108 C 103/2024-37 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 16 704 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutu ve výši 1 519,60 Kč. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že dne 2. 1. 2023 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši 13 000 Kč. Žalovaný poskytnuté peněžní prostředky spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 510 Kč, poplatkem za službu Presto ve výši 165 Kč a poplatkem za Informační SMS servis ve výši 29 Kč do sjednaného termínu 1. 2. 2023 žalobkyni nevrátil. Žalobkyně tak požaduje kromě jistiny a sjednaného poplatku rovněž smluvní pokutu. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky , Anonymizováno, vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytl údaje, na základě kterých žalobkyně posoudila jeho úvěruschopnost a to následujícím způsobem. Nejprve zjistila u žalovaného následující informace: celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Tyto informace žalovaný sdělil žalobkyni. Dále žalobkyně ověřila, zda se žalovaný nenachází v následujících registrech: výpis z centrální evidence exekucí, výpis z insolvenčního rejstříku, výpis z registru neplatných dokladů, výpis z registru PČR hledaných osob, výpis z registru politicky aktivních osob (registr Starostové), výpis katastrálního rejstříku – kontrola platnosti adresy, výpis z registru „sankční seznamy“ a interní registry historie klienta. Po vyplnění žádosti o poskytnutí úvěru žalovaným a před poskytnutím úvěru žalobkyně shromáždila a zkontrolovala informace uvedené žalovaným, jakož i jakékoliv jiné informace s ním související, včetně osobních informací, a to včetně informací získávaných prostřednictvím databází příslušných rejstříků, komerčních služeb a případně získaných prostřednictvím sociálních sítí, k čemuž žalovaný dal svůj souhlas. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného provedla žalobkyně podle interní metodiky schválené ČNB. Žalobkyně nahlédla do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti dlužníka – spotřebitele, konkrétně do databází vedených spol. CNCB – Czech Non-Banking Credit Bureau, která provozuje a spravuje registr bankovních a nebankovních klientských informací (NRKI a BRKI registry), dále insolvenčního rejstříku, do centrální evidence exekucí, a to se závěrem, že dlužník byl a je schopen své závazky splácet, nebyl veden, Anonymizováno, ani v insolvenčním rejstříku a ani v evidenci exekucí. Žalobkyně také vycházela z informací získaných od dlužníka získaných prostřednictvím licence AISP – Account Information Service Provider (Poskytovatel služby informování o platebním účtu) v souladu s tzv. druhou směrnicí Evropské unie o platebních službách (PSD2) – Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu (EU) 2015/2366. Případně žalobkyně vycházel z žalovaným předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek prokazujících jeho pravidelný příjem. Žalobkyní ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila 27 700 Kč. Žalobkyně dále provedla lustraci dokladu předloženého dlužníkem v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. K nařízenému jednání se účastníci bez omluvy nedostavili, soud proto věc projednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Dne 2. 1. 2023 uzavřeli účastníci prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním (dále jen „smlouva“), prostřednictvím klientského profilu, do kterého se žalovaný přihlásil pomocí dvou faktorového ověření. V prostoru klientského profilu byl žalovanému nejprve zpřístupněn formulář SECCI (Standard European Consumer Credit Information, tj. standardní předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru), který odsouhlasil a poté návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou žalovaný odsouhlasil kliknutím na opt-in volbu „Podepisuji“. Žalovanému byla posléze smlouva o spotřebitelském úvěru a formulář SECCI automaticky zaslán na jím uvedenou emailovou adresu. Úvěr byl žalovanému vyplacen na účet , č. účtu, prostřednictvím bankovního převodu z bankovního účtu žalobkyně společnosti , právnická osoba, . (viz přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli informace poskytnuté , právnická osoba, . o vlastníkovi účtu a výpis z účtu za období od 2. 1. 2023 do 9. 2. 2023). Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 510 Kč, poplatku za službu Presto ve výši 165 Kč a poplatku za Informační SMS servis ve výši 29 Kč do 1. 2. 2023. Pro případ prodlení žalovaného se splacením zápůjčky byla mezi účastníky v článku 6.4. všeobecných obchodních podmínek a čl. 3 sazebníku y ujednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení (viz smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, všeobecné obchodní podmínky a sazebník). Žalobkyně tak požaduje po žalovaném zaplacení částky ve výši 16 704 Kč (jistina + sjednané poplatky) a smluvní pokuty ve výši 1 519,60 Kč za období od 2. 2. 2023 do 3. 5. 2023.4. Žalobkyně při uzavření smlouvy ověřila totožnost žalovaného prostřednictvím náhledu na bankovní účet (viz autorizace ověření totožnosti). Žalovaný doložil žalobkyni rovněž fotografii svého občanského průkazu. Žalobkyně pak v souladu se svými pravidly vyhodnotila, že ověřený čistý měsíční příjem žalovaného činí 27 700 Kč (viz identifikované příjmy). Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti vyplynulo, že žalobkyně toto prováděla dne 2. 1. 2023 v 17:47 hodin. Uzavřela, že žalovaný žije sám a má pravidelné měsíční výdaje ve výši 1 500 Kč, jeho příjem činí 27 700 Kč, minimální výdaje žalovaného určila částkou 13 135 Kč a disponibilní příjem 11 100 Kč.5. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za období od 14. 2. 2024 do 2. 1. 2023 soud zjistil, že zůstatek na účtu žalovaného k datu 2. 1. 2023 byl 3 780,83 Kč. Žalovaný účet aktivně využívá, avšak na účet pravidelně nepřichází žádná mzda či jiný pravidelný příjem. Větší finanční obnosy byly na účet vkládány v hotovosti a ve většině případě následně ihned vybrány. Stejně tak i v případě částky 300 000 Kč obdržené od společnosti , právnická osoba, dne 15.6. 2022, došlo k jejímu postupnému vyčerpání ve stejných den formou tuzemských plateb. I v případě výdajů se na účtu za celý rok neobjevily žádné pravidelné výdaje v podobě platby nájemného či služeb nebo úhrad za energie. Dne 2. 1. 2023 se pak na účtu objevila platba částky 0,01 Kč jako identifikace klienta pro účel poskytnutí úvěru od , právnická osoba, , jakož i další platba ve 0,01 Kč a 1 Kč. Z přehledu pohybů na bankovním účtu žalovaného a za období od 2. 1. 20223 do 9. 2. 2023 pak vyplývá, že dne 2. 1. 2023 kromě financí ve výši 13 000 Kč od žalobkyně obdržel žalovaný dále 10 000 Kč od společnosti , právnická osoba, a 16 000 Kč od společnosti , právnická osoba, Dne 6. 1. 2023 pak na účet žalovaného byla připsána částka 4 000 Kč od společnosti , právnická osoba, . a 16 000 Kč od společnosti , právnická osoba6. Vzhledem k tomu, že žalovaný poskytnuté finanční prostředky nevrátil, zaslala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce dne 11. 9. 2023 žalovanému výzvu k uhrazení celkové částky 19 639,98 Kč do tří dnů od doručení výzvy (viz výzva k úhradě před podáním žaloby, podací lístek).7. Žalobkyně uzavírala smlouvu jako podnikatel (viz Údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru), žalovaný jako spotřebitel. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů tak, jak mu ukládá § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná.8. Podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne s