17 C 20/2023-22 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 20.9.2022 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalované povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 14.477 Kč s příslušenstvím, kdy podanou žalobu žalobce odůvodnil tím, že dne 30.12.2020 uzavřel žalobce se žalovanou prostřednictvím své webové stránky [webová adresa] smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalované dne 30.12.2020 na bankovní účet č. [bankovní účet] peněžení prostředky ve výši 10.000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit žalobci zápůjčku ve výši 10.000 Kč a uhradit poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 3.250 Kč do 20.7.2021; a v případě prodlení uhradit se žalovaná zavázala uhradit žalobci zaplatit smluvní pokutu, kterou žalobce požaduje ve výši 0,1% denně z dlužné částky 10.000 Kč od 21.7.2020 do 7.9.2022 – 4.130 Kč (žalobce požaduje 1.227 Kč), a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši 2.500 Kč. Žalovaná neuhradila ničeho, i když byla k úhradě dlužných částek písmeně upomínána, naposledy předžalobní výzvou ze dne 27.7.2022. 2. Žalovaná se k nároku uplatněnému žalobou nevyjádřila. 3. Z předložených listinný důkazů učinil soud následující závěry ohledně skutkového stavu. Dne 30.12.2020 byla vyhotovena listina označená jako„ Tato smlouva o zápůjčce“, v níž je uvedeno, že dne 30.12.2020 se žalobce jakožto věřitel zavázal poskytnout žalované jakožto klientovi zápůjčku v celkové výši 10.000 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet] a žalovaná se zavázala vrátit žalobci peněžní částku odpovídající výši zápůjčky a uhradit poplatek za její poskytnutí ve výši 3.250 Kč do 29.1.2021. Listina není podepsána žalovanou, u jejího jména je uveden PIN kód: [číslo]. Z č.l. 2 smlouvy bylo zjištěno, že za písemnou (listinnou) upomínku/ výzvu k úhradě bude naúčtován poplatek ve výši 500 Kč za výzvu. A dále byla sjednána pro případ prodlení smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z dlužné částky. Uvedené bylo zjištěno ze smlouvy o zápůjčce ze dne 30.12.2020. 4. Z oznámení o provedení příkazu k úhradě ze dne 30.12.2020 bylo zjištěno, že dne 30.12.2020 byla na účet č. [bankovní účet] odeslána částka ve výši 10.000 Kč se zprávou pro příjemce COOL CREDIT – půjčka, přičemž z účtu č. [bankovní účet] s poznámkou [celé jméno žalované] byla ve prospěch žalobce uhrazena částka ve výši 1 Kč (zjištěno z příslušného výpisu z účtu) 5. Z listin - upomínka ze dne 24.6.2021, ze dne 1.7.2021, ze dne 27.7.2021, ze dne 3.8.2021 a opakovaná výzva k úhradě ze dne 8.7.2021 bylo zjištěno, že žalobce měl vyzvat žalovanou k úhradě dlužných částek souvisejících se smlouvou ze dne 30.12.2020. Nebyl doložen doklad o odeslání. 6. Dne 27.7.2022 byla žalovaná vyzvána zástupcem žalobce k zaplacení částky ve výši 19.918 Kč; výzva byla k poštovní přepravě předána dne 27.7.2022, a to do 3 dnů. Uvedené zjištěno z předmětné předžalobní výzvy vč. podacího lístku. 7. Soud provedené důkazy hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. 8. Dle ust. § 419 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 9. Dle ust. § 421 odst. 1 občanského zákoníku za podnikatele se považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon. 10. Podle § 1721 občanského zákoníku ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. 11. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 12. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 13. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Podle § 2390 zákona občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 15. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 16. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 17. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 18. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná toliko částečně. Soud se nejprve zabýval platností předmětné smlouvy ze dne 30.12.2020. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť právní předchůdce žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. 19. Soud zásadně přihlíží k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek i bez návrhu, jak vyplývá z dikce zákona shora citovaného. Soud má za to, že v projednávané věci žalobce rezignoval na svoji povinnost zkoumat úvěruschopnost žalované tj. nedostál své povinnosti, neboť nepostupoval s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalované splácet úvěr (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018. V řízení nebylo vůbec prokázáno, že by žalobce vůbec řádně posuzoval schopnost žalované úvěr splatit. 20. Jelikož soud shledal smlouvu o úvěru neplatnou, poskytl žalobce žalované plnění ve výši 10.000 Kč bez právního důvodu. Pokud byla tedy vyplacena žalované částka 10.000 Kč, aniž pro takové plnění existoval legitimní důvod, vzniklo na straně žalované přijetím plnění bez právního důvodu bezdůvodné obohacení. Žalovaná je proto podle § 2991 občanského zákoníku povinna vydat žalobci, oč se na její úkor obohatila. Žaloba je důvodná co do požadavku na zaplacení částky 10.000 Kč (výrok I.). 21. Soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru byla od počátku absolutně neplatná. Při plnění z neplatné smlouvy je nutné vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených občanským zákoní