39 C 87/2022-155 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou podanou soudu 6. 1. 2022 domáhal po žalovaném zaplacení částky s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu nesplácení úvěru žalovaným, který žalobce poskytl žalovanému dle smlouvy z 20. 5. 2020. Žalovanému byla dle smlouvy poskytnuta na úvěru částka 230 000 Kč s dohodnutým úrokem 13,90 % ročně. Takto poskytnutý úvěr měl žalovaný splácet v měsíčních splátkách 4 209 Kč, když poslední 95. výše splátky měla odpovídat zůstatku nesplacené jistiny a úroků. Žalovaný měl rovněž hradit i pojištění 230 Kč měsíčně. Přesto, že byl žalovanému úvěr vyplacen, žalovaný ničeho ani částečně nehradil, i když byl několikrát žalobcem upomínán. Žalovaný proto dluží jistinu úvěru 230 000 Kč, poplatky 5 640 Kč, kapitalizovaný obchodní úrok z úvěru 45 328,84 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 8 739,81 Kč. Prodlení žalovaného nadále trvá, proto žalobce požaduje i procentuální výměru dohodnutého úroku z úvěru a procentuální výměru zákonného úroku z prodlení. 2. Pokud se žalobce v rámci podané žaloby domáhal vydání platebního rozkazu, příslušné rozkazní oddělení postoupilo věc do úseku C s tím, že žalovaný je státní příslušník Slovenska a byl mu v ČR ukončen pobyt k datu 17. 8. 2021, a proto nelze platební rozkaz, který by měl být doručován do ciziny, vydat. 3. Soud pátral po pobytu žalovaného na území ČR i na Slovensku, když dostupnými a zákonem stanovenými prostředky se aktuální pobyt žalovaného, kde by se zdržoval a přebíral poštu, nepodařilo zjistit. 4. Za tohoto stavu soud podle § 29 odst. 3 o.s.ř. ustanovil žalovanému pro ochranu jeho zájmů v tomto řízení opatrovníka z řad advokátů, když opatrovník žalovaného v rámci svého procesního stanoviska ponechal rozhodnutí v této věci na úvaze soudu. 5. Soud provedl v této právní věci dokazování čtením listinných důkazů doložených do spisu, a to zejména pak smlouvou o úvěru z 20. 5. 2020, výňatkem ze sazebníku ohledně smluv o úvěru, splátkovým kalendářem ke smlouvě na č. l. 8-9, upomínkou z 6. 12. 2021, 1. 10. 2020, 25. 8. 2020, žádostí žalovaného o poskytnutí osobního úvěru z 20. 5. 2020, účetním dokladem z 20. 5. 2020, výzvou k okamžitému zaplacení dluhu z 28. 4. 2021, mezinárodní doručenkou žalovanému č. l. 19 a verte, potvrzením o výši příjmu z 18. 5. 2020, všeobecnými obchodními podmínkami žalobce, výčtem služeb k těmto obchodním podmínkám, výzvou k úhradě z 6. 12. 2021, standardními informacemi o spotřebitelském úvěru z 20. 5. 2020, duplicitně připojeným splátkovým kalendářem z 20. 5. 2020, sdělením [anonymizováno] banky z 30. 1. 2023 ohledně majitele účtu [číslo]. 6. Po zhodnocení všech výše uvedených důkazů jednotlivě a ve vzájemném souhrnu vzal soud za prokázaný tento následující skutkový děj: 7. Z jiné úřední a rozhodovací činnosti je soudu známa existence žalobce jako obchodní korporace, když žalobce podniká mj. v oblasti poskytování bankovních služeb, tedy i poskytování úvěrů, půjček, vedení účtů atd. Žalobce uzavřel jako úvěrující se žalovaným jako úvěrovaným dne 20. 5. 2020 smlouvu o úvěru [číslo]. Z bližšího obsahu smlouvy o úvěru je prokázáno, že žalovanému byl poskytnut spotřebitelský osobní úvěr ve výši 230 000 Kč se zápůjční dohodnutou úrokovou sazbou 13,90 % ročně. Z titulu splácení úvěru měl žalovaný hradit anuitní splátky včetně pojištění ve výši 4 209 Kč, přičemž pojištění měl hradit ve výši 230 Kč měsíčně. Žalovaný měl výši anuitních splátek uvedenou výše hradit po dobu 94 měsíců od 20. 7. 2020 Poslední anuitní splátka (95.) měla činit nesplacenou jistinu úvěru a zůstatek neuhrazených úroků. Úvěr byl žalovanému vyplacen bez sledování účelu poskytnutých finančních prostředků (smlouva o úvěru z 20. 5. 2020, sazebník poplatků a služeb, splátkový kalendář, interní účetní doklad z 20. 5. 2020). 8. Žalovanému vznikla povinnost úvěr řádně a včas hradit v dohodnutých splátkách ke každému 20. dni toho kterého kalendářního měsíce, počínaje měsícem červencem 2020. Žalovaný však od prvopočátku na splátkách úvěru ničeho nehradil, byť byl žalobcem několikrát písemně upomínán a vyzýván k řádnému a včasnému hrazení splátek (upomínka z 1. 10. 2020, 1. 9. 2020, 25. 8. 2020, 28. 4. 2021 s mezinárodní doručenkou žalovanému s datem doručení 25. 5. 2021). 9. Pro úplnost soud uvádí, že úvěrová smlouva byla se žalovaným uzavřena na základě jeho žádosti o poskytnutí osobního úvěru z 20. 5. 2020. 10. Žalovaný však svému závazku ze smlouvy o úvěru nedostál, ničeho, ani částečně nehradil, v současné době je žalovaný neznámého pobytu (žádost o poskytnutí osobního úvěru z 20. 5. 2020). 11. Žalovaný tedy z titulu neuhrazení úvěru dluží na jistině 230 000 Kč, kapitalizovaný obchodní úrok z úvěru v dohodnuté výši 13,90 % ročně 45 328,84 Kč do 25. 11. 2021, tedy do data zesplatnění 16. 6. 2021, kdy od data zesplatnění měl žalovaný zůstatek dluhu uhradit nejpozději 25. 11. 2021. Žalovaný dále dluží na poplatcích za úvěr 5 640 Kč. 12. Co se týče právní kvalifikace této věci, soud s ohledem na dataci uzavření smlouvy posoudil tuto věc ve smyslu § 3028 odst. 1 OZ. 13. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným došlo v souladu s ustanovením § 1721 a násl. OZ k uzavření závazkového vztahu, když ze závazku má věřitel vůči dlužníkovi právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto plnění splněním dluhu uspokojit. 14. Podle § 1724 odst. 1 OZ smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. 15. Smlouva byla uzavřena poté, co žalovaný žalobce příslušným formulářem požádal o poskytnutí příslušného úvěru, když na základě posouzení žádosti posléze došlo k řádnému uzavření smlouvy o úvěru, a to dle § 2395 OZ, kde smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky v měně dle § 2396 OZ. Žalovaný poté, co s ním byla uzavřena smlouva o úvěru, uplatnil právo na poskytnutí peněz z úvěru, když finanční částka 230 000 Kč mu byla poskytnuta dle interního pokladního dokladu. Žalovanému tak vznikla povinnost řádně a včas hradit dohodnuté anuitní splátky na úvěru, neboť úvěrující, tedy žalobce, dle § 2398 odst. 1 OZ své povinnosti poskytnout úvěrovanému peněžní prostředky dostál. Úvěr nebyl sjednán pro určitý účel, ale bez sledování úvěru, kdy žalovanému vznikla povinnost dle § 2399 odst. 1 OZ hradit pravidelně dohodnuté splátky úvěru, což však žalovaný nečinil. Proto byl úvěr dle § 2399 odst. 1 OZ zesplatněn, kde žalovaný jako úvěrovaný měl úvěrujícímu, tedy žalobci vrátit poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 16. Po aplikaci právní kvalifikace této věci k prokázanému skutkovému ději nezbývá soudu nic jiného, než konstatovat, že žaloba je důvodná, neboť žalobce prokázal, že žalovanému poskytnul úvěr 230 000 Kč. Žalovaný dohodnuté splátky v anuitní výši nehradil, ničeho nezaplatil, dluží tak na jistině úvěru 230 000 Kč a poplatky za vedení úvěrového účtu 2 640 Kč (sazebník poplatků a služeb). Mezi stranami úvěrové smlouvy byl dohodnut obchodní úrok za úvěr 13,90 % ročně, a protože žalovaný ničeho přes výzvy ani částečně nehradil, byl úvěr dle článku 9 úvěrových podmínek zesplatněn a žalovaný byl o zesplatnění úvěru vyrozuměn. Na základě zesplatnění úvěru žalovaný měl uhradit svůj dluh do 16. 6., ničeho neuhradil. Pokud soud provedl kontrolní přepočet procentuální výměry obchodního úroku z úvěru 13,90 % ročně a zákonného úroku 8,25 % ročně z jistiny úvěru, může konstatovat, že kapitalizovaná výše obchodního úroku z úvěru i kapitalizovaná výše zákonného úroku z prodlení odpovídá procentuální výměře z jistiny úvěru. Prodlení žalovaného dle § 1968 a násl. OZ nadále trvá, když žalobce má nárok dle judikatury NS ČR nejen na souběh dohodnutého úroku 13,90 % ročně, ale také na procentuální výměru zákonného úroku z prodlení dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. 17. Soud tedy shledává žalobu jako zcela důvodnou, a proto jí také v celém rozsahu vyhověl. 18. Úspěšnému žalobci soud přiznal dle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů tohoto řízení, když tyto nálady se sestávají ze soudního poplatku 9 4345 Kč, odměny za právní pomoc za 4 úkony právní služby (příprava převzetí právního zastoupení, předžalobní výzva k úhradě, podání a sepis žaloby a v neposlední řadě účast u soudního jednání ve dnech 17. 3. 2023 a 10. 2. 2023) při sazbě 9 260 Kč za úkon (§ 7 bod 6 vyhl. 177/1996 Sb.). Ke každému úkonu právní služby soud připočetl náhradu hotových výdajů 300 Kč (§ 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb.). Celkovou odměnu za právní zastoupení a hotové výdaje ve výši odměny za právní pomoc za 5 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní výzva k úhradě, sepis a podání žaloby a 2x účast na jednání soudu 10. 2. 2023 a 17. 3. 2023) při sazbě 9 260 Kč za úkon (§ 7 bod 6 vyhl. 177/1996 Sb.). Ke každému úkonu soud připočetl náhradu hotových výdajů 300 Kč (§ 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb.). Celkov