47 C 216/2019-477 — Městský soud v Brně

1. Žalobce požadoval po žalované zaplacení částky celkem ve výši 4 027 892,25 Kč, a to zejména s následujícími tvrzeními (srov. mj. tvrzení v žalobě na č. l. 1 až 5 či na č. l. 43 až 49). Uvedl, že zaplatil (dodavateli , právnická osoba, ) náklady na rekonstrukci nemovitosti ve vlastnictví žalované (na rekonstrukci níže citovaného rodinného domu), a to z důvodu ústní dohody uzavřené s žalovanou v roce 2010 o tom, že žalovaná v budoucnu (ve vhodné době) převede vlastnictví k nemovitosti na žalobce nebo jím určený subjekt. Nicméně nejpozději v březnu 2017 bylo nade vší pochybnost patrné, že žalovaná nebude postupovat podle dohody účastníků z roku 2010, a proto na něj vlastnictví k nemovitosti nepřevede. Žalobce uvedl, že nežaluje jím vynaložené náklady, které zaplatil dodavateli stavebních prací, ale žaluje zhodnocení nemovitosti, tedy částku, kterou soudní znalec určil jako rozdíl v ceně nemovitosti před rekonstrukcí a po rekonstrukci.2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout zejména s následujícím vyjádřením. Namítla promlčení žalobního nároku, a to vycházeje již z tvrzení žalobce o dohodě z roku 2010, která podle tvrzení žalobce byla právním důvodem jím tvrzených investicí (tudíž se řídí právní vztah účastníků občanským zákoníkem z roku 1964 a platí subjektivní dvouletá promlčecí doba, která uplynula nejpozději v březnu 2019). I kdyby byla smlouva neplatná, stále by představovala důvod k investicím a v takovém právním důvodu nemusí být upraveny konkrétní důvody investic a konkrétní investice. Žalobce dále neunesl břemeno tvrzení, jaký byl přesný rozsah rekonstrukce a tyto ani nedoložil a neuvedl, kdy a jakou formou zaplatil jakou konkrétní částku za jakou rekonstrukci a neoznačil k tomu ani žádné důkazy, tedy neprokázal aktivní legitimaci. Žalobce tíží břemeno tvrzení a důkazní doložit kauzální vztah mezi investicemi a zhodnocením a ohledně zaplacení konkrétních rekonstrukcí. Dále je nezbytné zamítnout žalobu z důvodu, že petit žaloby neobsahuje vzájemnou restituční povinnost, když žalobce tvrdí dohodu z roku 2010 a její odpadnutí, přičemž součástí dohody mělo být i právo žalobce a jeho rodiny užívat nemovitost od roku 2014, k čemuž též došlo, tedy tuto část smlouvy by žalovaná plnila a žalovaná unesla břemeno tvrzení a důkazní ohledně obvyklé výše nájemného za užívání nemovitosti v rozhodné době. Žalovaná rozporovala, že by žalobcem tvrzená rekonstrukce byla provedena v žalobcem tvrzeném rozsahu a nadto prošla nemovitost již v minulosti rekonstrukcí, kdy se žalobce pokouší vydávat dřívější stavební práce za své. Žalovaná namítla, že žalobce se svojí bývalou manželkou úmyslně nemovitost žalované - při opuštění nemovitosti žalobcem a jeho bývalou manželkou - zdemolovali.3. Soud důkazy hodnotil podle § 132 o. s. ř., tedy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.4. Žalovaná je vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, , výměra 301, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. 1520, rodinný dům (dále jako „dům“), a rovněž je vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, , zahrada, výměra 381 m2, to vše zapsané na LV č. , hodnota, , k. ú. , adresa, , a to na základě kupní smlouvy uzavřené žalovanou dne 2. 11. 2010 (dále též jako „nemovitost“; důkaz: výpis z katastru nemovitostí, který je součástí např. znaleckého posudku č. , hodnota, od znalecké kanceláře , právnická osoba, . a ostatně nesporné mezi účastníky).5. Obdobnou skutkovou verzi, kterou žalobce tvrdil v tomto civilním řízení, žalobce uváděl i ve své výpovědi v trestním řízení vedeném u Policie České republiky, Městské ředitelství , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , pod sp. zn. , Anonymizováno, . Tehdy (15. 2. 2021) vypověděl mj. následující. Žalobce se se žalovanou domluvil, že si žalovaná vezme úvěr na koupi nemovitosti na sebe od banky a žalovaná bude jediný vlastník. Žalobce zajistil zbývajících 4 850 000 Kč na koupi nemovitosti od společnosti , Anonymizováno, Žalobce se domluvil ústně se žalovanou, že žalovaná nemovitost koupí a hned jak to bude možné, tak ji převede do majetku , Anonymizováno, , avšak od 2015 už neuvažovala o tom, že by se s žalobcem majetkově vypořádala. Žalobce v uvedeném trestním řízení vypověděl, že investoval v letech 2014 až 2016 do nemovitosti z důvodu, že nastane přepis nemovitosti na něj a když tu naději ztratil, tak přestal do nemovitosti investovat. Tyto skutečnosti soud zjistil z důkazu úředním záznamem o podaném vysvětlení žalobce z , datum6. Ohledně obdobné skutkové verze, jakou tvrdil žalobce v tomto civilním řízení, bylo vedeno trestní řízení u Policie České republiky, , adresa, /, Anonymizováno, , a to konkrétně pro podezření ze spáchání zločinu podvod podle § 209 odst. 1, 4 písm. d) trestního zákoníku, kterého by se měla dopustit žalovaná tím, že by se 28. 12. 2010 - po předchozí dohodě uzavřené s žalobcem - stala jediným vlastníkem nemovitosti, na jehož kupní cenu ve výši 8 500 000 Kč čerpala jednak úvěr od banky ve výši 3 500 000 Kč a zbylých 4 850 000 Kč jí měl poskytnout žalobce s tím, že žalobce bude hradit hypoteční splátky a později, jakmile to okolnosti dovolí, převede žalovaná nemovitost na společnost , právnická osoba, , a když bylo v 2015 možné dle původní dohody nemovitosti převést, tak to žalovaná odmítla. Policejní orgán dospěl k závěru, že nejde o podezření z trestného činu a není na místě věc vyřídit jinak, a proto usnesením z 31. 10. 2022 podle § 159a odst. 1 trestního řádu věc pravomocně odložil. Policejní orgán dospěl k závěru, že nelze prokázat, že by mezi žalovanou a žalobcem byla uzavřena ústní dohoda o tom, jak bude s nemovitostí po uzavření kupní smlouvy žalovanou naloženo (že by měla být nemovitost převedena na žalobce nebo společnosti jím ovládané), přičemž žalovaná uzavření ústní dohody popírá a nebyly doloženy účetní doklady prokazující náklady na opravy prováděné v nemovitosti. Všechny tyto skutečnosti soud zjistil z důkazu usnesením Městského ředitelství , adresa, ze dne 31. 10. 2022 č. j. , Anonymizováno, .7. Stížnost žalobce podaná proti shora uvedenému usnesení policejního orgánu o odložení věci z 31. 10. 2022 byla zamítnuta Městským státním zastupitelstvím v Brně jako nedůvodná, a to zejména s následujícím odůvodněním. Stojí proti sobě vyjádření žalované a poškozených (žalobce s bývalou manželkou), obě dnes velmi znepřátelené strany mají důvod svá vyjádření zkreslovat, a to nejen kvůli táhlým a vyhroceným sporům o majetek. V letech 2016 – 2017 došlo k razantnímu ochlazení vzájemných vztahů dříve spřátelených stran, což rovněž mohlo vést ke změně názoru žalované – tedy ke ztrátě ochoty žalované dostát původním slibům. Tyto skutečnosti soud zjistil z důkazu usnesením Městského státního zastupitelství v Brně z 13. 1. 2023 č. j. , spisová značka, .8. Jak vysvětlil např. Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 28 Cdo 46/2018, „nejen v poměrech zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, ale i v režimu zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014, může bezdůvodné obohacení nastat i na základě oprávněného předpokladu, že dojde k převodu vlastnictví konkrétní majetkové hodnoty, jenž se však posléze neuskuteční. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého tím, že důvod plnění odpadl, je pak založen v situaci, kdy vlastník odmítne podle příslibu dále jednat nebo vytvoří-li takový stav, kdy je zřejmé, že příslib nebude uskutečněn.“. Již v rozsudku ze dne 18. 12. 1997 sp. zn. 2 Cdon 944/97 (publikovaný v Soudní judikatuře č. 9/1998, str. 189) Nejvyšší soud konstatoval, že „Jestliže občan, který není vlastníkem nemovitosti, na základě příslibu vlastníka, že na něj či na příslušníky jeho rodiny v budoucnu převede vlastnictví k nemovitosti, vloží do nemovitosti investice, jde o plnění na základě právního důvodu představovaného uvedeným příslibem. Dodatečné odvolání tohoto příslibu, popřípadě odmítnutí podle něj dále jednat, eventuálně vytvoření takového stavu, kdy je zřejmé, že příslib nebude nadále realizován, pak znamená odpadnutí důvodu k plnění a vznik neoprávněného majetkového prospěchu.“ (obdobně např. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 1. 1995 sp. zn. 1 Cdo 74/93, publikovaný v Právních rozhledech č. 3/1995, str. 124; obdobně srov. též např. rozsudek Nejvyššího soudu z 2. 2. 2010 sp. zn. 22 Cdo 82/2008). „Právním důvodem pro investice do cizího majetku je právě příslib převodu vlastnictví. Jeho dodatečným odvoláním, případně odmítnutím podle něj nadále jednat právní důvod plnění odpadá a vzniká neoprávněný majetkový prospěch (bezdůvodné obohacení).“ (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2009 sp. zn. 30 Cdo 3312/2007).9. Tudíž skutková podstata bezdůvodného obohacení získaného plněním z právního důvodu, který odpadl, míří právě na případy, v nichž v okamžiku plnění existoval právní důvod plnění, který však následně odpadl, přičemž právě (až) okamži