31 C 110/2023-23 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 20 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dne 22. 1. 2020 právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], poskytl žalovanému převodem na jeho účet částku 20 000 Kč. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, kterou však žalobce nedisponuje, proto žádá po žalovaném zaplacení žalované částky z titulu bezdůvodného obohacení. Pohledávka za žalovaným včetně příslušenství byla na žalobce právním předchůdcem žalobce postoupena na základě smlouvy postoupení pohledávek ze dne 21. 7. 2022, tato skutečnost byla žalovanému oznámena. Žalovaný byl vyzván k úhradě žalované částky předžalobní upomínkou ze dne 13. 8. 2022. 2. Žalovaný se k věci přes výzvu soudu nevyjádřil. 3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaný se k věci na výzvu soudu nevyjádřil, žalobce vyjádřil svůj souhlas již v návrhu) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů. 4. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalobce soudu předložil nedatovanou a nepodepsanou smlouvu o spotřebitelském úvěru, která měla být uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], a žalovaným, na základě které se právní předchůdce žalobce měl zavázat žalovanému poskytnout úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaný se měl zavázat mu poskytnutý úvěr vrátit právním předchůdci žalobce. Dle potvrzení o provedené úplatě byla na účet č. [bankovní účet] převedena dne 22. 1. 2022 částka 20 000 Kč, variabilním symbolem transakce je [číslo] rodné číslo žalovaného. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne 14. 6. 2023 bylo zjištěno, že účet č. [bankovní účet] byl účtem žalovaného, účet byl dne 1. 10. 2020 zrušen. Na uvedený účet byla dne 22. 1. 2020 připsána platba ve výši 20 000 Kč z účtu č. [bankovní účet] po variabilním symbolem [číslo]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 21. 7. 2022 mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobcem v postavení postupníka, soud zjistil, že byla na žalobce postoupena mimo jiné i pohledávka za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 13. 8. 2022. Téhož dne byla žalovanému zaslána předžalobní výzva k plnění, kterou byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do tří dnů od doručení výzvy. Žalovaný však do dnešního dne dlužnou částku neuhradil. 5. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 6. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. Soud po zjištění výše popsaného skutkového stavu dospěl k závěru, že v řízení bylo prokázáno potvrzením o provedené platbě ve spojení se zprávou [právnická osoba] ze dne 14. 6. 2023, že právní předchůdce žalobce žalovanému převedl dne 22. 1. 2022 na účet č. [bankovní účet], které však žalovaný žalobci dosud neuhradil. Žalovaný zůstal ve sporu neaktivní a netvrdil ani neprokázal, že by dlužnou částku byť jen z části uhradil. Žalobci tak vznikl dle § 2991 a násl. občanského zákoníku nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve formě poskytnuté částky ve výši 20 000 Kč. Pohledávka byla v mezidobí dle ustanovení § 1879 občanského zákoníku postoupena na žalobce, který je tak oprávněn ji vymáhat. Soud tedy žalobě vyhověl co do částky 20 000 Kč a zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky včetně příslušenství, tj. úroku z prodlení v zákonné výši stanovené dle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (I. výrok). Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky výzvou ze dne 13. 8. 2022. Dle ustanovení § 573 občanského zákoníku výzva došla žalovanému tři dny po jejím odeslání, tedy 16. 8. 2022, ve výzvě byla žalovanému dána lhůta v trvání 3 dnů l úhradě dlužné částky, tato uplynula dne 19. 8. 2023, žalovaný se proto dostal do prodlení dne 20. 8. 2022 (I. výrok). 8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Dle názoru soudu jsou tyto představovány: i) zaplaceným soudním poplatkem 800 Kč; ii) odměnou za zastoupení advokátem v rozsahu tří úkonů právní služby po 300 Kč (tarifní hodnota 20 000 Kč, převzetí věci, výzva k plnění, žaloba) dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb.; iii) třemi režijními paušály po 100 Kč k těmto úkonům dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.; iv) částkou odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát, notář nebo patentový zástupce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 252 Kč; celkem tedy 2 252 Kč (II. výrok tohoto rozsudku). Všechny tyto náklady soud shledává účelnými pro uplatňování či bránění práva žalobcem, a co do výše i úměrnými předmětu řízení a současně neshledal žádné podmínky, pro které by bylo možno přistoupit k aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř.