je nezbytné zapsat věcné právo do katastru nemovitostí, aby mohli žalobci realizovat svůj záměr ohledně rekonstrukce jejich stavby. 2. Žalované navrhly zamítnutí žaloby. Žalované uvedly, že na jejich pozemku je postavena brána zajišťující průchod přes jejich pozemek k pozemkům žalovaných, avšak tuto bránu někdo na jejich pozemku postavil bez jejich souhlasu, bez platného stavebního povolení či ohlášky, přestože brána má zděný základ, zabudovaný do země, bránu potáhl ostnatým drátem a tuto uzavřel řetězem a visacím zámkem. Žalované se tak na svůj pozemek nedostanou a v situaci, kdy druhá žalovaná potřebovala opravit střechu svojí garáže na vedlejším pozemku parc. [číslo] tak jí nezbývalo než se jako zloděj vloupat přes ostnatý drát na svůj vlastní pozemek, ze kterého následně získala přístup k místu opravy další svojí nemovitosti. Žalované neví, kdo a kdy bránu postavil a nemají proto koho vyzvat k jejímu odstranění. Žalované se domnívají, že branka a plot byli postaveny právními předchůdci žalobců, tedy předchozími vlastníky pozemku parc. [číslo] to ve spolupráci s dalšími zahrádkáři, kteří přes jejich pozemek chodí ke svým zahrádkám. Odstranit stavbu na svoje náklady žalované odmítají, neboť by následně neměly po kom takto vynaložené náklady požadovat, neboť se ke stavbě plotu a branky nikdo nepřiznal, V minulosti žalované řetěz na bráně na svém pozemku opakovaně přestřihly, aby se byly schopny na svůj pozemek dostat, ovšem řetěz byl vždy vyměněn a brána opět uzamčena. Není pravdou, že by byla služebnost na pozemku užívána nerušeně s vědomím žalovaných. Žalované o užívání jejich pozemku věděly a toto trpěly, ale nikoliv proto, že by jim to nevadilo, ale zejména proto, že neměly koho konkrétního z užívání jejich pozemku vypudit a odstranit nelegální stavbu na svém pozemku, která jim reálně znemožňuje svůj pozemek užívat. Pozemek žalovaných je daleko od jejich bydliště, a proto nemají potřebu jej často navštěvovat, přičemž je obtížné občasným průchozím lidem zakazovat, aby po jejich pozemku chodili, respektive, aby jinak užívali jako vlastní a nezahrazovali jej bránou a plotem. Z této jejich nečinnosti však v žádném případě nelze dovozovat, že žalované souhlasí s tím, aby se jejich pozemek stal ve své podstatě veřejnou cestou pro vybranou skupinu chatařů a zahrádkářů, mezi nimiž jsou i žalobci, kteří přes tento pozemek chodí ke svým zahradám a chatám. Jejich pozemek je navíc určený ke stavbě garáže, což zcela jasně vyplývá jak z tvaru a umístnění pozemku, který bezprostředně navazuje na řadu garáží, kterou má garáž, případně postavená na tomto pozemku zakončovat, tak z platného územního plánu [města], který plochu, na které se jejich pozemek nachází označuje jako„ DG“, tedy plochu pro hromadné garáže. Na výstavbu garáže na jejich pozemku bylo v minulosti vydáno stavební povolení, které původní vlastník nevyužil. Žalované mají záměr na svůj pozemek rozšířit garáž ve vlastnictví druhé žalované, která se nachází na bezprostředně sousedícím pozemku parc. [číslo] což již před podáním žaloby avizovaly žalobcům. Pokud by bylo žalobě vyhověno, tak bude ve značné míře omezeno vlastnické právo žalovaných, které nejen, že budou povinny strpět služebnost stezky přes svůj pozemek, ale zejména nebudou oprávněny na svém pozemku garáž již nikdy vystavět. V původním plánu [města] se počítalo s tím, že přístup na pozemky parc. [číslo] další bude zajištěn skrze pozemek parc. [číslo] ve vlastnictví [města] s účelem využití jako ostatní komunikace, avšak z pravé strany tohoto pozemku okolo pozemku parc. [číslo] kde je postavena garáž, okolo které je volný přístup na pozemek parc. [číslo] – zahrada, ze které je pohodlný přístup jak na pozemky žalobců, tak k pozemkům dalších zahrádkářů. V minulosti však tuto variantu zahrádkáři nevyužívali a začali chodit přes jejich pozemek, neboť tato cesta byla o něco málo kratší, čímž si ušetřili cestu a založili tradici chození přes jejich pozemek, který si následně i oplotili a přehradili brankou. Skutečnost, že žalobci hodlají provést rekonstrukci chaty, kterou zakoupili bez zajištění přístupu k veřejné cestě, nemá na věc žádný relevantní vliv. Žalobci si měli možnost si nemovité věci před jejich nákupem důkladně prohlédnout a posoudit jejich faktické i právní vady. Pokud nemovitosti zakoupili bez přístupu k veřejné cestě za sníženou cenu, způsobenou touto právní vadou, nemohou se spoléhat na to, že k jejich výzvě žalované svůj pozemek prodají, anebo zřídí věcné břemeno. Uvedené bylo žalovanými v minulosti žalobcům sděleno a v dobré víře jim bylo nabídnuto, že žalobcům umožní užívání pozemku obligační formou na smluvním základě, tedy bez zápisu takového práva do katastru nemovitostí. Tato nabídka byla motivována také tím, že žalované hodlají svůj pozemek využít k rozšíření garáže ze sousedního pozemku, což by při existenci věcně právního omezení jejich pozemku služebností nebylo možné. Tato nabídka žalovaných byla žalobci odmítnuta, protože sveřepě trvali na tom, aby měli ke svým nemovitostem přístup zajištěn věcně právně, neboť bez toho nejsou schopni získat úvěr na rekonstrukci svých nemovitých věcí. Pro mimořádné vydržení vlastnického práva je nezbytné splnění dvou podmínek. Jednak je třeba, aby oprávněná osoba užívala v dobré víře věc po dobu dvojnásobně dlouhou, než které je zapotřebí k vydržení vlastnického práva. Druhou podmínkou je, že držitel nemá nepoctivý úmysl. Žalované jsou přesvědčeny o tom, že žalobci a jejich právní předchůdci nemohli mít poctivý úmysl při užívání jejich pozemku, neboť jak právní předchůdci žalobců (původní vlastníci pozemku parc. [číslo]), tak žalobci ví, že jejich pozemek není vlastnictvím žalobců a ani se nejedná o veřejnou komunikaci, rovněž je jim známo, že pozemek žalovaných není zatížen věcným břemenem v jejich prospěch a přesto jej takto využívají. Právní předchůdci žalobců s největší pravděpodobností pozemek žalovaných zahradili plotem s ostnatým drátem a brankou na řetěz, od kterého neposkytli