72 C 74/2021-499 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal nahrazení rozhodnutí správního orgánu dle páté části o. s. ř. ve vztahu k napadenému rozhodnutí č. j. , Anonymizováno, ze dne 12. 1. 2021 , Anonymizováno, , Anonymizováno, (dále také jen „napadené rozhodnutí“), kterým byl zamítnut rozklad žalobce proti rozhodnutí , Anonymizováno, “), č. j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , ze dne 12. 12. 2019 (sp. zn. , Anonymizováno, -, č. účtu, -, Anonymizováno, ) a prvoinstanční rozhodnutí bylo potvrzeno. Žalobou dle části páté o. s. ř. se tak domáhal žalobce po žalovaném nahrazení rozhodnutí spolu s uložením povinnosti žalovanému zaplatit částku v celkové výši 3.018.452,40 Kč spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávek v celkové výši 2.400 Kč spolu s úrokem z prodlení stanoveným dle článku IV. odst. 5 Smlouvy o dodávce elektřiny vyrobené z obnovitelného zdroje s převzetím závazku dodat elektřinu do elektrizační soustavy č. , hodnota, -, Anonymizováno, ze dne 21. 1. 2011 od 29. 4. 2015 do zaplacení. Žalobce v žalobě především uvedl, že dne 18. 1. 2021 bylo žalobci doručeno rozhodnutí č. j. , Anonymizováno, -30/, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ze dne 12. 1. 2021 , Anonymizováno, , Anonymizováno, (dále také jen „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “), kterým došlo k zamítnutí rozkladu žalobce ve správním řízení proti rozhodnutí , Anonymizováno, č. j. , Anonymizováno, ze dne 12. 1. 2019 (sp. zn. , Anonymizováno, -, č. účtu, -, Anonymizováno, ) a prvoinstanční rozhodnutí bylo potvrzeno. Žalobce je s ohledem na prvoinstanční rozhodnutí i rozhodnutí o rozkladu přesvědčen, že žalobou napadané rozhodnutí je nezákonné, a to s ohledem na to, že bylo vydáno v rozporu s platnými právními předpisy, a tím byl žalobce dotčen na svých právech rozhodnutím správního orgánu, kterým byla jeho práva zamítnuta. Žalobce v souladu s ust. § 246 odst. 1 o. s. ř. shrnul, že byl zkrácen na svých právech rozhodnutím správního orgánu, kterým byla jeho práva zamítnuta, když žalobce je toho názoru, že žalobou napadené rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s platnými právními předpisy. Podstatou sporu mezi účastníky, který byl řešen , Anonymizováno, v rámci správního řízení, je posouzení otázky, na jakou částku má žalobce nárok z titulu výroby elektrické energie ze slunečního záření v rozhodném období, v daném případě za období říjen a listopad roku 2012. V návrhu na zahájení sporného řízení uvedl žalobce zejména ty skutečnosti, na které odkazoval i v daném řízení, tj. že žalobce, navrhovatel, je nástupnickou společností právního předchůdce – obchodní společnosti , právnická osoba, , IČO: , IČO, , která dne 1. 4. 2015 zanikla fúzí sloučením, přičemž právní předchůdce navrhovatele – obchodní společnost , právnická osoba, , uzavřela s odpůrcem , právnická osoba, . dne 21.1.2011 „Smlouvu o dodávce elektřiny vyrobené z obnovitelného zdroje s převzetím závazku dodat elektřinu do elektrizační soustavy č. , hodnota, -, Anonymizováno, “ (dále také jen „Smlouva“). Na základě výše uvedené smlouvy navrhovatel vyráběl a dodával do distribuční sítě elektřinu a odpůrce tuto elektřinu bez protestu odebíral, tudíž v souladu s čl. IV. odst. 1. shora označené Smlouvy byly k úhradě sjednané ceny za odebranou elektřinu v období říjen a listopad 2012 ze strany navrhovatele vystaveny následující faktury - s číslem daňového dokladu , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , ze dne 5. 11. 2012, kterým byla vyúčtována částka ve výši 2.303.716,80 Kč, se splatností ke dni 19. 11. 2012, a dále prostřednictvím faktury – daňového dokladu FV, Anonymizováno, , Anonymizováno, , ze dne 4. 12. 2012, kterým byla vyúčtována částka ve výši 714.735,60 Kč se splatností ke dni 18. 12. 2012. Údaje o množství vyrobené elektřiny z obnovitelných zdrojů jsou uvedeny v měsíčních výkazech o výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů za měsíc říjen a listopad 2012, které tvoří přílohy faktur. Předmětné faktury spolu s přílohami byly odeslány odpůrci, resp. žalovanému, odpůrce smluvně sjednanou cenu za dodanou elektřinu za období říjen a listopad 2012 dle označených faktur však neuhradil. Odpůrce byl k dobrovolné úhradě ceny dodané energie navrhovatelem vyzýván několikrát, naposledy výzvou ve smyslu § 142a o. s. ř. ze dne 27. 4. 2015, kterou odpůrce osobně převzal dne 28. 4. 2015. S ohledem na uvedené tedy požaduje navrhovatel rovněž příslušenství v podobě úroků z prodlení stanovených čl. IV. odst. 5 Smlouvy o dodávce elektřiny vyrobené z obnovitelného zdroje s převzetím závazku dodat elektřinu do elektrizační soustavy č. , hodnota, -, Anonymizováno, ze dne 21. ledna 2011, a to spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávek ve výši 1.200 Kč u každé pohledávky dle stejného předpisu od 29. 4. 2015 do zaplacení. , Anonymizováno, jako správní orgán v prvním stupni návrh žalobce na uložení povinnosti úhrady požadované částky odpůrci zamítl prvoinstančním rozhodnutím, proti kterému podal žalobce včas rozklad. V rámci podaného rozkladu uvedl žalobce skutečnosti, které jsou uvedeny v doplnění rozkladu navrhovatele proti rozhodnutí , Anonymizováno, č.j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, (ze dne 12. 12. 2019), na které žalobce odkázal i v tomto řízení.2. Jestliže správní orgán dospěl k závěru, že odpůrce není pasivně legitimovaný z důvodů, které byly specifikovány žalobcem v žalobě ve smyslu uvedeného rozhodnutí, žalobce jako navrhovatel ve správním řízení je názoru, že uvedená argumentace , Anonymizováno, je nesprávná a nezákonná. Interpretace ustanovení § 54 odst. 13 zákona 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů (dále také jen „, Anonymizováno, “) provedená , Anonymizováno, není správná s ohledem na výklad § 54 odst. 13 , Anonymizováno, , na základě kterého nelze dojít k závěru, že toto ustanovení „předpokládá učinění výslovného úkonu odmítnutí podpory provozovatelem distribuční soustavy vůči výrobci, jehož předmětem by bylo výslovné odmítnutí přiznání nároku na podporu“. Podle navrhovatele není pochyb o tom, že (původní) smlouva mezi navrhovatelem a žalovaným zanikla ke dni 31. 12. 2012 a že práva a závazky provozovatele přenosové soustavy k elektřině přicházejí dnem účinnosti , Anonymizováno, (1. 1. 2013) na operátora trhu (, Anonymizováno, ), a to jen tehdy, jestliže ve lhůtě do 31. 12. 2012 provozovatel přenosové soustavy, tj. žalovaný, odmítl přiznat výrobci zcela nebo zčásti nárok na výkupní cenu. Spor je tedy v tom, zda projev vůle provozovatele přenosové soustavy (žalovaného) vůči výrobci (navrhovateli), že odmítá přiznat výrobci zcela nebo z části nárok na výkupní cenu, musí být projeven jasně a srozumitelně (musí jít o jednání mající znaky právního úkonu). Navrhovatel je přesvědčen, že ze znění § 54 odst. 13 , Anonymizováno, , pokud jde o samotný projev vůle vyplývá, že musí být učiněn za podmínek, kdy odmítnutí musí být „výslovné“ (tedy učiněno určitě a srozumitelně), aby nebylo pochyb, že provozovatel odmítá přiznat výrobci nárok na výkupní cenu, musí být zřejmé, zda provozovatel přenosové soustavy nárok výrobce odmítá zcela anebo z části (a pokud z části, pak z jaké části), a provozovatel přenosové soustavy tak musel učinit do 31. 12. 2012. Jedině v takovém případě pak tato práva a závazky přechází (přešly) s účinky k 1. 1. 2013 na , Anonymizováno, . Podle názoru navrhovatele je nutné, aby k projevu vůle provozovatele přenosové soustavy (žalovaného) vůči výrobci (žalobci), že odmítá přiznat výrobci zcela nebo z části nárok na výkupní cenu, muselo dojít, tedy fakticky tento projev vůle musel dojít do sféry výrobce ve lhůtě do 31. 12. 2012 a jedině tehdy práva a závazky (k elektřině vyrobené do 31. 12. 2012) mohly přejít ze žalovaného s účinky k 1. 1. 2013 na , Anonymizováno, . Tomuto výkladu odpovídá i ustanovení § 54 odst. 13 POZE, podle kterého na , Anonymizováno, přecházejí práva a závazky provozovatele přenosové soustavy (ve vztahu k energii vyrobené do 31. 12. 2012) i v případě, kde provozovatel přenosové soustavy neodmítl přiznat výrobci zcela nebo zčásti nárok na výkupní cenu do 31. 12. 2012, ale výrobce nepředal provozovateli přenosové soustavy do 28. 2. 2013 podklady, na jejichž základě byl povinen zaplatit provozovatel přenosové soustavy výrobci výkupní cenu, neboť taková práva a závazky provozovatele přenosové soustavy přecházejí dnem 1. 3. 2013 na operátora trhu. Není pochyb o tom, že z obsahu právní normy obsažené v § 54 odst. 13 POZE vyplývá, že ze strany provozovatele přenosové soustavy musí dojít k jasnému, určitému a srozumitelnému projevu vůle, tedy právnímu jednání, kterým odmítá přiznat výrobci zcela nebo z části nárok na výkupní cenu. Jde-li o právní úkon (právní jednání) pak základním předpokladem vzniku právního úkonu je především svobodná a vážná vůle jako psychický vztah jednajícího subjektu k zamýšlenému (chtěnému) následku.3. Je tedy zjevné, že o obsahu právního úkonu odpůrce mohly vzniknout pochybnosti, a pokud dnes interpretují odpůrce i navrhovatel ve svých přednesech projev vůle odlišným způsobem, pak je to jednoznačným důkazem toho, že ze strany odp