29 C 195/2022-39 — Městský soud v Brně

Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu domáhala po žalované zaplacení částky celkem 9 800 Kč s úrokem, s úrokem z prodlení, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky a smluvní pokuty 2 420 Kč. Uvedla, že před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně posoudil úvěruschopnost žalované jako spotřebitele tak, že před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně nahlédl do registrů ([anonymizována tři slova]), uvedla, že žádnými důkazy nedisponuje. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná poté dne [datum] uzavřeli prostřednictvím prostředku komunikace na dálku smlouvu„ o úvěru splatném ve splátkách“, ve znění dodatku„ smlouva o úvěru splatném ve splátkách“ ze dne [datum], kdy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel při podnikatelské činnosti, žalovaná nikoli, jejíž nedílnou součástí si ujednali Obchodní podmínky smlouvy o úvěru společnosti [právnická osoba] pro poskytování úvěrů splatných ve splátkách (dále jen„ podmínky“), které byly ke smlouvě připojeny nebo stranám známy, a touto se právní předchůdce žalobkyně zavázal, že žalované na její požádání a v její prospěch poskytne peněžní prostředky ve výši 20 770,44 Kč, a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok ve výši 100 %, a to v 15 měsíčních splátkách ve výši 2 474,84 Kč, splatných dle tabulky umoření, ode dne poskytnutí. Strany si dále ve smlouvě ujednaly, že pokud žalovaná poruší povinnost ze smlouvy, že zaplatí smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení, splatnou následující den po prodlení, a poplatek za každou zaslanou upomínku ve výši 50 Kč. Žalovaná neplatila splátky řádně a včas. Žalovaná ani smluvní pokutu nezaplatila. Následně právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně dne [datum] uzavřeli smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně postoupil výše uvedenou tvrzenou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Dlužná částka nyní tak činí celkem 14 760 Kč a sestává z nezaplacené jistiny 9 800 Kč, úroku 2 390 Kč, smluvní pokuty 2 420 Kč a poplatku 150 Kč. Následně právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně dne [datum] uzavřeli smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně postoupil výše uvedenou tvrzenou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Po zahájení řízení žalobkyně vzala žalobu co do úroku ve výši 2 540 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 420 Kč zpět s tím, že tak učinila po revizi. Soud proto rozhodl, že řízení se v tomto rozsahu zastavuje (§ 96 odst. 1-4 o. s. ř.) (výrok I.). K projednání zbývajícího rozsahu věci nebylo třeba nařizovat jednání, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 115a o. s. ř.). Soud na základě účastníky předložených listinných důkazů zjistil, že před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně posoudil úvěruschopnost žalované jako spotřebitele tak, že před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně nahlédl do registrů ([anonymizována tři slova]), nic dalšího neposuzoval. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná poté dne [datum] uzavřeli prostřednictvím prostředku komunikace na dálku smlouvu, ve znění„ dodatku“ ze dne [datum], kdy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel při podnikatelské činnosti, žalovaná nikoli, jejíž nedílnou součástí si ujednali podmínky, které byly ke smlouvě připojeny nebo stranám známy, a touto se právní předchůdce žalobkyně zavázal, že žalované na její požádání a v její prospěch poskytne peněžní prostředky ve výši 20 770,44 Kč, a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok ve výši 100 %, a to v 15 měsíčních splátkách ve výši 2 474,84 Kč, splatných dle tabulky umoření, ode dne poskytnutí. Strany si dále ve smlouvě ujednaly, že pokud žalovaná poruší povinnost ze smlouvy, že zaplatí smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení, splatnou následující den po prodlení, a poplatek za každou zaslanou upomínku ve výši 50 Kč. Žalovaná neplatila splátky řádně a včas. Žalovaná ani smluvní pokutu nezaplatila. Následně právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně dne [datum] uzavřeli smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně postoupil výše uvedenou tvrzenou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Dlužná částka nyní tak činí celkem 14 760 Kč a sestává z nezaplacené jistiny 9 800 Kč, úroku 2 390 Kč, smluvní pokuty 2 420 Kč a poplatku 150 Kč. Následně právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně dne [datum] uzavřeli smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně postoupil výše uvedenou tvrzenou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Dle § 2992 před středníkem o. z. byl-li splněn dluh, a to i předčasně, nebylo-li uplatněno právo, ač uplatněno být mohlo, nebo učinila-li jedna osoba něco ve svém výlučném a osobním zájmu či na vlastní nebezpečí, nevzniká povinnost obohacení vydat. Soud právně posoudil, že před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně neposoudil úvěruschopnost žalované jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované a ani z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti žalované jako spotřebitele a ani z jiných zdrojů, tedy tak, jak vyžaduje výslovně zákon, když právní předchůdce žalobkyně ji posuzoval tak, jak je uvedeno ve zjištění soudu výše. Z výsledku posouzení proto nevyplynulo, že před uzavřením smlouvy o úvěru nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované jako spotřebitele úvěr splácet (§ 86 a contrario zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Právní předchůdce žalobkyně proto v té chvíli nebyl oprávněn žalované požadovaný spotřebitelský úvěr vůbec poskytnout. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná přesto poté uzavřeli smlouvu o úvěru, kterou se právní předchůdce žalobkyně zavázal na požádání a v její prospěch poskytnout žalované peněžní prostředky v ujednané výši, a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok ve splátkách (§ 2395 o. z.). Při uzavření smlouvy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel, šlo tak o spotřebitelský úvěr (§ 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Pokud však právní předchůdce žalobkyně nebyl oprávněn žalované požadovaný spotřebitelský úvěr vůbec poskytnout, tak jestliže tak učinil, odporuje to zákonu a zjevně to narušuje veřejný pořádek. Proto je poté uzavřená smlouva neplatná (§ 588 o. z.). Právnímu předchůdci žalobkyně tedy nevzniklo vůči žalované právo na vrácení peněžních prostředků ze smlouvy. Právní předchůdce žalobkyně však skutečně přenechal žalované peněžní prostředky. Žalovaná se tím na úkor právního předchůdce žalobce bezdůvodně obohatila. Právnímu předchůdci žalobkyně by tím vůči žalované vzniklo právo na vrácení peněžních prostředků z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991odst. 1 o. z.). Pokud však před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně jako podnikatel neposoudil úvěruschopnost žalované jako spotřebitele tak, jak vyžaduje výslovně zákon, a nebyl proto oprávněn žalované požadovaný spotřebitelský úvěr vůbec poskytnout, a přesto poté přenechal žalované peněžní prostředky, učinil tak na vlastní nebezpečí (§ 2992 před středníkem o. z.). Právnímu předchůdci žalobkyně tak nevzniklo vůči žalované právo na zaplacení peněžních prostředků ani z titulu bezdůvodného obohacení. Následně právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně postoupil výše uvedenou tvrzenou pohledávku za žalovanou na žalobkyni (§ 1879 o. z.). Soud ve zbývajícím rozsahu věci po částečném zastavení řízení proto rozhodl, že žaloba se co do částky 9 800 Kč s úrokem z prodlení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky zamítá tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku (výrok II.). Žalobkyně zavinila, že řízení muselo být v částečném rozsahu zastaveno, a žalovaná měla ve zbývajícím rozsahu věci plný úspěch. Žalované by tak vzniklo právo na náhradu nákladů řízení (§ 146 odst. 2 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř.). Žalované však žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).