33 C 87/2022-97 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou domáhá vydání rozhodnutí, dle kterého by žalovaný byl zavázán k zaplacení částky 81 761,85 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru poskytnutého na základě smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] uzavřené dne 24. 3. 2019. Žalobce dále v žalobě uvedl, že mezi účastníky byl sjednán úvěrový rámec ve výši 80 000 Kč, kdy žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal částku 82 857 Kč, na poskytnutý úvěr uhradil částku 27 145 Kč. Platby žalovaného žalobce započetl částečně na úhradu úroků, poplatků a částečně na jistinu. Vzhledem k tomu, že žalovaný řádně nehradil měsíční splátky žalobce přistoupil k zesplatnění úvěru ke dni 25. 2. 2021. Žalovaná částka sestává z neuhrazené jistiny ve výši 78 977,41 Kč, poplatků za pojištění ve výši 1 954,44 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 330 Kč a smluvních pokut účtovaných ve výši 500 Kč. V žalobě dále žalobce uvedl, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně prověřena a to prostřednictvím odborných pracovníků, kdy žalobce provedl lustraci žalovaného v registrech [příjmení], [anonymizováno], [příjmení] a [anonymizováno]. Vzhledem k tomu, že žalovaný hradil na smlouvu po dobu jednoho roku, než došlo k zesplatnění, má žalobce za to, že žalovaný byl nepochybně schopen úvěr splácet. Žalobce si vyžádal od žalovaného výpis z jeho bankovního účtu za měsíc 2/ 2019, ze kterého žalobce prověřil tvrzení žalovaného o výši příjmu a výši výdajů. Pokud jde o čerpání finančních prostředků žalobce doplnil skutková tvrzení k výzvě soudu tak, že žalobce čerpal prostřednictvím bankovního převodu na účet celkem se jednalo o pět čerpání v celkové výši 82 857 Kč a to dne 25. 3. 2019, čerpal žalovaný částku 30 000 Kč, dne 25. 6. 2019 částku 50 000 Kč, dne 10. 7. 2019 částku 2 090 Kč, dne 16. 9. 2019 částku 357 Kč a dne 22. 11. 2019 částku 410 Kč. Současně ve skutkových tvrzení uvedl, na jaké konkrétní účty byly převody částek ze strany žalobce učiněny. 2. Žalovaný se k žalobě písemně nevyjádřil. 3. Soud provedl dokazování a dospěl k následujícím dílčím skutkovým závěrům. Z listiny označené„ flexibilní půjčka – revolvingový úvěr [číslo] ze dne 24. 6. 2019“ soud zjistil, že žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru, kdy mezi účastníky byl sjednán úvěrový rámec ve výši 30 000 Kč. Na základě dodatku k úvěrové smlouvě ze dne 24. 6. 2019 byl navýšen úvěrový rámec na částku 80 000 Kč. Úrok z úvěru byl sjednán ve výši 29,88 % s tím, že minimální měsíční splátka měla být činěna 3,05 % z úvěrového rámce, tj. 915 Kč, následně po zvýšení úvěrového rámce činila splátka částku 2 440 Kč. První čerpání ve výši 30 000 Kč bylo zasláno žalovanému na účet č. [bankovní účet]. 4. Pokud jde o prověření úvěruschopnosti žalovaného žalobce k důkazu založil úvěrovou kartu a úvěrovou zprávu, ze které soud zjistil, že žalobce vycházel z příjmů klienta ve výši 65 000 Kč, měsíčních výdajů ve výši 15 000 Kč. Žalovaný uvedl jako zdroj příjmů podnikatel, s tím, že je svobodný, bydlí v podnájmu. K těmto zjištěním žalobce založil k důkazu toliko výpis z účtu žalovaného č. [bankovní účet] za měsíc únor 2019. Z tohoto výpisu soud zjistil, že žalovaný je majitelem výše uvedeného účtu, za měsíc únor byla připsána na účet žalovaného výplata řádné mzdy ve výši 4 890 Kč. Další příchozí platba byla od [právnická osoba] ve výši 144 000 Kč dne 15. 2. 2019, téhož dne byla vybrána v hotovosti na pobočce částka 143 500 Kč. Žalovaný v průběhu měsíce uskutečnil výběry v hotovosti úvěru ve výši 250 Kč a vklady v hotovosti s tím, že konečný zůstatek v měsíci únoru 2019 činil 248,70 Kč, kdy počáteční zůstatek na účtu činil částku 4 973,63 Kč. 5. Ze zprávy [právnická osoba] a [právnická osoba] soud zjistil, že žalobce byl majitelem od data 31. 7. 2007 do 15. 5. 2020 účtu č. [bankovní účet] a majitelem běžného účtu [číslo]. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne 10. 11. 2022 soud zjistil, že žalovaný je majitelem účtu č. [bankovní účet], kdy na tento účet dne 10. 7. 2019 byla připsána z účtu žalobce částka 2 090 Kč, dne 25. 6. 2019 byla na účet žalovaného připsána částka ve výši 50 000 Kč z bankovního účtu žalobce. Na účet žalovaného nebyla v období od 16. 9. 2019 do 23. 9. 2019 připsána částka 357 Kč. Ze zprávy [právnická osoba] soud zjistil, že majitelem účtu [číslo] je [příjmení] [jméno], dne 22. 11. 2019 byla na předmětný účet připsána částka 410 Kč z účtu žalobce. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad vyhotoveného žalobcem ke smlouvě [číslo] na jméno žalovaného soud zjistil, že žalovaný za období od 18. 4. 2019 do 25. 2. 2021 uhradil celkem splátky ve výši 27 145 Kč. 6. Z přípisu žalobce ze dne 25. 2. 2021 a podacího archu ze dne 26. 2. 2021 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky 96 010,76 Kč z titulu nesplaceného úvěru [číslo] to do 14 dnů ode dne sepsání výzvy. Z přípisu zástupce žalobce ze dne 18. 3. 2021 a podacího archu z téhož data soud zjistil, že před podáním žaloby žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky. 7. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. 8. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] dne 24. 3. 2019, kdy původně byl mezi účastníky sjednán úvěrový rámec ve výši 30 000 Kč, který na základě dodatku ze dne 24. 6. 2019 byl navýšen na částku 80 000 Kč. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný čerpal ke dni uzavření smlouvy částku 30 000 Kč, následně částku 50 000 Kč a 2 090 Kč, tj. úhrnem 82 090 Kč. Pokud žalobce tvrdil, že žalovaný čerpal kromě výše uvedených částek rovněž částku 357 Kč dne 16. 9. 2019 a částku 410 Kč dne 22. 11. 2019, tato skutková tvrzení nebyla prokázána, naopak tak, jak uvedeno výše, provedené listinné důkazy tato tvrzení vyvracejí. Žalovaný celkem žalobci na splátkách uhradil částku 27 145 Kč. Na základě výše uvedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žalobce neprokázal svá tvrzení ohledně řádného prověření úvěruschopnosti žalovaného. Žalobce měl toliko k důkazu ohledně posouzení příjmů a výdajů žalovaného výpis z účtu žalovaného za měsíc únor 2019. Pokud žalovaný uvedl tak, jak je zaznamenáno v úvěrové kartě, že je podnikatel a jeho příjem měsíční činí 65 000 Kč, tato tvrzení žalovaného nejsou ničím doložena. Naopak z výpisu z účtu žalovaného za měsíc únor 2019 se podává, že jeho měsíční mzda činila částku 4 890 Kč. Pokud je na tento účet připsána tuzemská příchozí úhrada ve výši 144 000 Kč, z této příchozí úhrady není patrno, o jakou úhradu se jedná. Žalovaný téhož dne vybral z účtu částku 143 500 Kč, jeho zůstatek na účtu činil na konci měsíce 248,70 Kč. Z žádných důkazů nevyplývá, jaké konkrétní výdaje žalovaný má například v souvislosti s bydlením. Výpis z účtu žalovaného za měsíc únor 2019 spíše naznačuje, že finanční situace žalovaného nebyla dobrá, respektive tento nenakládal s finančními prostředky tak, aby si učinil rezervu a že by přistupoval k nakládání s finančními prostředky zodpovědně. Soud tak dospěl k závěru, že nebyla prověřena řádným způsobem úvěruschopnost žalovaného. 9. Dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 11. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 13. Dle ustanovení § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 14. Dle ustanovení § 1813 občanského zákoníku, má se za to, že zakázaná jso