29 C 142/2021-77 — Městský soud v Brně

Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu domáhala po žalované zaplacení částky celkem 46 074,78 Kč s úrokem z prodlení. Uvedla, že před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně posoudil úvěruschopnost žalované jako spotřebitele tak, že před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně nahlédl do registrů ([anonymizováno 5 slov]), nic dalšího, že je v dobré víře, že právní předchůdce prověřil úvěruschopnost řádně, uvedl, že žádnými důkazy nedisponuje. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná poté dne [datum] uzavřeli prostřednictvím prostředku komunikace na dálku smlouvu označenou„ smlouva o revolvingovém úvěru“, kdy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel při podnikatelské činnosti, žalovaná nikoli, jejíž nedílnou součástí si ujednali Obchodní podmínky [právnická osoba] (dále jen„ podmínky“), a Sazebník (dále jen„ sazebník“), které byly ke smlouvě připojeny nebo stranám známy, a touto se právní předchůdce žalobkyně zavázal, že žalované poskytne na její požádání a v její prospěch peněžní prostředky ve výši limitu 80 000 Kč, a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok 5,75 % měsíčně, a to v měsíčních splátkách ve výši 6,5 % nesplaceného limitu nebo 1 000 Kč, podle toho, která z těchto částek je větší, a to v ten měsíc, kdy jí byly přeposlány peněžní prostředky na účet. Strany si dále ve smlouvě ujednaly, že pokud žalovaná poruší povinnost ze smlouvy, že zaplatí náhradu účelně vynaložených nákladů 250 Kč. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky. Žalovaná neplatila splátky řádně a včas. Za celou dobu trvání závazku zaplatila (pouze) 17 000 Kč. Následně právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně dne [datum] uzavřeli písemně smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně postoupil výše uvedenou tvrzenou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Dlužná částka tak činí nyní celkem 46 074,78 Kč a sestává z jistiny 38 404,80 Kč, úroku 6 919,98 Kč a náhrady účelně vynaložených nákladů 750 Kč (3 x 250 Kč). Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K projednání věci nebylo třeba nařizovat jednání, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 115a o. s. ř.). Soud na základě účastníky předložených listinných důkazů zjistil, že před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně posoudil úvěruschopnost žalované jako spotřebitele tak, že před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně nahlédl do registrů ([anonymizováno 5 slov]), nic dalšího neposuzoval. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná poté dne [datum] uzavřeli prostřednictvím prostředku komunikace na dálku smlouvu označenou„ smlouva o revolvingovém úvěru“, kdy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel při podnikatelské činnosti, žalovaná nikoli, jejíž nedílnou součástí si ujednali podmínky a sazebník, které byly ke smlouvě připojeny nebo stranám známy, a touto se právní předchůdce žalobkyně zavázal, že žalované poskytne na její požádání a v její prospěch peněžní prostředky ve výši limitu 80 000 Kč, a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok 5,75 % měsíčně, a to v měsíčních splátkách ve výši 6,5 % nesplaceného limitu nebo 1 000 Kč, podle toho, která z těchto částek je větší, a to v ten měsíc, kdy jí byly přeposlány peněžní prostředky na účet. Strany si dále ve smlouvě ujednaly, že pokud žalovaná poruší povinnost ze smlouvy, že zaplatí náhradu účelně vynaložených nákladů 250 Kč. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky. Žalovaná neplatila splátky řádně a včas. Za celou dobu trvání závazku zaplatila (pouze) 17 000 Kč. Následně právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně dne [datum] uzavřeli písemně smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně postoupil výše uvedenou tvrzenou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Dlužná částka tvrzená žalobkyní tak činí nyní celkem 46 074,78 Kč a sestává z jistiny 38 404,80 Kč, úroku 6 919,98 Kč a náhrady účelně vynaložených nákladů 750 Kč (3 x 250 Kč). Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Dle § 2992 před středníkem o. z. byl-li splněn dluh, a to i předčasně, nebylo-li uplatněno právo, ač uplatněno být mohlo, nebo učinila-li jedna osoba něco ve svém výlučném a osobním zájmu či na vlastní nebezpečí, nevzniká povinnost obohacení vydat. Soud právně posoudil, že před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně neposoudil úvěruschopnost žalované jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované a ani z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti žalované jako spotřebitele a ani z jiných zdrojů, tedy tak, jak vyžaduje výslovně zákon, když právní předchůdce žalobkyně ji posuzoval tak, jak je uvedeno ve zjištění soudu výše. Z výsledku posouzení proto nevyplynulo, že před uzavřením smlouvy o úvěru nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované jako spotřebitele úvěr splácet (§ 86 a contrario zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Právní předchůdce žalobkyně proto v té chvíli nebyl oprávněn žalované požadovaný spotřebitelský úvěr vůbec poskytnout. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná přesto poté uzavřeli smlouvu o úvěru, kterou se zavázal právní předchůdce žalobkyně poskytnout žalované na její požádání a v její prospěch peněžní prostředky v ujednané výši, a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok ve splátkách (§ 2395 o. z.). Při uzavření smlouvy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel, šlo tak o spotřebitelský úvěr (§ 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Pokud však právní předchůdce žalobkyně nebyl oprávněn žalované požadovaný spotřebitelský úvěr vůbec poskytnout, tak jestliže tak učinil, odporuje to zákonu a zjevně to narušuje veřejný pořádek. Proto je poté uzavřená smlouva neplatná (§ 588 o. z.). Právnímu předchůdci žalobkyně tedy nevzniklo vůči žalované právo na vrácení peněžních prostředků ze smlouvy. Právní předchůdce žalobkyně však skutečně přenechal žalované peněžní prostředky. Žalovaná se tím na úkor právního předchůdce žalobce bezdůvodně obohatila. Právnímu předchůdci žalobkyně by tím vůči žalované vzniklo právo na vrácení peněžních prostředků z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991 odst. 1 o. z.). Pokud však před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně jako podnikatel neposoudil úvěruschopnost žalované jako spotřebitele tak, jak vyžaduje výslovně zákon, a nebyl proto oprávněn žalované požadovaný spotřebitelský úvěr vůbec poskytnout, a přesto poté přenechal žalované peněžní prostředky, učinil tak na vlastní nebezpečí (§ 2992 před středníkem o. z.). Právnímu předchůdci žalobkyně tak nevzniklo vůči žalované právo na zaplacení peněžních prostředků ani z titulu bezdůvodného obohacení. Následně právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně postoupil výše uvedenou žalobkyní tvrzenou pohledávku za žalovanou na žalobkyni (§ 1879 o. z.). Soud proto rozhodl, že žaloba se zamítá (výrok I.). Žalovaná měla ve věci plný úspěch. Žalované by tak vzniklo právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Žalované však žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).