38 C 127/2023-33 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou u Městského soudu v Brně dne 24. 2. 2023 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 32.150 Kč s příslušenstvím a úhradu nákladů řízení s odůvodněním, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba] (dále jen„ věřitel“), uzavřel s žalovaným prostředky komunikace na dálku smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které měl věřitel žalovanému poskytnout dne 4. 5. 2021 částku 20.000 Kč a dne 24. 5. 2021 částku 12.150 Kč. Žalobce nemá informace o systému uzavření smlouvy ani o tom, zda a jak věřitel zkoumal úvěruschopnost žalovaného a nárokuje proto pouze vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaný věřiteli tuto částku do dnešního dne nevrátil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena až na žalobce smlouvou ze dne 30. 8. 2022. Žalobce marně vyzýval žalovaného k uhrazení dlužných částek. Žalobce nárokuje úrok z prodlení od data splatnosti předžalobní upomínky ze dne 21. 9. 2022. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu. 4. Z předložených listinných důkazů, a to smlouvy o revolvingovém úvěru bez data uzavření a podpisu stran, výpisu z běžného účtu ze dne 31. 5. 2021, smlouvy o uživatelském účtu bez data uzavření a podpisu stran, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bez data, výpisu z účtu ze dne 4. 5. 2021, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 8. 2022 včetně přílohy, smlouvy o opakovaném postoupení pohledávek ze dne 1. 4. 2022, dílčí smlouvy o postoupení pohledávek [číslo] ze dne 25. 8. 2022 včetně příloh, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 21. 9. 2022, výzvy k úhradě ze dne 21. 9. 2022, podacího lístku ze dne 21. 9. 2022 a přípisu [právnická osoba] ze dne 7. 8. 2023 (č. l. 22 spisu), soud zjistil následující skutkový stav: 5. Žalobce předložil soudu žalovanou nepodepsaný návrh smlouvy o revolvingovém úvěru a smlouvy o uživatelském účtu. Z výpisů z účtu a z přípisu [právnická osoba] ze dne 7. 8. 2023 vyplynulo, že věřitel na účet žalovaného zaslal dne 4. 5. 2021 částku 20.000 Kč a dne 24. 5. 2021 částku 12.150 Kč. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena věřitelem na společnost [právnická osoba] dne 25. 8. 2022, jak vyplynulo ze smlouvy stejného data. [právnická osoba] pak pohledávku postoupil na žalobce smlouvou ze dne 30. 8. 2022. Žalobce pak následně dne 21. 9. 2022 oznámil žalovanému postoupení pohledávky a vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky do 10 dnů výzvou ze dne 21. 9. 2022, která byla toho samého dne podána k přepravě. 6. Z ostatních provedených důkazů nebyly zjištěny pro spor žádné rozhodné skutečnosti. 7. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ OZ“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle ust. § 2399 odst. 1 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 9. Podle § 2991 odst. 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Podle ust. § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 11. Podle ust. § 1879 OZ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 12. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce tvrdil, že prostřednictvím prostředků komunikace na dálku byla uzavřena smlouva o úvěru. Z žádného z předložených důkazů však nevyplynulo, že by konkrétně žalovaný se smlouvou souhlasil a uzavřel ji, když smlouva neobsahovala žádný podpis ani jiný důkaz stvrzení kontraktačního procesu. Smlouva není žalovaným podepsána ani zde není možnost jednoznačného určení jednající osoby, když kopie občanského průkazu, sms, inkaso ani emaily jednoznačně nemohou určit, kdo byl jednající osobou, která sms, email či občanský průkaz poskytla, na rozdíl od osobního kontaktu, kde má jednající možnost ověřit alespoň shodu vzhledu s osobou na občanském průkazu. Na dálku fyzicky podepsána smlouva zase umožňuje odborně posoudit pravost podpisu osoby. Způsob uzavírání smluv zvolený věřitelem dle provedených důkazů neumožňuje žádnou aspoň relativní možnost identifikace osoby, která měla smlouvu uzavřít a dokončit tak kontraktační proces. K jednoznačné identifikaci jednající osoby při elektronické komunikaci slouží především kvalifikovaný elektronický podpis. Dále je tu možnost sjednat mezi účastníky jiný způsob identifikace osoby prostřednictvím elektronických prostředků, ale dohoda o tomto způsobu musí být smluvně uzavřena způsobem, který dovoluje jednoznačně identifikovat jednající osobu dle zákonných prostředků a nikoliv dohodnutým způsobem, jelikož ten je možné použít až po účinnosti smlouvy 13. Obecně písemnost smlouvy vyžaduje smlouvu sepsanou na fyzickém podkladu, který je pak stvrzen účastníky podpisem. Obsah smlouvy je pak (v teoretické rovině) neoddělitelný od podpisů. Na obdobném principu funguje kvalifikovaný elektronický podpis, který přes státem uznanou certifikační autoritu identifikuje osobu, která podpis na určitý dokument připojila, a zaručuje integritu dat a podpisu (že se podepsaná data od podpisu nezměnila). Nároky na smlouvu uzavřenou prostředky elektronické komunikace by měly pro fikci písemnosti dle ust. § 561 odst. 1 OZ pak dle názoru soudu splňovat alespoň obdobnou propojenost„ podpisu“ účastníků a elektronického dokumentu. Jedině pak lze alespoň v rámci rozumných možností zaručit zachycení obsahu jednání a určení jednající osoby zároveň (v informatickém názvosloví authentication a identificiation). Opsání kódu ze SMS a jeho uvedení na konci elektronického dokumentu toto vzájemné propojení nevytváří, neboť tento kód může jakákoliv osoba umístit na jakýkoliv jiný konec elektronického dokumentu bez jakékoliv možnosti ověřit, kdo jej tam připojil (obdoba napsání jména na fyzické smlouvě na psacím stroji) a zda následně tento dokument nebyl změněn (je obecnou známostí, že většina elektronických dokumentů je přes editor změnitelná, pokud není jakkoliv chráněná před změnou např. zakódováním). 14. Právním posouzením věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení dle ust. § 2993 OZ, neboť pokud předestřená smlouva nebyla ze strany žalovaného řádně podepsána a tím pádem nebylo prokázáno, že by došlo k uzavření předmětné smlouvy, jakékoliv plnění ze strany věřitele na tuto smlouvu by pak bylo bezdůvodným obohacením na straně žalovaného. Věřitel poskytl žalovanému celkem částku 32.150 Kč bez platného závazku a vznikl mu tak nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Tato pohledávka pak v souladu s ust. § 1879 OZ byla postupně postoupena až na žalobce, který je tak oprávněn se nároku po žalovaném domáhat. Žalovaný zůstal ve sporu neaktivní a netvrdil ani neprokázal, že by tento závazek nevzniknul nebo jinak jeho povinnost zanikla a je tak povinen tento závazek splnit. Ve stanovené lhůtě dle výzvy žalobce však žalovaný dlužnou částku žalobci nevrátil. Soud tedy žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 32.150 Kč včetně příslušenství, tj. úroku z prodlení v zákonné výši stanovené dle § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce vyzval žalovaného k uhrazení dlužných částek přípisem ze dne 21. 9. 2022 se splatností do 10 dnů, tedy do 1. 10. 2022. Žalovaný se tak ocitnul v prodlení dne 2. 10. 2022. Od tohoto data žalobci náleží úrok z prodlení. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náleží mu proto plná náhrada nákladů řízení, které jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1.286 Kč, v odměně právního zástupce žalobce ve výši 1.500 Kč dle ust. § 14b, § 7 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), ve znění účinném ke dni vykonání úkonu právní služby, a to za tři úkony právní služby po 500 Kč, dále za tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle ust. § 14b odst. 5 advokátního tarifu, a to za tyto úkony právní služby v tarifu dle § 14b: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, písemné podán