63 C 103/2022-26 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou soudu dne 29.10.2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 24.975,24 Kč s úrokem z prodlení za dobu od 30.9.2008 do 18.12.2020 ve výši 40.653,74 Kč a od 19.12.2020 do zaplacení ve výši 7,25 % z částky 24.975,24 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovanou a společností [právnická osoba] byla dne 17.9.2007 uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžité prostředky ve výši 28.000 Kč, s tím, že poskytnutá částka bude splácena spolu s poplatkem ve výši 19.488 Kč v pravidelných 53 týdenních splátkách po 896 Kč a poslední splátka byla splatná dne 22.9.2008. Avšak v rozporu se smlouvou žalovaný příslušné splátky úvěru nesplácel, když naposled uhradil splátku splatnou dne 20.11.2007, celkem uhradil 5.130 Kč a ke dni 18.12.2020 činila dlužná jistina 24.975,24 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020 byla shora uvedená pohledávka společnosti [právnická osoba] vůči žalovanému postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem. Žalobkyně proto požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 24.975,24 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 40.653,74 Kč a 7,25 % úroků z prodlení z dlužné jistiny od 19.12.2020 do zaplacení. 2. Z důkazů provedených v řízení byly zjištěny následující skutečnosti: Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr bylo zjištěno, že žalovaný požádal dne 17.9.2007 společnost [právnická osoba] o půjčku ve výši 28.000 Kč s týdenní splatností sjednaných splátek, přičemž v žádosti uvedl, že je zaměstnán, jeho čistý měsíční příjem je 13.288 Kč, celkové příjmy domácnosti odhadl na 13.288 Kč, odhadované měsíční výdaje činí 5.700 Kč, nemá kreditní kartu, ani bankovní účet. Ze smlouvy o půjčce [číslo] bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 17.9.2007 mezi žalovaným a společností [právnická osoba], ve smlouvě se strany dohodly, že žalovanému bude poskytnuta zápůjčka ve výši 28.000 Kč. Poskytnutou částku spolu s „ poplatkem“ ve výši 19.488 Kč se žalovaný zavázal splácet v 53 pravidelných týdenních splátkách po 896 Kč. 3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020 a oznámení o postoupení pohledávky z 6.1.2021 soud zjistil, že žalovaný byl informován o skutečnosti, že společnost [právnická osoba], postoupila svoji pohledávku za žalovaným ze smlouvy [číslo] na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek z 18.12.2020, což bylo žalovanému oznamováno dopisem ze dne 6.1.2021. 4. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný uzavřel dne 17.9.2007 s právní předchůdkyni žalobkyně smlouvu o úvěru podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“), na základě které byly žalovanému v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 28.000 Kč, oproti závazku žalovaného poskytnutou částku spolu se sjednaným„ poplatkem“ ve výši 19.488 Kč zaplatit v 53 týdenních splátkách po 896 Kč. Ve smlouvě tedy bylo dohodnuto, že za půjčení finanční částky 28.000 Kč uhradí žalovaný úplatu ve výši 19.488 Kč, mezi stranami byl tedy sjednán úrok v sazbě 69,6 % z poskytnuté částky. 5. Soud má za to, že dohoda stran ohledně takto vysoké sazby úroků svým účelem odporuje zákonu a příčí se dobrým mravům. Podle ustanovení § 2395 o. z. se sice úvěrovaný ve smlouvě o úvěru zavazuje vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úroky a občanský zákoník neobsahuje žádné ustanovení o tom, do jaké výše je možné úroky sjednat, avšak vycházeje z ustanovení § 1802 o.z. neměly by smluvené úroky přesahovat obvyklé úroky, to je v rozmezí cca 2 až 25% z poskytnuté částky. V daném případě byly sjednány úroky ve výši 69,6 % z poskytnuté částky. Takové ujednání stran sazby úroků soud shledal dle ustanovení § 3, § 8, § 547 a § 580 odst. 1 o.z. neplatným, neboť byl sjednán úrok vysoce přesahující úrokovou míru obvyklou v praxi peněžních ústavů. 6. S ohledem na závěr o částečné neplatnosti uzavřené úvěrové smlouvy a vzhledem k tomu, že z poskytnuté částky ve výši 28.000 Kč žalovaný vrátil 5.130 Kč, bylo žalobě vyhověno v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 22.870 Kč a ve zbývající části 2.556,77 Kč (24.975 – 22.870 = 2.105), byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, přičemž podle ustanovení § 1968, 1970 o.z. zavázal soud žalovaného povinností zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení, jejichž výše byla stanovena podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Z podacího lístku České pošty, s.p. [anonymizováno] je zřejmé, že výzva k úhradě dlužné částky adresovaná žalovanému byla dána k přepravě provozovateli poštovních služeb dne 30.7.2021 a ve výzvě byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky do 13.8.2021. Nesplnil-li tedy žalovaný svůj peněžitý závazek dne poté, to je 14.8.2021, ocitl se ode dne následujícího, tedy od 15.8.2021 v prodlení a je podle ustanovení § 1970 o.z. povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení. Žalobkyně je proto oprávněna požadovat nejen zaplacení vzniklého dluhu, ale i úroků z prodlení. Žalovanému byla proto stanovena povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z dlužné částky 22.870 Kč od 15.8.2021 tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku a ve zbývající části byla žaloba ohledně požadovaných úroků z prodlení zamítnuta, neboť žalovaný po uvedenou dobu nebyl v prodlení. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 24.975,24 Kč. Byla úspěšná ve výši 22.870 Kč, což je 91 % z požadované částky. Neúspěch žalobkyně je úspěchem žalovaného, který tedy byl úspěšný v 9 %. Po odečtení neúspěchu žalobkyně od jejího úspěchu, dospěl soud k závěru, že žalovaný je povinen nahradit žalobkyni 82 % žalobkyní vynaložených nákladů řízení (91 – 9 = 82). Žalobkyni vznikly v souvislosti s řízením náklady spočívající v úhradě za zaplacený soudní poplatek ve výši 1.000 Kč, úhradě 3 úkonů právní pomoci advokáta po 300 Kč podle ustanovení § 14b odst. 1, § 11 odstavec 1 písmeno a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (převzetí a příprava věci, podání žaloby, výzvu k plnění ze dne 20.7.2021), a v úhradě 3 paušálních částek po 100 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb. Celkem tedy odměna advokáta činí 1.200 Kč ( (3 x 300) + (3 x 100) = 1.200) a uvedená částka byla podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. zvýšena o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, tedy o 21 %, což je o 252 Kč. V součtu pak odměna advokáta činí 1.452 Kč Náklady vynaložené žalobkyní činí 2.452 Kč (1.000 + 1.452 = 2.452). 82 % z [číslo] pak činí 2.010 Kč a tuto částku je žalovaný povinen podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.