36 C 314/2021-32 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] po žalovaném zaplacení částky 29.935,47 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4.235,87 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 6.824,46 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 29.935,47 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 9,00 % ročně a úroku 29 % ročně z částky 29.935,47 Kč od [datum] do zaplacení, jako nároků ze smlouvy o zápůjčce [číslo] kterou dne [datum] s žalovaným uzavřel právní předchůdce žalobkyně - společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen původní věřitel). 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil, na výzvy soudu nereagoval, po celou dobu řízení zůstal naprosto nečinný. 3. Vzhledem k tomu, že byly splněny všechny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání, posoudil soud nárok žalobkyně podle § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů žalobkyní předložených. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní: výpisu žalobkyně z obchodního rejstříku, smlouvy o zápůjčce včetně smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce, zákaznické karty ze dne [datum], přehledu plateb, smlouvy o postoupení pohledávky, oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně včetně dokladu o odeslání soud zjistil, že původní věřitel uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] dle Občanského zákoníku (dále jen OZ) a zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ), na základě které téhož dne žalovaný čerpal peněžní prostředky ve výši 35.000 Kč, což potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se kromě zapůjčené jistiny ve výši 35.000 Kč zavázal zaplatit navíc částku 28.079 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 8.577 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 8.970 Kč a částku 10.532 Kč za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti). Celkovou částku 63.079 Kč se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 3.505 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Původnímu věřiteli žalovaný zaplatil celkem částku 11.015 Kč, která byla započítána na jednotlivé dlužné částky dle smlouvy o zápůjčce. V den uzavření smlouvy žalovaný v žádosti o spotřebitelský úvěr (zákaznická karta) uvedl, že má vlastní bydlení, středoškolské vzdělání, je svobodný, jako důvod zápůjčky uvedl neočekávané výdaje, v rámci údajů o zaměstnání uvedl, že je OSVČ včetně označení IČO s pracovním zařazením - majitel restaurace, zaměstnání je ověřeno daňovým přiznáním. Čistý příjem měsíční je uveden ve výši 11.415 Kč, jednalo se jediný zdroj příjmů žalovaného, běžné měsíční výdaje byly odhadem stanoveny částkou 4.500 Kč. Jako dokumenty, které byly ověřeny je uvedeno daňové přiznání za rok 2016. Manažerka původního věřitele dne [datum] vlastnoručním podpisem stvrdila, že veškeré jí vyplněné údaje na zákaznické kartě plně souhlasí s doklady, které jí byly předloženy žadalatelem o zápůjčku. Žalovaný nevrátil původnímu věřiteli ani žalobkyni žalovanou částku ani po předžalobní upomínce právního zástupce žalobkyně. 5. Pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi původním věřitelem a žalobkyní ze dne [datum] postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. 6. Podle § 2390 OZ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Podle § 2392 odst. 1 věta první OZ při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy - zák. č. 257/2016 Sb. (dále ZSÚ) poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9. Podle § 580 odst. 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 10. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Podle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 12. Podle § 2991 odst. 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Po podřazení výše uvedených skutkových zjištění pod výše citovaná ustanovení ZSÚ a OZ, dospěl soud k závěru, že smlouva uzavřená mezi původním věřitelem a žalovaným je absolutně neplatná. Původní věřitel s odbornou péčí neposoudil schopnost žalovaného úvěr splácet, a to zejména v rozsahu zjišťování výdajů žalovaného. Měsíční výdaje jsou stanoveny pouze odhadem ve výši 4.500 Kč bez bližší konkretizace. Původní věřitel ani žalobkyně nemá k dispozici žádné listiny, ze kterých by mohlo být jednoznačně zjištěno, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně prověřena. Soud dospěl k závěru, že původní věřitel své povinnosti v rámci zkoumání úvěruschopnosti, a to zejména výdajů žalovaného, neposoudil správně a odpovědně. 14. Z výše uvedených důvodů soud smlouvu o zápůjčce vyhodnotil jako absolutně neplatnou, dle které nelze žalobkyni požadované právo přiznat, žalobkyni lze přiznat pouze právo na zaplacení bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 2 OZ, neboť bylo prokázáno, že žalovaný čerpal od původního věřitele částku 35.000 Kč a vrátil částku 11.015 Kč, tudíž je povinen zaplatit rozdíl - částku 23.985 Kč. Jestliže byla uzavřena absolutně neplatná smlouva, nelze přihlížet ani k tomu, zda původní věřitel nebo žalobkyně započítala zaplacenou částku částečně na jistinu a částečně na další poplatky či úroky dle smlouvy. 15. O povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení rozhodl soud podle § 1970 OZ ve spojení s vl. nař. č. 351/2013 Sb., kdy žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení ve výši tak, jak požadoval (vázanost návrhem) ve výši 9 % ročně od 1. dne následujícího po dohodnuté splatnosti poslední splátky ([datum]), tedy od [datum] do zaplacení. 16. Ve výroku ad. II. soud ve zbývající části, tj. do částky 5.950,47 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4.235,87 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 6.824,46 Kč, zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení ve výši 9 % ročně a úroku ve výši 29 % ročně z částky 29.935,47 Kč od [datum] do zaplacení, zamítl, neboť se jedná o nároky z absolutně neplatné smlouvy. 17. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z ust. § 1879 a násl. OZ – postoupení pohledávky, o čemž byl žalovaný písemně informován. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého z části úspěšné žalobkyni přiznal na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.590 Kč. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 80 %, neúspěšná v rozsahu 20 %, procento úspěšnosti pro žalobkyni činí 60 %, Žalobkyně by měla při stoprocentní úspěšnosti právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2.650 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku 1.198 Kč, odměny za 3 úkony právní služby dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění (dále jen AT) za převzetí právního zastoupení, žalobu, předžalobní výzvu k plnění á 300 Kč + 3x režijní paušál á 100 Kč + 21 % DPH ze součtu odměn a režijních paušálů, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Jedná se o tzv. formulářovou žalobu, kdy žalobkyně a její právní zástupce upatňuji více žalob v téže obdobné věci, kdy prakticky jediné, co se v žalobním návrhu mění, jsou skutečnosti jako označení žalované strany, druh uzavřeného smluvního vztahu a následek nesplnění povinností vyplývající z tohoto smluvního vztahu. Odměnu za písemné podání ze dne [datum] soud žalobkyni nepřiznal neboť se jedná o doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů, které právní zásutpce žalobkyně doplnil až na výzvu soudu, přičemž se jedná o tvrzení a označení důkazů, které měly být již obsaženy v žalobě. Nejedná se tudíž o účelně vynaložené náklady řízení v souvislosti s tímto úkonem.