17 C 307/2022-24 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 26.10.2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši 12.843,82 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně podanou žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] byla uzavřena dne 20.12.2020 smlouva o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky. Na základě uzavřené smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 13.000 Kč, který se žalovaná zavázala společně s příslušenstvím úvěru ve výši 11.164 Kč splatit v 14-ti splátkách ve výši 1.726 Kč Celkem se tedy žalovaná zavázala zaplatit částku ve výši 24.164 Kč. Žalovaná však sjednanou částku řádně a včas nezaplatila, a dostala se do prodlení, a ke dni 20.2.2022 byl úvěr zesplatněn. Jistina činí částku ve výši 12.139,72 Kč. S ohledem na uvedené byla dále žalované vyčíslena smluvní pokuta ve výši 0,1 % z jistiny, a to za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta byla splatná den následující po dni takého prodlení, uhradila toliko jednu splátku ve výši 1.730 Kč Smluvní pokuta činí částku ve výši 704,10 Kč. Dále žalobkyně požaduje částku ve výši 217 Kč na účelně vynaložených nákladech mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky, částku ve výši 10.583,64 Kč sestávající se ze nesplaceného úroku ve výši 1.088,42 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve vši 5.912,57 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 1.121,32 Kč, nesplaceného inkasního poplatku ve výši 2.171,97 Kč a postoupeného smluvního úroku ve výši 289,36 Kč a částku ve výši 226,66 Kč za úroky z prodlení do dne zesplatnění. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4.4.2022 s účinností ke dni 6.6.2022, což bylo žalované oznámeno. Dlužnou částku žalovaný nezaplatil ani na základě předžalobní výzvy ze dne 3.10.2022. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěry ohledně skutkového stavu. Mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] a žalovanou byla uzavřena dne 20.12.2020 smlouva o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky. Na základě uzavřené smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 13.000 Kč v hotovosti. Žalovaná se zavázala úvěr ve výši 13.000 Kč a dále úrok ve výši 1.252 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 6.370 Kč, náklady za vyhotovení úvěru ve výši 1.202 Kč a inkasní poplatek ve výši 2.340 Kč tj. 24.164 Kč splatit v 14-ti splátkách ve výši 1.726 Kč. Zapůjční úroková sazba ročně činila u splatnosti úvěru 14 měsíců 15%, RPSN 272,44%. Ze smlouvy bylo dále zjištěno, že byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% za každý den prodlení, kdy tato byla splatná den následující po dni takového prodlení, dále byl žalovaný z uvedeného důvodu povinen hradit zákonný úrok a poplatek za písemnou upomínku byl sjednán poplatek ve výši 750 Kč, kdy tento se sestával z účelně vynaložených nákladů spojených se zasláním a vyhotovením upomínky ve výši 250 Kč a mluvní pokuty ve výši 500 Kč. Uvedené bylo zjištěno z předmětné smlouvy ze dne 20.12.2020 [číslo] vč. přílohy [číslo] předpisu splátek a formuláře pro standardní informace. 5. Ze žádosti o úvěr ze dne 19.12.2020 bylo zjištěno, že příjem žalované činil 13.000 Kč, kdy se jednalo o rodičovský příspěvek, a výdaje na bydlení a energie činily 2.000 Kč a další jako na dopravu, jídlo a osobní náklady činily 6.320 Kč tj. použitelný měsíční příjem činil 4.680 Kč. 6. Z důvodu prodlení žalovaného byl tento vyzván k úhradě dlužných částek ve výši 2.983,80 Kč, 5.982,86 Kč a 58.926,72 Kč (zesplatnění úvěru k datu 29.10.2019 – jistina 49.446 Kč, poplatky ve výši 150 Kč, smluvní pokuta ve výši 151,14 Kč a úroky částku ve výši 9.178,66 Kč). Uvedené zjištěno z upomínky ze dne 29.8.2019, opakované výzvy k úhradě ze dne 28.9.2019 a předžalobní výzvy k okamžité úhradě dluhu ze dne 29.10.2019. 7. Následně dne 04.04.2022 byla mezi původním věřitelem a žalobkyní uzavřena Rámcová smlouva o postupování pohledávek, na základě této smlouvy pak došlo k postoupení pohledávek, a to konkrétně prostřednictvím Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3.6.2022, kdy postoupení pohledávek se stalo účinným ke dni 6.6.2022, tj. okamžikem zaplacení kupní ceny za jednotlivé portfolio pohledávek. Uvedené bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 21.6.2022 a ze dne 8.7.2022, kdy ke dni postoupení činila pohledávka částku ve výši 22.434 Kč resp. násl. 31.230,28 Kč. Dále přípisem ze dne 8.7.2022 byla žalovaná současně upozorněna na možnost vzniku dalších nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky ve výši 39 Kč za odchozí dopis, ve výši 50 Kč za doporučený dopis, ve výši 72 Kč za odchozí telefonní hovor a ve výši 217 Kč za osobní návštěvu. Uvedené bylo zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4.4.2022, dílčí smlouvy ze dne 3.6.2022, potvrzení o provedení transakce ze dne 6.6.2022 vč. přílohy a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 8.7.2022 a ze dne 21.6.2022 vč. poštovního podacího archu. 8. Předžalobní výzvou ze dne 3.10.2022 byla žalovaná, a to nejpozději do 14.10.2022 vyzvána k úhradě částky ve výši 31.230,28 Kč a vyčísleného úroku z prodlení ve výši 461,14 Kč, kdy dlužná jistina činí 12.139,72 Kč. Žalovaná byla upozorněna na možnost soudního vymáhání pohledávky a vznik dalších nákladů. Předžalobní výzva byla žalované odeslána prostřednictvím České pošty s.p. dne 5.10.2022. Uvedené bylo zjištěno předmětné výzvy vč. poštovního podacího archu. 9. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhaní pohledávky ze dne 20.10.2022 bylo zjištěno, že v souvislosti s pohledávkou ze smlouvy [číslo] se měl dne 11.7.2022 na kontaktní adresu žalované dostavit terénní pracovník žalobkyně. 10. Soud provedené důkazy hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. 11. Dle ust. § 419 občanského zákoníku je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 12. Dle ust. § 421 odst. 1 občanského zákoníku za podnikatele se považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon. 13. Podle § 1721 občanského zákoníku ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. 14. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 15. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 16. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 18. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 19. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřen