21 C 286/2022-113 — Městský soud v Brně

1. Žalobou z 27.9.2022 domáhal se žalobce úhrady žalované částky z titulu nároku na vrácení plnění, které žalované poskytnul na základě smlouvy o dílo, od které odstoupil z důvodu vad prováděného díla. Žalovaná rozporovala důvody, které žalobce uváděl pro odstoupení od smlouvy: změna materiálu pro zásyp polštáře základových pásů a retenční nádrže byla způsobena dočasnou nedostupností projektovaného materiálu, přičemž náhradně zvolený materiál neměl vliv na funkčnost stavby. Ohledně vytýkaného umístění stavby v rozporu s projektem poukazovala žalovaná na to, že zaměření bylo provedeno za přítomnosti žalobce, přičemž odchylka je v řádu jednotek centimetrů a není podstatným porušením smlouvy. 2. Ze smlouvy o dílo [číslo] vzal soud za prokázáno, že dne 15.5.2022 uzavřeli žalovaná jako zhotovitel s žalobcem jeko objednatelem smlouvu, kterou se žalovaná zavázala provést pro žalobce dílo, označené jako„ RD [celé jméno žalobce]“ dle odsouhlaseného nabídkového rozpočtu a projektové dokumentace. Dílo mělo být provedeno do 30.6.2023 a sjednaná cena činila 10.372.975,00 Kč bez DPH. Cena měla být hrazena průběžně (čl. V, bod 2) dle soupisu provedených prací odsouhlasených žalobcem. V čl. V, bod 5 byla sjednána záloha 250.000,00 Kč, splatná 3 dny po podpisu smlouvy. 3. Přípisem z 28.7.2022 žalobce od smlouvy odstoupil, když jako důvod uvedl, že od počátku realizace prací docházelo k významným pochybením zhotovitele, spočívajícím v nevhodnosti použitého materiálu pro výstavbu, který neodpovídá projektové dokumentaci, nevhodnosti postupu výstavby, chybách ve fakturaci a v nedůvodném přerušení prací na díle. Podstatná porušení smluvních povinností žalované uvedl žalobce demonstrativním výčtem, do kterého zahrnul použití betonového směsného recyklátu jakožto polštáře základových pasů, zatímco dle projektové dokumentace mělo být použito drcené kamenivo, použití betonového recyklátu pro zásyp vsakovacího objektu, přičemž dle projektu měl být použit zásyp štěrkopískem, nesprávné umístění stavby garáže a domu s výraznou odchylkou proti projektové dokumentaci. E-mailem z 5.8.2022 vyzval žalobce žalovanou k vrácení složené zálohy. Přípisem z 15.9.2022 uvedenou výzvu zopakoval a znovu odstoupil od smlouvy z důvodu, že žalovaná nesložila na výzvu žalobce jistotu 250.000,00 Kč. 4. Z korespondence mezi účastníky vzal soud za prokázáno, že účastníci komunikovali o smírném řešení věci formou dohody o narovnání, k jejímuž uzavření však nedošlo. V rámci jednání vyhotovila žalovaná soupis provedených prací s jejich oceněním a vyzývala žalobce opakovaně ke zpřístupnění staveniště, rovněž předložila stanovisko Mgr. [jméno] [příjmení] o odběru vzorku betonového recyklátu a laboratorní zkoušce odebraných vzorků, a dále vyjádření statika Ing. [příjmení], dle kterého je realizace základových pasů tak, jak byla provedena, ze statického hlediska lepší a obvyklejší způsob konstrukčního vyztužení, je řádně proveden a založení stavby odpovídá platným normám a předpisům. Mimoto mezi účastníky probíhala intenzivní komunikace, jejímž předmětem bylo vyúčtování provedených prací. 5. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] vzal soud za prokázáno, že znalec konstatoval, že oproti projektovanému stavu i předávacímu protokolu je půdorys domu umístěn o 70 cm severovýchodním směrem, podélná osa půdorysu je natočena o 15 cm jihovýchodním směrem a další strany nejsou rovnoběžné. Dále znalec konstatoval nesoulad dosud provedených základových pasů se statickou částí projektové dokumentace, a to co do tvaru, rozměru a projektované výztuže. Posudek dále uvádí, že v rozporu s projektem elektro pro zemní část rozvodu je použit svodový drát 10 mm namísto pásoviny Fe/Zn 30*4 mm, dešťová jímka je osazena mimo projektovanou pozici a k napojení na takto osazenou jímku není možné použít originální vtokové hrdlo. Znalec rovněž konstatoval, že recyklát použitý pro zásyp vsakovací jámy neodpovídá minimálně z pohledu životnosti projektem předepsanému drcenému kamenivu, a že aktuální stav není vhodný pro pokračování ve výstavbě. 6. Dne 7.11.2022 adresoval žalobci [příjmení] [jméno] – [obec] – stavební úřad výzvu k účasti na kontrolní prohlídce. Na této prohlídce, které se zúčastnila i žalovaná, byla pořízena fotodokumentace a byl konstatován faktický stav v místě provádění prací. Žalovaná na prohlídce argumentovala tím, že se jedná o drobné změny, které lze napravit. Oznámením z 27.1.2023 zahájil stavební úřad řízení o odstranění stavby. V oznámení konstatoval, že dům je na pozemku umístěn odchylně od projektové dokumentace, a to o 0,8 m severovýchodním směrem, čímž se stavby garáže posune severovýchodním směrem až témž do hranice sousedního pozemku, základové pasy nebyly provedeny v souladu se statickou částí projektové dokumentace, retenční nádrž byla osazena mimo pozici dle projektové dokumentace a uzemnění stavby je v rozporu s projektovou dokumentací. 7. Ze stavebního deníku vzal soud za prokázáno, že záznamy zde byly prováděny bez toho, že by z nich vyplývalo, kdo je učinil, nebyly provedeny záznamy o odchylkách od projektové dokumentace ani o projednání těchto odchylek, u některých zápisů je nečitelná parafa. Z dalších zápisů a faktury vzal soud za prokázáno, že 10.4.2023 byly zahájeny demoliční práce, stavební úřad provedl do deníku zápis o tom, že k 29.5.2023 byla původně špatně založená stavba plně odstraněna, a 1.6.2023 byly zahájeny výkopové práce dle projektu. Demoliční práce byly žalobci vyúčtovány částkou 298.971,00 Kč (faktura z 6.6.2023). 8. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli smlouvu o dílo dle § 2586 an. zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále o.z.). Žalovaná neplnila řádně povinnost provádět dílo s potřebnou péčí (§ 2590 odst. 1 o.z.), přičemž žalobce oprávněně očekával, že žalovaná bude postupovat se znalostí odborné stránky provádění prací, a to jak pokud jde o umístění stavby, tak pokud jde o kvalitu stavby a použité materiály (§ 5 odst. 1 o.z.). Shora provedenými důkazy bylo prokázáno, a to zejména zápisem o kontrolní prohlídce, dokumenty o odstranění stavby a znaleckým posudkem, že dílo bylo prováděno zcela vadně, stavba byla umístěna odchylně od projektové dokumentace, a to natolik zásadním způsobem, že stavební úřad nařídil její odstranění, když dalším důvodem byl rozpor provedených stavebních prací s projektovou dokumentací. Korespondencí mezi účastníky bylo dále prokázáno, že tito intenzivně komunikovali o vzniklých problémech, přičemž žalobce následně od smlouvy odstoupil a nárokoval vrácení poskytnutého finančního plnění. Odstoupení od smlouvy soud shledal jako právní jednání, učiněné v souladu s § 2593 o.z., když vadný postup žalované jako zhotovitele vedl k podstatnému porušení smlouvy, spočívající v tom, že realizované stavební práce nejenže byly pro žalobce bez jakéhokoliv užitku, ale s nákladem 298.971,00 Kč je navíc musel na základě rozhodnutí stavebního úřadu odstranit. 9. Argumentaci žalované, že snad žalobce odsouhlasil posunutí stavby v terénu či změnu materiálů, soud považuje za zcela lichou, neboť tato tvrzení jednak v řízení nebyla prokázána, když stavební deník, na který žalovaná odkazovala, byl veden zcela nekompetentně a nelze z něj ani v nejmenším vyčíst, zda žalovaná žalobce na okolnosti, důvody a následky změny v umístění stavby upozornila, a pokud ano, jakým způsobem. Rovněž tak argument, že žalobce byl přítomen při zaměřování stavby, soud považuje za irelevantní, neboť to byla žalovaná, u které žalobce oprávněně očekával odbornou způsobilost na takové úrovni, aby realizované stavební práce odpovídaly projektové dokumentaci. Lze tak konstatovat, že žalovaná zcela neodborným prováděním stavebních prací nejenže způsobila, že rozestavěná stavba musela být na základě rozhodnutí stavebního úřadu odstraněna, ale způsobila žalobci i další škodu v podobě nákladů, vynaložených na odstranění stavby, když z předložené komunikace mezi účastníky vyplývá, že žalovaná na výzvy žalobce k tomu, aby rozestavěnou stavbu odstranila, nereagovala. 10. Odstoupením od smlouvy byl závazek mezi účastníky zrušen (§ 2004 odst. 1 o.z.), a žalované vznikla povinnost vrácení poskytnutého plnění, tj. vydání bezdůvodného obohacení (§ 2991 odst. 1, 2 o.z.), vzniklého plněním z právního důvodu, který odpadl. Výši poskytnutého plnění žalovaná nerozporovala. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně nárokovaného úroku z prodlení (§ 1970 o.z., vládní nařízení 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení), požadovaného v návaznosti na výzvu k vydání bezdůvodného obohacení. 11. Podle § 142 odst. 1 zákona 99/1963 Sb. občanský soudní řád byla žalovaná jako procesně neúspěšný účastník zavázána k úhradě nákladů řízení, spočívajících v uhrazeném soudním poplatku ve výši 10.000,00 Kč, dále v nákladech právního zastoupení dle vyhlášky 177/1996 Sb. o odměnách advokátů za pět úkonů dle § 11 odst. 1, písem. a), d), g) vyhlášky (převzetí zastoupení, sepis žaloby, vyjádření k odporu žalova