44 C 55/2023-27 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 22. 6. 2022, se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 74.301 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že je vlastníkem bytu [číslo] ve 4. nadzemním podlaží domu na ulici [ulice a číslo], [obec]. Dne 2. 9. 2019 byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena nájemní smlouva k tomuto bytu, na základě které žalobce přenechal byt žalované k užívání na dobu 3 měsíců. Dne 29. 11. 2020 uzavřel žalobce s žalovanou dodatek k nájemní smlouvě, kterým došlo k prolongaci nájemního vztahu s účinností od 3. 12. 2019 na dobu 6 měsíců. Po uplynutí této doby však žalovaná byt neopustila a nadále užívala. Žalobce žalobou požaduje náhradu ve výši ujednaného nájemného dle § 2295 občanského zákoníku za období od června 2020 do prosince 2020. Nájemné za byt činilo od 1. 6. 2020 částku 4.863 Kč měsíčně. Žalovaná uhradila v červnu 2020 částku 161 Kč a v listopadu 2020 částku 3.250 Kč. Žalobce žalobou požaduje za červen 2020 částku 4.702 Kč, za červenec, srpen, září, říjen a prosinec 2020 částku 4.863 Kč a za listopad 2020 částku 1.613 Kč. Žalobce dále žalobou požaduje nedoplatek dle vyúčtování služeb za rok 2019 ve výši 11.459 Kč, který byl splatný ke dni 31. 8. 2020, a nedoplatek dle vyúčtování služeb za rok 2020 ve výši 32.212 Kč, který byl splatný ke dni 31. 8. 2021. Žalovaná dlužné částky nezaplatila ani přes předžalobní výzvu. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutkový stav. 5. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu 11. 11. 2021 soud zjistil, že žalobce je vlastníkem bytového domu [adresa] v k.ú. [část obce]. 6. Z nájemní smlouvy ze dne 2. 9. 2019 soud zjistil, že žalobce přenechal byt [číslo] ve 4. nadzemním podlaží domu na ulici [ulice a číslo], [obec], k užívání žalované na dobu určitou v délce 3 měsíců s účinností od 2. 9. 2019. Žalovaná se zavázala za užívání bytu platit žalobci nájemné a zálohy na služby. Nájemné bylo sjednáno ve výši 59,86 Kč/m2/měsíc a bylo splatné vždy do konce měsíce, za který se nájemné platí. Dodatkem č. 1 k nájemní smlouvě ze dne 29. 11. 2019 byla doba nájmu prodloužena na dobu 6 měsíců s účinností od 3. 12. 2019. Dle výpočtového listu platného od 4. 6. 2020 činilo nájemné celkem 4.863 Kč měsíčně. 7. Z vyúčtování služeb za rok 2019 soud zjistil, že žalované vznikl nedoplatek ve výši 11.459 Kč. Vyúčtování bylo splatné do 30. 10. 2020. 8. Z vyúčtování služeb za rok 2020 soud zjistil, že žalované vznikl nedoplatek ve výši 32.212 Kč. Vyúčtování bylo splatné do 31. 8. 2021. 9. Předžalobní upomínkou ze dne 1. 9. 2021 žalobce vyzval žalovanou k úhradě žalované částky. Předžalobní upomínka byla žalované doručena dne 5. 9. 2021. 10. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 11. Podle § 2247 občanského zákoníku strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel. Způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. Strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby. 12. Podle § 2295 občanského zákoníku pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. 13. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož paragrafu bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je z větší části důvodná. Nájemní smlouva mezi účastníky byla uzavřena na dobu určitou do 3. 6. 2020. Žalovaná však i po skončení nájemního vztahu nadále užívala byt ve vlastnictví žalobce, a to bez právního důvodu. Žalovaná je tak v souladu s § 2295 občanského zákoníku povinna žalobci zaplatit náhradu ve výši ujednaného nájemného. Předmětem žaloby je období od června 2020 do prosince 2020 Poslední ujednané nájemné činilo dle výpočtového listu 4.863 Kč měsíčně. Žalovaná dluží žalobci částku 4.702 Kč za červen 2020, částku 4.863 Kč měsíčně za měsíce červenec, srpen, září, říjen a prosinec 2020 a částku 1.613 Kč za listopad 2020 Celkem tedy za měsíce červen až prosinec 2020 dluží žalovaná žalobci částku 30.630 Kč. 15. Žalované byly taktéž v souvislosti s užíváním předmětného bytu poskytovány související služby dle § 2247 občanského zákoníku a ujednání mezi účastníky. Dle vyúčtování služeb za rok 2019 má žalovaná na těchto službách za rok 2019 nedoplatek ve výši 11.459 Kč, vyúčtování bylo splatné dne 30. 10. 2020. Dle vyúčtování za rok 2020 má žalovaná na těchto službách za rok 2020 nedoplatek ve výši 32.212 Kč, vyúčtování bylo splatné dne 31. 8. 2021. Žalovaná je povinna žalobci nedoplatky na službách spojených s užíváním bytu zaplatit. 16. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 74.301 Kč (30.630 Kč + 11.459 Kč + 32.212 Kč). Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou dlužné částky, rozhodl soud o její povinnosti uhradit úrok z prodlení z dlužné částky v zákonné výši (§ 1970 občanského zákoníku). 17. Výrokem II. tohoto rozsudku soud zamítl žalobu v části požadovaného zákonného úroku z prodlení z částky 1 Kč od 1. 8. 2020, od 1. 9. 2020, od 1. 10. 2020 a od 1. 11. 2022 do zaplacení. Žalobce totiž za uvedené měsíce požadoval úrok z prodlení nesprávně z částky 4.864 Kč, a nikoliv z částky 4.863 Kč (což je správná výše posledního ujednaného nájemného). Soud dále zamítl žalobu v části požadovaného zákonného úroku z prodlení z částky 11.459 Kč od 1. 9. 2020 do 30. 10. 2020, neboť na vyúčtování služeb za rok 2019 je výslovně uvedeno, že je vyúčtování splatné 30. 10. 2020. Úrok z prodlení z nedoplatku na vyúčtování tudíž žalobci náleží až od 31. 10. 2020. 18. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 3 o. s. ř., podle něhož, i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Žalobce byl ve věci převážně úspěšný, neúspěšný byl jen v nepatrné části úroků z prodlení, proto mu soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2.980 Kč a paušální náhrady nákladů dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a dle § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to za dva úkony (žaloba, předžalobní výzva) po 300 Kč. Pokud jde o odměnu za právní zastoupení advokátem, tak soud s ohledem na předmět řízení a na nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 2984/09 ze dne 23. 11. 2010 dospěl k závěru, že odměna za právní zastoupení není v tomto případě nákladem žalobce potřebným k účelnému uplatňování práva, kdy spor o nájemné/bezdůvodné obohacení za užívání bytu tvoří relativně běžnou agendu žalobce a soud též neshledal, že by se v tomto sporu mimořádně vyskytla nějaká další okolnost, jež by aktivní zastupování advokátem odůvodňovala. Vzhledem k uvedenému rozhodl soud o náhradě nákladů řízení tak, jak je ve výroku III. rozsudku uvedeno.