44 C 138/2022-25 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 25. 3. 2022 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 20.634 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že je vlastníkem bytu [číslo] v 1. podlaží domu na ulici [ulice a číslo], [obec]. Dne 25. 6. 2019 byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena nájemní smlouva k tomuto bytu, na základě které žalobce přenechal byt žalovanému k užívání na dobu od 1. 7. 2019 do 1. 7. 2020. Po uplynutí sjednané doby nájmu žalovaný byt nevyklidil a užíval jej bez právního důvodu. Od července 2020 žalovaný nehradil nájemné/náhradu nájemného, a to až do konce roku 2020 Poslední nájemné činilo 2.913 Kč měsíčně. Žalobce žalobou požaduje dlužné nájemné za červenec 2020 ve výši 2.913 Kč a dlužnou náhradu nájemného za měsíce srpen až říjen 2020 ve výši 2.913 Kč měsíčně, celkem tedy 8.739 Kč. Žalobce dále žalobou požaduje nedoplatek na službách za rok 2020 ve výši 8.982 Kč (skutečné náklady na služby činily 23.782 Kč, žalovaný uhradil 11.406 Kč, a dále byl na zálohy započten přeplatek z roku 2019 ve výši 3.394 Kč). Žalovaný dlužné částky nezaplatil ani přes předžalobní výzvu. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutkový stav. 5. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu 13. 10. 2021 soud zjistil, že žalobce je vlastníkem domu [adresa], nacházejícího se na pozemku p. [číslo] v k.ú. [část obce]. 6. Z nájemní smlouvy ze dne 25. 6. 2019 soud zjistil, že žalobce přenechal sociální byt [číslo] v uvedeném domě k užívání žalovanému na jeden rok od 1. 7. 2019. Žalovaný se zavázal za užívání bytu platit žalobci nájemné a zálohy na služby. Dle výpočtového listu platného od 1. 7. 2020 činilo nájemné 2.913 Kč měsíčně. 7. Z vyúčtování služeb za období od 1. 1. 2020 do 31. 10. 2020 soud zjistil, že žalovanému vznikl nedoplatek ve výši 12.376 Kč. Vyúčtování bylo žalovanému zasláno dne 28. 6. 2021. 8. Předžalobní upomínkou ze dne 1. 9. 2021 žalobce vyzval žalovaného k úhradě žalované částky. Předžalobní upomínka byla předána k poštovní přepravě dne 2. 9. 2021. 9. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 10. Podle § 2247 odst. 1 občanského zákoníku strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Podle odst. 2 téhož paragrafu pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu. Podle odst. 3 téhož paragrafu způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. 11. Podle § 2295 občanského zákoníku pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. 12. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož paragrafu bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena nájemní smlouva k bytu [číslo]. v domě na ulici [ulice a číslo], [obec] Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu jednoho roku od 1. 7. 2019. Nájem tedy skončil ke dni 1. 7. 2020. Žalovaný následně po skončení nájmu užíval předmětný byt ve vlastnictví žalobce bez právního důvodu. Předmětem žaloby je období za červenec až říjen 2020. Za jeden den v červenci (1. 7. 2020) dluží žalovaný žalobci ujednané nájemné. Za zbytek července, srpen, září a říjen 2020 pak náhradu ve výši ujednaného nájemného dle § 2295 občanského zákoníku. Nájemné účinné od 1. 7. 2020 činilo dle výpočtového listu 2.913 Kč měsíčně. Za měsíce červenec až říjen 2020 tak žalovaný dluží žalobci částku 2.913 Kč měsíčně, celkem tedy 11.652 Kč. 15. Žalovanému byly taktéž v souvislosti s užíváním předmětného bytu poskytovány související služby. Dle vyúčtování služeb za období od 1. 1. 2020 do 31. 10. 2020 má žalovaný na těchto službách nedoplatek ve výši 12.376 Kč. Žalobce však žalobou požaduje pouze částku 8.982 Kč, neboť na nedoplatek započetl přeplatek na službách za rok 2019 ve výši 3.394 Kč. Žalovaný tak dluží žalobci na službách za rok 2020 částku 8.982 Kč. 16. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 20.634 Kč (11.652 Kč + 8.982 Kč). Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou dlužné částky, rozhodl soud o jeho povinnosti uhradit úrok z prodlení z dlužné částky v zákonné výši (§ 1970 občanského zákoníku). 17. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, a proto mu soud na náhradě nákladů řízení přiznal náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 826 Kč a paušální náhradu nákladů dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a dle § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to za dva úkony (žaloba, předžalobní výzva) po 300 Kč. Pokud jde o odměnu za právní zastoupení advokátem, tak soud s ohledem na předmět řízení a na nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 2984/09 ze dne 23. 11. 2010 dospěl k závěru, že odměna za právní zastoupení není v tomto případě nákladem žalobce potřebným k účelnému uplatňování práva, kdy spor o úhrady za užívání bytu tvoří relativně běžnou agendu žalobce a soud též neshledal, že by se v tomto sporu mimořádně vyskytla nějaká další okolnost, jež by aktivní zastupování advokátem odůvodňovala. Vzhledem k uvedenému rozhodl soud o náhradě nákladů řízení tak, jak je ve výroku II. rozsudku uvedeno.