29 C 70/2023-39 — Městský soud v Brně

Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu domáhala po žalované zaplacení částky celkem 13 000 Kč s úrokem z prodlení. Uvedla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou probíhala nějaká jednání o uzavření smlouvy, poté, že „uzavření smlouvy není schopna doložit“. Uvedla, že právní předchůdce žalobkyně však skutečně přenechal žalované peněžní prostředky ve výši celkem 13 000 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení peněžních prostředků ve lhůtě 10 dnů od doručení nejpozději výzvou ze dne 12. 8. 2022, která došla žalované dne , datum, . Žalovaná však peněžní prostředky nevrátila. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním, vzniklo žalobkyni také právo na úrok z prodlení ve výši dle zákona z dlužné částky ode dne následujícího po dni splatnosti do zaplacení. Následně právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně postoupil výše uvedenou tvrzenou pohledávku za žalovanou na žalobkyni.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.K projednání věci nebylo třeba nařizovat jednání, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 115a o. s. ř.).Na základě účastníky předložených listinných důkazů, a to výpisu z obchodního rejstříku, zjištěného soudem z jeho činnosti, návrhu smlouvy, všeobecných obchodních podmínek, formuláře, dopisu z 19. 6. 2023, smlouvy o postoupení pohledávek z , datum, včetně přílohy soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná neuzavřeli smlouvu o úvěru ani jinou podobnou smlouvu. Žalobkyně sice uvedla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou probíhala nějaká jednání o uzavření smlouvy, poté pouze, že „uzavření smlouvy není schopna doložit“. Právní předchůdce žalobkyně však skutečně přenechal žalované peněžní prostředky ve výši celkem 13 000 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení peněžních prostředků ve lhůtě 10 dnů od doručení nejpozději výzvou ze dne 12. 8. 2022, která došla žalované dne , datum, . Žalovaná však peněžní prostředky nevrátila. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním, vzniklo žalobkyni také právo na úrok z prodlení ve výši dle zákona z dlužné částky ode dne následujícího po dni splatnosti do zaplacení. Následně právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně postoupil výše uvedenou tvrzenou pohledávku za žalovanou na žalobkyni.Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Soud právně posoudil, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná neuzavřeli smlouvu o úvěru ani jinou podobnou smlouvu. Žalobkyně sice uvedla, že uzavřeli nějakou takovou smlouvu, ale poté uvedla, ale že „uzavření smlouvy není schopna doložit“ (§ 2395 popř. § 2390 a contrario o. z.). Právnímu předchůdci žalobkyně tedy nevzniklo vůči žalované právo na vrácení peněžních prostředků ze smlouvy. Právní předchůdce žalobkyně však skutečně přenechal žalované peněžní prostředky ve výši celkem 13 000 Kč. Žalovaná se tím na úkor právního předchůdce žalobce bezdůvodně obohatila. Právnímu předchůdci žalobkyně tak tím vůči žalované vzniklo právo na vrácení peněžních prostředků z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991 ve spojení s § 2993 o. z.). Žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení peněžních prostředků ve lhůtě od doručení nejpozději výzvou ze dne 12. 8. 2022, která došla žalované. Žalovaná však peněžní prostředky nevrátila. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním, vzniklo žalobkyni také právo na úrok z prodlení ve výši dle zákona z dlužné částky ode dne následujícího po dni splatnosti do zaplacení (§ 1970 o. z.). Následně právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně postoupil výše uvedenou tvrzenou pohledávku za žalovanou na žalobkyni (§ 1879 o. z.). Soud proto rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 000 Kč s úrokem z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku (výrok I.).Žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Žalobkyni tak vzniklo právo na plnou náhradu nákladů řízení proti žalované (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Vznikly jí a soud jí přiznal tyto náklady řízení: zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměnu za zastupování advokátem ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb., náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21 %. Soud proto rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 889 Kč (výrok II.).