36 C 38/2022-54 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 28. 7. 2021 po žalovaném zaplacení částky 12.589,61 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2.071,87 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5.395,35 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 12.589,61 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení ve výši 8,05 %, úroku 29 % ročně z částky 12.589,61 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, jako nároků ze smlouvy o zápůjčce [číslo] kterou dne 12. 6. 2017 žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně - [právnická osoba], [IČO] (dále jen původní věřitel). 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil, na výzvy soudu nereagoval, po celou dobu řízení zůstal naprosto nečinný. 3. Vzhledem k tomu, že byly splněny všechny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání, posoudil soud nárok žalobkyně podle § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů žalobkyní předložených. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní - smlouvy o zápůjčce, smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce, přehledu plateb, smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy [číslo] uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, písemným oznámením o postoupení pohledávky včetně dokladu o odeslání, předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně včetně dokladu o odeslání, zákaznické karty ze dne 9. 6. 2017 soud zjistil, že původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 12. 6. 2017 smlouvu o zápůjčce (dále jen smlouva), na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 14.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty. V kartě je uvedeno, že žalovaný bydlí na úřední adrese, druh bydlení - vlastník, vzdělání středoškolské, rodinný stav ženatý, k čemuž však není uvedeno, z jakých dokladů původní věřitel vycházel. Dále jsou uvedeny údaje o zaměstnání s tím, že pracuje jako skladník na plný pracovní úvazek u zaměstnavatele [anonymizováno] [právnická osoba] s pravidelným čistým příjmem měsíčně 9.725 Kč s odhadovanými měsíčními výdaji 5.500 Kč. Jako ověřený dokument je uvedena pracovní smlouva na dobu neurčitou ze dne 19. 7. 2016 a výplatní pásky za měsíce 2, 3, [číslo]. Další dokumenty ověřené nejsou. Žalovaný se zavázal částku ve výši 14.000 Kč vrárit původnímu věřiteli včetně částky 12.283 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2.504 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 3.608 Kč a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 6.171 Kč (dále jen poplatek). Celkovou částku 26.283 Kč se zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních (7 denních) splátkách po 439 Kč, poslední splátka byla stanovena na 6. 8. 2018. Žalovaný vrátil celkem částku 3.150 Kč, u které byla částka 1.739,61 Kč použita na částečnou úhradu poplatků a zbývající část plateb ve výši 1.410,39 Kč na částečnou úhradu jistiny. 5. Pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi původním věřitelem a žalobkyní ze dne 20. 1. 2020 postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. 6. Podle § 2390 OZ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Podle § 2392 odst. 1 věta první OZ při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy - zák. č. 257/2016 Sb. (dále ZSÚ) poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9. Podle § 580 odst. 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 10. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Podle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 12. Podle § 2991 odst. 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Po podřazení výše uvedených skutkových zjištění pod výše citovaná ustanovení ZSÚ a OZ, dospěl soud k závěru, že smlouva uzavřená mezi původním věřitelem a žalovaným je absolutně neplatná, neboť původní věřitel s odbornou péčí neposoudil schopnost žalovaného úvěr splácet, pokud vycházel pouze z údajů uvedených v zákaznické kartě. Pokud manažer původního věřitele prohlásil, že ověřil všechny údaje, nebyly ověřeny údaje ohledně výdajů žalovaného. Povinnosti původního věřitele bylo ověřit konkrétní měsíční výdaje, výše výloh spojených s bydlením, rovněž z karty nevyplývá, že by bylo zjišťováno, zda má nějakou vyživovací povinnost. Lze tak dospět k závěru, že své povinnosti původní věřitel v rámci zkoumání úvěruschopnosti, a to zejména výdajů žalovaného, neposoudil správně. 14. Z výše uvedených důvodů soud smlouvu o zápůjčce, vyhodnotil jako absolutně neplatnou, dle které nelze žalobkyni požadované právo přiznat. Žalobkyni lze přiznat pouze právo na zaplacení bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 2 OZ, neboť bylo prokázáno, že žalovaný čerpal od původního věřitele částku 14.000 Kč a vrátil částku 3.150 Kč, tudíž je povinen zaplatit rozdíl - částku 10.850 Kč. Jestliže byla uzavřena absolutně neplatná smlouva, nelze přihlížet k tomu, zda původní věřitel nebo žalobkyně započítala zaplacenou částku částečně na jistinu, částečně na další poplatky či úroky dle smlouvy. 15. O povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení rozhodl soud podle § 1970 OZ a ve spojení s vl. nař. č. 351/2013 Sb., kdy žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení od 1. dne následujícího po té, co se žalovaný zavázal dlužnou částku zaplatit (6. 8. 2018 - poslední platba), tedy od 7. 8. 2018, a to ve výši 8,5 % ročně tak, jak požadovala žalobkyně. 16. Ve výroku ad. II. soud ve zbývající části, tj. do částky 1.739,61 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2.071,87 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5.395,35 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 12.589,61 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně a úroku ve výši 29 % ročně z částky 12.589,61 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, zamítl, neboť se jedná o plnění z neplatné smlouvy. 17. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z ust. § 1879 a násl. OZ - postoupení pohledávky na žalobkyni, přičemž žalovaný byl o postoupení písemně informován. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 86 %, neúspěšná v rozsahu 14 %, procento úspěšnosti ve prospěch žalobkyně činí rozdíl, tj. 86 - 14 = 72 %. Při plné úspěšnosti by žalobkyně měla právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2.252 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, 3x odměny á 300 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění (dále jen AT) za přezvetí právního zastoupení, předžalobní výzvu, žalobu + 3x režijní paušál á 100 Kč dle § 14b v souvislosti s týmiž úkony právní pomoci + 21 % DPH ze součtu odměn a režijních paušálů, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH. 72 % z částky 2.252 Kč činí 1.621,44 Kč. Tuto částku zaplatí žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.