13 C 232/2023-29 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud zavázal žalovaného k zaplacení částky 18 740,50 Kč představující nesplacenou jistinu úvěru ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným. Žalobkyně požadovala zaplacení uvedené částky spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 354,02 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 7 988,31 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 18 740,50 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a úrokem ve výši 28,47 % ročně z částky 18 740,50 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. Nárok odůvodnila zejména tím, že na ni byla ze strany právního předchůdce žalobkyně s účinností ke dni , datum, postoupena příslušná pohledávka, když ke dni 14. 12. 2022 provedl právní předchůdce žalobkyně jakožto poskytovatel úvěru vyčíslení a dlužná jistina úvěru k tomuto dni činila 18 740,50 Kč. Ke dni postoupení pohledávky přitom dluh ze smlouvy bez příslušenství činil 49 091,70 Kč. Žalobkyně však učinila předmětem řízení pouze částku 18 740,50 Kč s výše uvedeným příslušenstvím. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala rovněž zaplacení částky ve výši 4 301,03 Kč představující nesplacenou jistinu úvěru ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným. Žalobkyně požadovala zaplacení uvedené částky spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 534,22 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 6 360,90 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 301,03 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a úrokem ve výši 29 % ročně z částky 4 301,03 od 15. 12. 2022 do zaplacení. Nárok odůvodnila zejména tím, že na ni byla ze strany právního předchůdce žalobkyně s účinností ke dni , datum, postoupena příslušná pohledávka, když ke dni 14. 12. 2022 provedl právní předchůdce žalobkyně jakožto poskytovatel úvěru vyčíslení a dlužná jistina úvěru k tomuto dni činila 4 301,03 Kč. Ke dni postoupení pohledávky přitom dluh ze smlouvy bez příslušenství činil 28 223,11 Kč. Žalobkyně však učinila předmětem řízení pouze částku 4 301,03 Kč s výše uvedeným příslušenstvím.2. Žalovaný se k věci přes výzvu soudu nevyjádřil.3. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a z předložených listinných důkazů učinil tato skutková zjištění (§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř.).4. Dne , datum, uzavřel žalovaný se společností , právnická osoba, , smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, ve výši 20 000 Kč, když tuto částku měl žalovaný splácet v 52 týdenních splátkách po 729 Kč. Prověření úvěruschopnosti žalovaného lze dle předložené zákaznické karty považovat za dostatečné. Částka byla žalovanému poskytnuta v hotovosti v den uzavření smlouvy (smlouva o úvěru). Pohledávka z úvěrové smlouvy byla postoupena žalobkyni s účinností ke dni , datum, (smlouva o postoupení pohledávek, seznam pohledávek, oznámení žalovanému ze dne , datum, , podací lístek ze dne , datum, ). Žalovaný byl k zaplacení svého dluhu vyzván předžalobní upomínkou ze dne 1. 6. 2023 (výzva, podací lístek ze dne , datum, ). Z umoření dluhu je patrné, že žalovaný celkem uhradil částku 4 030 Kč, poslední splátka byla uhrazena dne 15. 3. 2021 (tabulka umoření dluhu).5. Dne , datum, uzavřela žalovaný se společností , právnická osoba, , smlouvu o zápůjčce č. , Anonymizováno, ve výši 50 000 Kč, když tuto částku měl žalovaný splácet v 18 měsíčních splátkách po 4 995 Kč. Prověření úvěruschopnosti žalovaného lze dle předložené zákaznické karty považovat za dostatečné. Částka byla žalovanému poskytnuta v hotovosti v den uzavření smlouvy (smlouva o úvěru). Pohledávka z úvěrové smlouvy byla postoupena žalobkyni s účinností ke dni , datum, (smlouva o postoupení pohledávek, seznam pohledávek, oznámení žalovanému ze dne , datum, , podací lístek ze dne , datum, ). Žalovaný byl k zaplacení svého dluhu vyzván předžalobní upomínkou ze dne 1. 6. 2023 (výzva, podací lístek ze dne , datum, ). Z umoření dluhu je patrné, že žalovaný celkem uhradil částku 84 000 Kč, poslední splátka byla uhrazena dne 21. 5. 2021 (tabulka umoření dluhu).6. Právním posouzením věci dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná.7. Soud se nejprve zabýval nárokem ze smlouvy ze , datum, č. , Anonymizováno, . Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne , datum, platně uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve výši 20 000 Kč. Součástí smlouvy bylo ujednání o „poplatcích“ v souhrnné výši 17 893 Kč, tj. takřka 90 % jistiny, jenž je zcela nepřiměřené, věřiteli nevznikly žádné neobvyklé náklady. Soud se ztotožňuje s ustálenou judikaturou v názoru, že sjednání odměny úvěrujícího dosahující takřka 100 % jistiny je zcela nemravné. Žalobkyně však učinila předmětem řízení pouze částku 18 740,50 Kč, tedy zůstatek nedoplatku jistiny úvěru. V řízení bylo dále zjištěno, že žalovaný uhradil celkem částku 4 030 Kč, z čehož lze dovodit, že částka 1 259,50 Kč byla uhrazena na jistinu úvěru a částka 2 770,50 Kč na „poplatky.“ Ujednání o odměně ve výši zcela zjevně nepřiměřené částce poskytnuté původním věřitelem podle názoru soudu v rozporu s dobrými mravy a v rozporu s požadavkem dobré víry znamená k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, a to v části, v níž tato částka přesahuje 30 % jistiny za dobu trvání úvěrového vztahu (52 týdnů). Není přitom podstatné, jak poskytovatel úvěru svou odměnu ve smlouvě označí (typicky jako „poplatek za poskytnutí úvěru“, „obchodní úrok“, poplatek za jiné služby – stanovený ovšem fixní částkou bez ohledu na fakticitu plateb, případně jakékoli jiné označení), ani to, zda tuto odměnu označuje a uvádí jako celkovou částku, či zda uvádí jakékoli její složky (zde úrok a poplatky), dokonce ani to, které své náklady se tímto snaží pokrýt, jedná-li se o zcela standardní náklady úvěrujících (administrativa, zaměstnanci, vedení účtů, vymáhání). Za podstatné je třeba považovat to, že všechny tyto částky jsou svou povahou odměnou poskytovatele úvěru, a musí být přiměřené výši poskytované částky a délce doby, po niž je úvěr splácen (srov. např. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 3. 2012, sp. zn. 101 VSPH 14/2012 vydaný ve skutkově i právně obdobné věci).8. Jelikož žalovaný obdržel na základě jinak platné úvěrové smlouvy částku 20 000 Kč, je povinen ji vrátit po postoupení pohledávky žalobkyni spolu s „poplatky“ ve výši 30 % jistiny, tedy 6 000 Kč. Zaplatil-li tedy žalovaný celkem 4 030 Kč, přičemž z tabulky umoření dluhu je patrné, že na poplatcích bylo uhrazeno celkem 2 770,50 Kč a 1 259,50 Kč bylo uhrazeny na jistině, zbývá na jistině uhradit částku 18 740,50 Kč. Soud proto žalobě v rozsahu částky 18 740,50 Kč s příslušenstvím vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 18 740,50 Kč s příslušenstvím, neboť žalovaný se dostal do prodlení s placením svého dluhu. Lhůtu k plnění pak soud určil třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Pokud jde o příslušenství, žalovaný se zavázala po splatnosti dále platit úrok ve výši 28,47 % ročně a úrok z prodlení v zákonné výši (§ 2395 a § 1970 občanského zákoníku). Soud mu proto uložil rovněž povinnost zaplatit žalobkyni příslušenství z přiznané částky, a to od doby, od které žalobkyně příslušenství (byť částečně kapitalizované) žádala. Třídenní pariční lhůtu k plnění pak soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.9. Ohledně smlouvy ze dne , datum, , č. , Anonymizováno, dospěl soud k opačnému závěru. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne , datum, platně uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve výši 50 000 Kč. Součástí smlouvy bylo ujednání o „poplatcích“ v souhrnné výši 39 898 Kč, tj. takřka 80 % jistiny, jenž je zcela nepřiměřené, věřiteli nevznikly žádné neobvyklé náklady. Soud se ztotožňuje s ustálenou judikaturou v názoru, že sjednání odměny úvěrujícího dosahující takřka 100 % jistiny je zcela nemravné. Žalobkyně však učinila předmětem řízení pouze částku 4 301,03 Kč, tedy zůstatek nedoplatku jistiny úvěru. V řízení bylo dále zjištěno, že žalovaný uhradil celkem částku 84 000 Kč, z čehož lze dovodit, že částka 45 698,97 Kč byla uhrazena na jistinu úvěru a částka 38 301,03 Kč na „poplatky.“10. Soud se v této souvislosti zabýval otázkou platnosti ujednání o výši souhrnného poplatku a dospěl k závěru, že tento nárok požadovaný žalobkyní je částečně neplatný pro rozpor s dobrými mravy.11. Protože předchůdkyně žalobkyně na základě předmětné smlouvy žalovanému poskytla částku 50 000 Kč, má právo na vrácení jistiny s úrokem ve výši 30 % z jistiny, tedy 15 000 Kč. Co se zbytku úroku ve výši 24 898 Kč týče, soud dospěl k závěru, že ujednání o odměně žalobkyně v této výši je neplatné podle ustanovení § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, pro rozpor s dobrými mravy. Není přitom podstatné, jak poskytovatel úvěru svou odměnu