17 C 177/2023-27 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 15.4.2023 domáhal vydání rozhodnutí, na základě kterého by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 10.292,68 Kč. Žalobce podanou žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky řízení byla prostřednictvím internetových stránek [webová adresa] uzavřena dne 23.2.2023 smlouva o úvěru [číslo]. Žalované byla po prověření její úvěruschopnosti poskytnuta částka ve výši 8.000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobci celkem částku ve výši 10.108,68 Kč představující jistinu ve výši 8.000 Kč a úrok a poplatek za poskytnutí úvěru v celkové výši 2.108,68 Kč. Úvěr byl splatný jednorázově do 23.3.2023. Pro případ prodlení byla sjednána v č.l. 4 .4.3 smlouvy o úvěru smluvní pokuta ve výši 0,1% denně. Žalobce požaduje smluvní pokutu za období od 23.4.2023 do 15.4.2023 ve výši 184 Kč. Žalovaná úvěr splatila ve lhůtě splatnosti ani na základě zaslané předžalobní výzvy ze dne 3.4.2023. 2. Ve věci byl dne 7.7.2023 pod [číslo jednací] vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému podala žalovaná v zákonné lhůtě odpor. Žalovaná namítala, že žalobce řádně nesplnil svoji povinnost, kdy s odbornou péčí řádně neposoudil její schopnost úvěr splatit, což má za následek neplatnost uzavřené smlouvy o úvěru. Dále namítala vysoké RPSN ve výši 2010,99%, a proto je smlouva rovněž neplatná. Dále žalovaná namítla neplatnost uzavřené smlouvy z důvodu, že k podpisu smlouvy byly použity elektronické prostředky, kdy absentoval kvalifikovaný (zaručený) podpis žalované. Žalovaná dále uvedla, že již splatila částku ve výši 2.500 Kč s tím, že navrhla, aby jí soud uložil zaplatil zbývající částku ve výši 5.500 Kč vč. 15% úroku z prodlení od 23.2.2023 do zaplacení, a to v měsíčních splátkách po 500 Kč. Dále uvedl, že žalobce nemá nárok na náhradu nákladů řízení, neboť věc měla být řešena u finančního arbitra. 3. Z uvedeného je zřejmé, že žalovaná nárok žalobce v rozsahu 5.500 Kč vč. 15% úroku z prodlení z této částky od 23.2.2023 do zaplacení uznala. 4. V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 5. Žalobce vzal podáním ze dne 9.9.2023 žalobu částečně zpět pro částku ve výši 3.500 Kč, kdy žalovaná uhradila částky ve výši 500 Kč, a to dne 23.3.2023, dne 6.4.2023, dne 9.5.2023, dne 22.6.2023, dne 21.7.2023, dne 11.8.2023 a dne 8.9.2023. S ohledem na uvedené soud výrokem I. tohoto rozsudku řízení zastavil v rozsahu částky ve výši 3.500 Kč dle ust. § 96 odst. 1,2 o.s.ř. 6. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr ohledně skutkového stavu. 7. Ze smlouvy o úvěru vč. úvěrových podmínek ze dne 23.2.2023 a výpisu z účtu žalobce/potvrzení po platbě ze dne 30.3.2023 soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi účastníky řízení s tím, že žalované byl dne 23.2.2023 poskytnut na bankovní účet č. [bankovní účet] úvěr ve výši 8.000 Kč, a to na dobu 28 dní tj. žalovaná byla povinna žalobci zaplatit částku ve výši 10.108,68 Kč sestávající se z jistiny úvěru ve výši 8.000 Kč, dále úroku ve výši 220,93 Kč (36% ročně) a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1.887,75 Kč (celkem 2.108,68 Kč) vrátit do 23.3.2023. V č.l. 4 .3.3 byla pro případ prodlení s úhradou sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z částky, ohledně které je žalovaná v prodlení, a to do zaplacení. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku s autorizačním kódem žalované [číslo], který nahradil fyzický podpis žalovaná. Žalovaná byla v části podpisu dále identifikována jménem, příjmením i rodným číslem. 8. Mezi účastníky řízení tedy nebylo sporu, že žalované byla na účet [bankovní účet] dne 23.2.2023 poukázána částka ve výši 8.000 Kč. 9. Z výpisu EUBC/REPI, výplatních pásek žalované 5/2022, 6/2022, 7/2022, oznámení ČSSZ ze dne 16.12.2021, občanského průkazu žalované, výpisu z účtu žalované bylo zjištěno, že žalovaná je občanem České republiky, měsíční příjem v 5/2022 činil 22.064 Kč, v 6/2022 činil 21.005 Kč, v 7/2022 činil 20.075 Kč, dále jí byl přiznán starobní důchod od 1/2022 ve výši 14.677 Kč tj. měsíční příjmy žalované činily cca 35.000 Kč. Dále bylo zjištěno, že žalovaná předcházející poskytnuté úvěry splácela a splácí, kdy v době uzavření úvěrové smlouvy nebyla v prodlení. Pravidelné výdaje cca ve výši 26.000 Kč byly doloženy z výpisu z účtu žalované za období od 27.9.202 do 24.1.2023. 10. Z předžalobní výzvy ze dne 3.4.2023 bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částky ve výši 14.685,64 Kč z titulu nedoplatku ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 23.2.2023, která se sestávala z jistiny v částce 8.000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru v částce 2.108,68 Kč, zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 24.3.2023 do 3.4.2023 v částce 36,16 Kč, smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny od 24.3.2023 do 3.4.2023 v částce 88 Kč a náhrady nákladů advokáta v částce 4.452,80 Kč. Dodatečná lhůta k plnění byla stanovena v délce 7 dní od doručení výzvy a žalovaná byla poučena o možnosti soudního vymáhání pohledávky. 11. Soud provedené důkazy hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. 12. Dle ust. § 419 občanského zákoníku je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 13. Dle ust. § 421 odst. 1 občanského zákoníku za podnikatele se považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon. 14. Podle § 562 odst. 1 občanského zákoníku písmenná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 15. Podle § 1721 občanského zákoníku ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. 16. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 17. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 18. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 19. Podle § 2053 uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 20. Podle § 2395 a násl. občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 21. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (ZSÚ), posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spo