42 C 63/2022-112 — Městský soud v Brně

1. Žalobou ze dne 3. 3. 2022 se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit částku 30.329,30 Kč se smluvním úrokem z prodlení 5 % ročně ze specifikovaných částek a 1.200 Kč na nákladech spojených s vymáháním pohledávek mezi podnikateli, to vše z titulu smlouvy ze dne [datum] o obchodním zastoupení. Žalovaná částka představuje vrácení stornoprovizí. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaná se k věci na výzvu soudu nevyjádřila, žalobce vyjádřil svůj souhlas podáním doručeným soudu dne [datum]) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů. 4. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: 5. Žalobce uzavřel s žalovanou [datum] smlouvu o obchodním zastoupení, jejímž předmětem byl závazek žalované vykonávat jménem a na účet žalobce zprostředkování smluv o finančních produktech obchodních partnerů žalobce, a to konkrétně zprostředkování pojištění (na základě registrace u [obec] národní banky jako podřízený pojišťovací zástupce žalobce). Tato smlouva o obchodním zastoupení byla mezi stranami nahrazena smlouvou o obchodním zastoupení ze dne [datum], přičemž smluvní vztah mezi účastníky byl ukončen odstoupením žalobce od smlouvy ze dne [datum]. Tyto skutečnosti soud zjistil z následujících důkazů: smlouva o obchodním zastoupení ze dne [datum] a [datum] a odstoupení od smlouvy o obchodním zastoupení ze dne [datum]. 6. Smluvní vztah mezi účastníky se v souladu s citovanými smlouvami o obchodním zastoupením (viz jejich čl. II.) řídil také Všeobecnými smluvními podmínkami společnosti pro poradce [anonymizováno] pojišťovací a finanční poradenství, a. s. (dále jako„ VSP“). Žalované podle citovaných smluv (viz čl. V.) náležela za činnost vykonanou pro žalobce provize a podmínky vzniku a zániku nároku na provizi a stanovení její výše byly upraveny v Kariérním řádu pro poradce [právnická osoba] pojišťovací a finanční poradenství, a. s., jak vyplývá z Kariérního řádu pro poradce [právnická osoba], účinného od 1. 7. 2017, [datum], [datum], [datum], [datum]. Pro případ stornování smluv, jejichž uzavření bylo zprostředkováno žalovanou, měla žalovaná dle čl. II, kariérního řádu, který byl součástí smluv, povinnost vrátit vyplacenou provizi při zohlednění tzv. účtu stornorezerv, přičemž vyúčtování bylo splatné do 10 dnů od jeho odeslání, a pro případ prodlení byla žalovaná povinna uhradit 5 % úrok z prodlení. 7. Z přehledu vyplacených provizí, přehledu stornovaných smluv a vyúčtování provizí soud zjistil, že žalobce v důsledku vyplacení provizí a následného vystornování smluv, jejichž uzavření bylo zprostředkováno žalovanou, uplatnil proti žalované nárok na vrácení provizí vztahujících se k těmto smlouvám. Jednotlivá vyúčtování byla žalované v souladu se smlouvou zasílána na adresu sídla podnikání. Nárok na vrácení provizí byl vyúčtován za jednotlivé měsíce, konkrétně za: srpen 2019 vyúčtováním ze dne [datum] v částce 29.809,59 Kč, se splatností [datum], červen 2020, vyúčtováním ze dne [datum] v částce 321,80 Kč, se splatností [datum], leden 2021, vyúčtováním ze dne [datum] v částce 179,85 Kč, se splatností [datum], březen 2021, vyúčtováním ze dne [datum] v částce 18,06 Kč, se splatností [datum], přičemž přílohou každého vyúčtování byl přehled stornovaných smluv s propočtem nároku na vrácení provize. Z poštovních archů soud zjistil, že každé vyúčtování bylo odesláno na adresu žalované ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum]. 8. Upomínkou ze dne [datum], podanou k přepravě téhož dne, vyzval žalobce žalovanou k úhradě dlužných částek před podáním žaloby, jak je zřejmé z předmětné výzvy a poštovního archu. Rovněž byla žalovaná upomínána výzvou ze dne [datum] a [datum]. 9. V rámci skutkového závěru bylo zjištěno, že žalobce a žalovaná uzavřeli smlouvu o obchodním zastoupení, na základě které se žalovaná zavázala ke zprostředkování uzavření mj. pojistných smluv (součástí této činnosti byla rovněž péče o klienty a smlouvy, jejímž cílem je předejít zániku pojistných smluv před uplynutím doby), za uvedenou činnost se naopak zavázal žalobce hradit žalované provizi. Tuto činnost měla žalovaná vykonávat jako nezávislý podnikatel. Dle obsahu smluvního ujednání při zániku (změně) pojistných smluv před uplynutím sjednané doby trvání měl žalobce nárok účtovat žalované stornoprovizi. V řízení bylo prokázáno, že jednotlivé nároky na stornoprovize byly žalované sděleny formou předložených vyúčtování, ze kterých bylo prokázáno, jaké stornoprovize byly žalované účtovány, a kdy tyto částky byly splatné. Bylo rovněž prokázáno, že tyto vyúčtování byly žalované zaslány. 10. Věc byla s ohledem na § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), účinného od 1. 1. 2014, posouzena dle tohoto zákona, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014. 11. Podle § 5 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži. 12. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. 13. Podle § 2483 o. z. smlouvou o obchodním zastoupení se obchodní zástupce jako nezávislý podnikatel zavazuje dlouhodobě vyvíjet pro zastoupeného činnost směřující k uzavírání určitého druhu obchodů zastoupeným nebo k ujednání obchodů jménem zastoupeného a na jeho účet a zastoupený se zavazuje platit obchodnímu zástupci provizi. 14. Podle § 2507 o. z. je-li zřejmé, že obchod mezi zastoupeným a třetí osobou nebude splněn, právo na provizi nevzniklo; to neplatí, nesplní-li se obchod z důvodů na straně zastoupeného. 15. Podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč. 16. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Účastníci uzavřeli smlouvu o obchodním zastoupení dle ust. § 2483 o. z., dle které se obchodní zástupce (žalovaná) jako nezávislý podnikatel zavázala dlouhodobě vyvíjet pro zastoupeného činnost směřující k uzavírání určitého druhu obchodů zastoupeným nebo k ujednání obchodů jménem zastoupeného a na jeho účet a zastoupený (žalobce) se zavázal platit obchodnímu zástupci provizi. Žalovaná však následně nesplnila svou povinnost vrátit provize žalobci dle § 2507 o. z. ve smyslu pravidel upravujících jejich vzájemný vztah a vyplývajících ze smlouvy o obchodním zastoupení a souvisejících dokumentů, které jí byly vyplacené za zprostředkování smluv, avšak byly následně stornovány. Žalovaná však dlužné stornoprovize neuhradila dostala se s jejich úhradou do prodlení dle § 1968 o. z. Mezi účastníky byl rovněž v souladu s § 1970 o. z. dohodnut smluvní úrok z prodlení ve výši 5 % ročně, proto soud žalobě vyhověl v plném rozsahu, a to včetně žalovaného příslušenství, jehož výše odpovídá smluvnímu ujednání účastníků a délce prodlení (§ 1970 o. z.). Součástí je také přiznání nároku na uhrazení částky 1.200 Kč, a to z toho důvodu, že v projednávané věci se jednalo o vzájemný závazek podnikatelů, a proto podmínky pro přiznání částky 1.200 Kč byly splněny (srov. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř). 17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 9.685 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.517 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30.329,30 Kč sestávající z částky 2.340 Kč za každý ze 2 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení a návrh ve věci samé) a z částky ve výši 1.170 Kč za 1 úkon právní služby dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. (jednoduchá výzva k plnění), včetně tří paušálních náhrad po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a. t. [příjmení] odměny a náhrad (6.750 Kč) je v závěru navýšena o DPH v hodnotě 21 %, jejíž plátce je zástupce žalobce a dosahuje částky 1.418 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zap