49 C 112/2020-186 — Městský soud v Brně

1. Přípisem ze dne 30. 4. 2020 žalovaná sdělila žalobkyni, že s ní okamžitě zrušuje pracovní poměr, neboť„ zaměstnanec upravoval elektronickou docházku tak, aby odpovídala pracovnímu řádu (…). Tato elektronická docházka pak neodpovídala skutečným příchodům a odchodům na pracoviště z něj (…)“. Jednotlivé případy pozměnění údajů byly uvedeny v tabulce, která byla součástí přípisu. 2. Žalobkyně se domáhala určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru. Žalobu zdůvodnila zejména tím, že okamžité zrušení pracovního poměru je neurčité, když z něj není patrné, čí docházku měla žalobkyně upravovat v rozporu se skutečností. Dále uvedla, že manuální zadávání údajů do evidence docházky patřilo do její pracovní náplně, a tedy žalobkyně nemohla porušit své pracovní povinnosti, pokud docházku upravovala. Zdůraznila přitom, že nikdy neupravovala docházku tak, aby zadávané údaje byly„ záměrně nepravdivé“. Dále žalobkyně popisovala okolnosti, za nichž mělo k rozvázání pracovního poměru dojít, kdy podle žalobkyně byl postup žalované reakcí na to, že žalobkyně odmítla podepsat petici za odvolání tehdejšího generálního ředitele, Ing. [anonymizováno], a stejně jako ostatní zaměstnanci, kteří petici nepodepsali, byla následně postižena (nejprve jí byla snížena základní mzda, dále jí nebyla přiznána variabilní složka mzdy, nakonec jí bylo doručeno okamžité zrušení pracovního poměru ze dne 30. 4. 2020). Tento postup žalobkyně hodnotila jako šikanózní. 3. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl. Uvedla přitom, že žalobkyně upravovala elektronickou docházku tak, aby„ odpovídala pracovnímu řádu, tj. zejména aby týdenní pracovní doba byla čtyřicetihodinová“ (pracovní dobu žalovaná dále rozvedla). Na výzvu soudu žalovaná doplnila (srov. podání doručené soudu dne 22. 6. 2022), že se jednalo o úpravu docházky výlučně žalobkyně, tzn. že žalobkyně si upravovala údaje o své vlastní docházce. 4. Mezi účastníky bylo nesporné, že pracovní smlouvu uzavřeli dne 11. 3. 2019 na dobu určitou do 11. 9. 2019 a že žalobkyně s vědomím žalované vykonávala práci pro žalovanou i po tomto datu. 5. Pro posouzení a rozhodnutí ve věci soud považoval za podstatné mj. zodpovězení otázky, kdo byl nadřízeným žalobkyně (i tato otázka byla mezi účastníky sporná) a kdy se žalovaná jeho prostřednictvím dozvěděla o jednání žalobkyně, v němž spatřovala důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru ze dne 30. 4. 2020 (k tomu srov. níže). S přihlédnutím k tomu pak soud vedl dokazování. 6. Ke zjištění skutkového stavu věci soud provedl tyto důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění: 7. Z pracovní smlouvy ze dne 11. 3. 2019 soud zjistil, že ji uvedeného dne uzavřeli účastníci řízení a že v ní byl sjednán druh práce„ asistentka“ bez další specifikace. Ze smlouvy není patrné, kdo měl být nadřízeným žalobkyně. Mzda byla podle ujednání účastníků stanovena mzdovým výměrem. 8. Z přípisu prof. Ing. [jméno] [příjmení], CSc. (neuvedeného dne, nicméně z obsahu je zřejmé, že byl vyhotoven v období březen/duben 2020, neboť reaguje na odvolání Ing. [anonymizováno] z pozice generálního manažera a jednatele a informuje, že od 23. 3. 2020„ začíná ve [právnická osoba] nová perioda činnosti), soud zjistil, že se jím nový generální manažer obrací na zaměstnance žalované a popisuje mj., jak se autor s Ing. [anonymizováno] rok snažili o odvolání Ing. [anonymizováno], vyjadřuje poděkování zaměstnancům, kteří je v tomto podpořili, a současně ujišťuje ostatní zaměstnance (kteří se k petici nepřipojili), že ve vztahu k nim nehodlá dovozovat žádné postihy. 9. Z výpisu z obchodního rejstříku žalované soud zjistil, že funkce jednatele [příjmení] [příjmení] zanikla dne 20. 3. 2020. 10. Z rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti žalobkyně soud zjistil, že tato byla práce neschopná v období 24. 3. – 31. 5. 2020. 11. Z přehledu mzdových tříd soud zjistil, že žalobkyně jako asistentka, administrativa byla zařazena do 3. – 4. mzdové tarifní třídy. Z přehledu mzdových tarifních tříd pak soud zjistil, že mzdové rozpětí pro 3. mzdovou třídu bylo 20.000 – 27.000 Kč, pro 4. mzdovou třídu pak 22.000 – 30.000 Kč. 12. Ze mzdového výměru žalobkyně (neuvedeného dne, s účinností od 1. 8. 2019) soud zjistil, že základní mzda žalobkyně byla stanovena v částce 22.400 Kč, dále výkonová mzda až do výše 5.600 Kč měsíčně a vyjma toho mohla být žalobkyni přiznána mimořádná prémie. 13. Ze mzdového výměru žalobkyně ze dne 27. 3. 2020 soud zjistil, že základní hrubá mzda žalobkyně byla stanovena v částce 17.300 Kč, výplatním dnem je 10. den v následujícím kalendářním měsíci. Vyjma základní mzdy je ve výměru zmíněna možnost přiznání mimořádné prémie. Žalobkyni tedy byla výrazně snížena základní mzda, výkonová mzda zmíněna vůbec není. Jestliže však žalobkyně byla jako asistentka zařazena v přinejmenším 3. tarifní třídě, pak základní mzda, která jí byla stanovena výměrem z 27. 3. 2020 (v částce 17.300 Kč), skutečně nedosahovala ani nejnižší mzdy určené interním předpisem žalované pro tuto třídu (částky 20.000 Kč). 14. Z rozhodnutí žalované ze dne 27. 3. 2020 soud zjistil, že žalobkyni„ z důvodu neplnění pracovních povinností nebyla uznána výkonová část mzdy (…) ve výši 5.600 Kč za měsíc březen 2020“ a že„ pokyn ke srážce provedl generální manažer“, tj. nově prof. [příjmení]. 15. Z výplatních lístků žalobkyně za období březen a duben 2020 soud neučinil žádné pro rozhodnutí ve věci určující skutkové zjištění. Rovněž neučinil žádné podstatné skutkové zjištění z korespondence žurnalizované na č. l. 101 – 106 spisu (jde o korespondenci týkající se nákupu roušek a doložení faktury; z korespondence je zřejmé, že mezi účastníky, resp. mezi žalobkyní a hlavní účetní žalované byla diskutována otázka doložení faktury za nákup roušek pro žalovanou, korespondence byla vedena v době dočasné pracovní neschopnosti žalobkyně a není z ní zjevná přímá vazba na předmět řízení). 16. Z elektronické korespondence mezi žalobkyní a ČSSZ soud zjistil, že dne 25. 5. 2020 ČSSZ na dotaz žalobkyně sdělila, že dávky nemocenské nebyly žalobkyni dosud vyplaceny, neboť se čeká na opravný tiskopis, když žalovaná (zaměstnavatel) původně dodala podklady obsahující chybné informace (chybně stanovila rozhodné období). 17. Z interní korespondence zaměstnanců žalované ([jméno] [anonymizováno] a Mgr. [příjmení]) soud zjistil, že dne 2. 4. 2020 se Mgr. [příjmení] obrátil na J. [anonymizováno] s informací, že„ má nějaký materiál na [příjmení]“, a že„ dává dohromady všechny jejich prohřešky, tak by cokoliv pomohlo“, na což J. [anonymizováno] sdělila, že„ z domu je schopna dát dohromady docházku za únor, kdy ji prokazatelně měnila,“ a že„ co se týče skladu, musela by (J. [anonymizováno], pozn. soudu) přijet a zkontrolovat to,“ přičemž J. [anonymizováno] byla„ přesvědčena, že třeba desinfekce Sanytol určená pro lidi zmizela..“. Ve zbytku se J. [anonymizováno] tázala, dokdy Mgr. [příjmení] informaci potřebuje. 18. Z interní korespondence zaměstnanců žalované soud zjistil, že dne 20. 4. 2020 Ing. [příjmení] požádal oslovené zaměstnance mj. o„ strategii našeho postupu na další období, jak ukončit všechny smlouvy exkolegů – kdo, kdy a co bude dělat a kdo je za ten mylník za ekol odpovědný (…)“, přitom seznam těchto„ exkolegů“ zahrnoval Ing. [anonymizováno], žalobkyni a další dvě osoby. Téhož dne na tento mail reagoval Mgr. [příjmení], který sdělil, že„ v zásadě je uděláme na manipulaci s docházkou“, přičemž rozvádí možnost okamžitého zrušení a výpovědi z pracovního poměru. Následně byla diskutovány obě možnosti (srov. mail Ing. [příjmení] z 21. 4. 2020) a Mgr. [příjmení] dával pokyny k vyplnění tabulky s přehledem manipulace s docházkou podle vzoru, který zaslal (mail z 23. 4. 2020). Nutno dodat, že struktura této tabulky je podobná té, kterou následně žalovaná použila v okamžitém zrušení pracovního poměru ze dne 30. 4. 2020, odeslaném dne 7. 5. 2020 (v okamžitém zrušení však – v porovnání se vzorem zaslaném Mgr. [příjmení] - chybí informace o„ typu údaje“, dále„ datum a čas změny“ a„ kdo změnu provedl, na čí pokyn, za jakých okolností a pod jakým uživatelským účtem (…).“). 19. Z okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne 30. 4. 2020 soud zjistil, že jeho důvod byl po skutkové stránce vymezen následovně:„ zaměstnanec upravoval elektronickou docházku tak, aby odpovídala pracovnímu řádu, tj. zejména aby týdenní pracovní doba byla čtyřicetihodinová, přičemž začátek pracovní doby má být nejpozději do 8.00 hodin a konec pracovní doby má být nejdříve ve 14.00 hodin. Tato elektronická docházka pak neodpovídala skutečným příchodům a odchodům na pracoviště a z něj. V následující tabulce jsou uvedeny případy, kdy dal zaměstnanec provádět tyto úpravy, ačkoli se provedené úpravy nezakládaly na pravdě (…)“. Připojena je pak tabulka, v níž je vždy uvedeno datum a u něj původní a pozměněný údaj v evidenci docházky. Z tabulky ani z jiné části přípisu není zřejmé, komu měla žalobkyně sama upravovat či komu měla„ dát provádět“ (srov. doslovné znění, jak citováno shora) úpravy v evidenci docházky.