61 C 17/2022-40 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se domáhal, aby soud uložil žalované zaplatit žalobci 54 984,67 Kč se„ zákonnými“ úroky z prodlení ve výši 10 % ročně a smluvními úroky ve výši 29 % ročně z částek, které vyčíslil v souvislosti s výpočtem zůstatků jednotlivých úvěrů. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že jeho právní předchůdce společnost [právnická osoba] se žalovanou uzavřel smlouvy o úvěru [číslo] podle nichž žalované poskytl částky v celkové výši 25 000 Kč, 20 0000 Kč a 37 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto částku žalobci vrátit spolu s poplatkem, který činil 24 246 Kč, 19 541 Kč a 32 131 Kč, vždy v pravidelných měsíčních splátkách, a to v případě první smlouvy 24 krát 2050 Kč, v případě druhé 18 krát 2 197 a u třetí 18 krát 3 841 Kč. Žalovaná neuhradila dluh plynoucí ze smlouvy, neboť na první úvěr bylo zaplaceno 27 976 Kč, na druhý 21 659, 74 Kč a na třetí 9 704,60 Kč. Žalobce vyzval žalovanou před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky, marně. 2. Žalovaná se ve věci – ač k tomu soudem vyzvána – nevyjádřila. Soud za splnění podmínek uvedených v ust. § 115a o.s.ř. věc projednal za nepřítomnosti účastníků bez nařizování jednání. 3. Ke zjištění skutkového stavu věci soud provedl tyto důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění: 4. Z listiny označené jako„ Zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr“ ze dne 25.4.2018 soud zjistil, že žalovaná zamýšlela úvěr jako bezúčelový, požadovala částku 25 000 Kč a uvedla, že je svobodná, má děti – dvě vyživované osoby, které jsou důvodem půjčky a bydlí v nájmu. Její příjem je tvořen částkou 21 736 Kč, další příjmy domácnosti činí 25 000 Kč, odhadované měsíční výdaje dosahují 10 200 Kč, z toho interní splátky 1 066 Kč Tyto údaje doložila blíže neoznačenými ústřižky 2,3,4, (zřejmě za únor až duben) 5. Z listiny označené jako„ Smlouva o zápůjčce – zelená v hotovosti“ [číslo] soud zjistil, že žalovaná dne 25.4.2018 obdržela od právního předchůdce žalobce částku 25 000 Kč, kterou se zavázala uhradit společně s poplatkem tvořeným úroky ve výši 8 240 Kč, poplatkem za zpracování, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 9 408 Kč a částkou 6 598 Kč za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení v 24 měsíčních splátkách po 2 052 Kč. 6. Z listiny označené jako„ Zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr“ ze dne 29.8.2018 soud zjistil, že žalovaná zamýšlela úvěr jako bezúčelový, požadovala částku 20 000 Kč a uvedla, že je svobodná, má děti – dvě vyživované osoby a bydlí v nájmu. Její příjem je tvořen částkou 7 600 Kč, další příjmy domácnosti činí 43 040 Kč, odhadované měsíční výdaje dosahují 10 700 Kč, z toho interní splátky 3 118 Kč Tyto údaje doložila blíže neoznačenými ústřižky 6 a 7, (zřejmě za červen a červenec) 7. Z listiny označené jako„ Smlouva o zápůjčce – zelená v hotovosti“ [číslo] soud zjistil, že žalovaná dne 29.8.2018 obdržela od právního předchůdce žalobce částku 20 000 Kč, kterou se zavázala uhradit společně s poplatkem tvořeným úroky ve výši 4 901 Kč, poplatkem za zpracování, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 9 140 Kč a částkou 5 500 Kč za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení v 18 měsíčních splátkách po 2 197 Kč. 8. Z listiny označené jako„ Zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr“ ze dne 3.6.2019 soud zjistil, že žalovaná zamýšlela úvěr jako bezúčelový, požadovala částku 37 000 Kč a uvedla, že je svobodná, má děti – dvě vyživované osoby, je nezaměstnaná a bydlí v nájmu. Její příjem je tvořen částkou 9 300 Kč, další příjmy domácnosti činí 9 468 Kč a 25 000 Kč Kč, odhadované měsíční výdaje dosahují 10 000 Kč, z toho interní splátky 6 998 Kč Tyto údaje doložila blíže neoznačenými ústřižky 4,5 (zřejmě za duben a květen) 9. Z listiny označené jako„ Smlouva o zápůjčce – zelená v hotovosti“ [číslo] soud zjistil, že žalovaná dne 3.6.2019 obdržela od právního předchůdce žalobce částku 37 000 Kč, kterou se zavázala uhradit společně s poplatkem tvořeným úroky ve výši 9 068 Kč, poplatkem za zpracování, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 16 484 Kč a částkou 6 579 Kč za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení v 18 měsíčních splátkách po 3 841 Kč. 10. Z listin nadepsaných Tabulka umoření soud zjistil, že na smlouvu [číslo] bylo zaplaceno celkem 27 976 Kč, na smlouvu č. 542828656 21 659,74 Kč a na smlouvu č. 545085876 9 704,60 Kč. 11. Pohledávky za žalovanou byly postoupeny žalobci smlouvou ze dne 18.12.2020. 12. Z předžalobní výzvy ze dne 9.11.2021 soud vzal za prokázané, že žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužných částek vyčíslených v žalobě ve lhůtě do 24.11.2021. 13. V průběhu oku 2018 a 2019 jednal právní předchůdce žalobce a žalovaná opakovaně o poskytnutí úvěru. Žalovaná poskytla žalobci informace o výši příjmu, svých osobních a majetkových poměrech, jejichž výše a pravdivost není nijak doložena. V tomto prohlášení dále mj. uvedla, že bydlí v nájmu, nemá partnera a má dvě vyživovací povinnosti. Kromě jejího příjmu však uvádí i příjmy další, které nijak nespecifikuje a v případě půjčky z roku 2019 dokonce není zaměstnaná, přesto její příjem dosahuje částky 43 768 Kč měsíčně. Svá tvrzení žalovaná vůbec nedoložila (např. výši nákladů na výživu dětí, výši inkasa aj.), u téměř všech uvedených částek je nutno na první pohled a bez dalšího hlubšího zkoumání (které se ovšem u poskytovatele úvěru – profesionála, kterým žalobce nepochybně je – předpokládá) budí důvodné pochybnosti o pravdivosti. Zde soud poukazuje například na výši měsíčních výdajů, které se pro domácnost s nejméně třemi osobami pohybují kolem 10 000 Kč měsíčně, včetně nájemného. Taková částka se soudu pro období roku 2018 a 2019 jeví jako zcela nereálná. Navíc žalovaná tento výdaj žalobci zjevně nijak nedoložila. To je jen další indicie, která v žalobci jako profesionálovi měla vzbudit podezření o pravdivosti takového tvrzení. Podle názoru soudu v současné době také zcela nereálné, aby žalovaná ve větším městě typu [obec] neměla žádné náklady na dopravu, nevynakládala zcela ničeho na záliby své a dvou dětí apod. 14. Smlouvy podepsanou žalovanou a původním věřitelem dne 25.4.2018, 29.8.2018 a 3.6.2019 soud považuje za absolutně neplatné a nelze podle nich přiznat plnění, a to z více důvodů. 15. V první řadě proto, že právní předchůdce žalobce zjevně před uzavřením smlouvy o úvěru reálně nijak, natož s odbornou péčí, neposoudil schopnost žalované úvěr splácet, když naprosto nezjišťoval, resp. neověřoval tvrzené majetkové poměry žalované, její reálné příjmy, výdaje atp. Původní věřitel jako profesionál jistě nemohl přehlédnout rozpory mezi tvrzeními žalované a doloženými skutečnostmi, stejně jako nemohl přehlédnout, že naprostou většinu tvrzení žalovaná ani nijak nedoložila. Schopnost splácet úvěr není přitom určena pouze výší příjmu ze zaměstnání, který zřejmě rovněž nebyl nijak ověřován, takže jistě nepostačuje požadavek zájemce a jeho ochota vyplnit formulář a uzavřít smlouvu na místě. Rezignací na ověřování úvěruschopnosti žalované navíc byla porušena povinnost uložená ustanovením § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. S ohledem na důsledky, které nesplnění této povinnosti má též pro širší společnost (neboť důsledky neschopnosti dlužníka dluh splácet se nedotýkají jen dlužníka, ale též společnosti jako celku, když na ni mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence; k tomu shodně srov. též odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18), soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru v projednávané věci též zjevně narušuje veřejný pořádek, a hodnotí ji jako absolutně neplatnou podle ustanovení § 588 o. z. (k neplatnosti smlouvy o úvěru v důsledku neposouzení schopnosti dlužníka úvěr splácet srov. též závěry Nejvyššího soudu v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, či Ústavního soudu v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18; pokud žalobce argumentoval tím, že žalovaná měla povinnost uvést v dotazníku pravdivé údaje, lze odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, v němž je naopak zdůrazněno, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá žadatelem doložit, v opačném případě se dopouští správního deliktu). Skutečnosti, že žalovaná v projednávané věci reálně vůbec nebyla schopna sjednané úvěry splatit, nasvědčuje též to, že během roku a půl žádala o poměrně vysoké částky opakovaně a jejich výše rostla. 16. Další důvod neplatnosti smluv o úvěru, soud spatřuje ve zjevném rozporu jejího obsahu s dobrými mravy (srov. ustanovení § 588 o. z.) a ve skutečnosti, že v rozporu s požadavkem přiměřenosti stanoví významnou nerovnováhu práv a povinností v neprospěch žalované jako spotřebitele (srov. ustanovení § 1813 o. z.). Nelze přehlédnout naprostý nepoměr finanční částky poskytnuté žalobcem (20 000 až 37 000 Kč) a úplaty, jíž se mu za to mělo dostat (49 246 Kč až 69 131 Kč Kč)