33 C 162/2022-72 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou domáhá vydání rozhodnutí, dle kterého by žalovaná byla zavázána k zaplacení částky 50 419 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru poskytnutého předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] na základě smlouvy [číslo] ze dne 8. 1. 2020. Na základě výše uvedené smlouvy byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 20 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit poplatek ve výši 20 729 Kč. Dále uvedl, že zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 56 %, žalovaná se zavázala uhradit zápůjčku v 65 týdenních splátkách po 627 Kč Celkem uhradila částku 2 900 Kč a to dne 20. 1. 2020 částku 1 000 Kč, dne 20. 2. 2020 částku 500 Kč, dne 20. 3. 2020 částku 400 Kč, dne 19. 6. 2020 částku 500 Kč a dne 7. 8. 2020 částku 500 Kč. Předchůdce žalobce započetl výše uvedené platby ve výši 872,60 Kč na jistinu, která tak byla ponížena na částku 19 127,40 Kč, dále ve zbývající části poplatky, které tak byly poníženy na částku 18 191,60 Kč. Žalobce předmětnou žalobou dále uplatňuje smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 259,72 Kč a sankční poplatky ve výši 3 100 Kč. Pokud jde o prověření úvěruschopnosti, s žalovanou byla vyplněna zákaznická karta, kdy byly ověřovány příjmy žalované na základě dokumentů, které jsou specifikované v zákaznické kartě, kdy se jednalo o potvrzení o příjmu. K prokázání těchto tvrzení žalobce navrhl výslech svědkyně, která zákaznickou kartu s žalovanou vyplňovala. 2. Žalovaná se k žalobě písemně nevyjádřila. 3. Soud provedl dokazování a dospěl k následujícím dílčím skutkovým závěrům. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 8. 1. 2020 soud zjistil, že předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Dle této smlouvy se předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalované úvěr v hotovosti ve výši 20 000 Kč. Žalovaná předmětnou částku v hotovosti při podpisu smlouvy převzala. Za poskytnutí spotřebitelského úvěru se zavázala žalovaná zaplatit předchůdci žalobce poplatek ve výši 18 779 Kč, a dále pojištění ve výši 1 950 Kč, tj. celkem se zavázala zaplatit žalobci částku 40 729 Kč a to v 65 týdenních splátkách po 627 Kč. Druhou stranu smlouvy obsahovaly smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru, tyto smluvní podmínky však žalovanou podepsány nebyly, text je psán je velmi malým písmem, v bodě 6.1. je pak uvedeno, že v případě, že zákazník neuhradí řádně a včas splátku, má předchůdce žalobce právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, s níž je zákazník v prodlení. Žalobce dále k důkazu založil standardní informace o spotřebitelském úvěru, ze kterých soud zjistil, že předchůdce žalobce poskytne žalované úvěr ve výši 20 000 Kč s tím, že žalovaná vedle poskytnuté jistiny uhradí předchůdci žalobce poplatek za spotřebitelský úvěr ve výši 18 779 Kč, celkem tak uhradí částku 38 779 Kč a to v 56 týdenních splátkách po 597 Kč. 5. Ze zákaznické karty - žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 8. 1. 2020 soud zjistil, že s žalovanou byla téhož dne sepsána zákaznická karta, kdy požadovaná výše spotřebitelského úvěru činila částku 10 000 Kč s měsíční splatností. Z této zákaznické karty soud dále zjistil, že žalovaná uvedla, že žije s rodiči, je svobodná, je zaměstnána na dobu neurčitou, přičemž zástupci Providentu předložila potvrzení o příjmu ve výši 15 948 Kč. Pokud jde o běžné měsíční výdaje je zde uvedena částka 1 000 Kč. Jako další čisté příjmy domácnosti je uvedena částka 40 000 Kč, z této listiny však není patrno, z jakých konkrétních údajů předchůdce žalobce vycházel. K důkazu žalobce nepředložil žádné listiny, kterými by prokázal výši příjmu žalované uvedenou v zákaznické kartě. 6. Z přípisu žalobce ze dne 10. 2. 2022, přípisu předchůdce žalobce ze dne 1. 2. 2022 a potvrzení o podání ze dne 10. 2. 2022 soud zjistil, že předchůdce žalobce oznámil žalované postoupení předmětné pohledávky na žalobce. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky nejpozději do 17. 3. 2022. Z přípisu zástupce žalobce ze dne 20. 5. 2022 a potvrzení o podání z téhož data soud zjistil, že žalobce žalovanou před podáním žaloby vyzval k úhradě dlužné částky. 7. Z přehledu splátek uskutečněných žalovanou za období od 20. 1. 2020 do 7. 4. 2021 soud zjistil, že žalovaná na splátkách uhradila celkem částku 2 900 Kč. 8. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že tato zákaznickou kartu ze dne 8. 1. 2020 s žalovanou vyplňovala a to v místě bydliště. Po nahlédnutí do listiny uvedla, že pokud jde o posouzení měsíčních výdajů, vycházela z toho, že v bytě bydlela velmi početná rodina, asi šest lidí plus nějaké dítě, tak nějak vycházela z celkových příjmů a toto rozpočítala, žalovaná sama říkala, že nikde nic nesplácí, proto tak předpokládala měsíční výdaje žalované kolem 1 000 Kč. 9. Dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 11. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 13. Dle ustanovení § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 14. Dle ustanovení § 1813 občanského zákoníku, má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. 15. Dle ustanovení § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úrok jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena dne 8. 1. 2020 smlouva o úvěru [číslo] ve které vystupoval předchůdce žalobce jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná. Na základě této smlouvy poskytl předchůdce žalobce žalované téhož dne peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Předchůdce žalobce uzavřel smlouvu jako podnikatel, žalovaná jako spotřebitel. Soud se tedy nejprve z úřední povinnosti (SDEÚ-C -679/18 [anonymizováno]) zabýval tím, zda předchůdce žalobce posoudil před uzavřením smlouvy schopnost žalované úvěr splácet s odbornou péčí tak, jak mu ukládá ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (k tomu srovnej nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel úvěru nespoléhá na údaje o schopnosti splácet tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 AS 30/2015 ze dne 1. 4. 2015). Pokud předchůdce žalobce jako poskytovatel úvěru nedostál své povinnosti posoudit schopnost žalované splácet úvěr s odbornou péčí, je smlouva s odkazem na ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a na ustanovení § 588 občanského zákoníku pro rozpor se zákonem absolutně neplatná, neboť jde o smlouvu, která svým účelem odporuje zákonu (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018). 17. Absolutní neplatnost právního jednání přitom působí přímo (automaticky) ze zákona (ex