13 C 239/2023-25 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud zavázal žalovaného k zaplacení částky 30 762 Kč z titulu nezaplaceného nájemného ze smlouvy č. , Anonymizováno, , jejímž předmětem byl notebook , Anonymizováno, , výrobní číslo: , Anonymizováno, s pořizovací cenou 18 337,50 Kč. Dle smlouvy se žalovaný zavázal hradit žalobkyni měsíční nájemné ve výši 1 022 Kč po dobu 24 měsíců. Žalovaný však žalobkyni ničeho neuhradil, a proto žalobkyně odstoupila od nájemní smlouvy, přičemž žalovaného vyzvala k zaplacení nájemného ve výši 24 528 Kč a zůstatkové ceny nevráceného předmětu nájmu ve výši 6 234 Kč. Žalobkyně dále požaduje zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 500 Kč.2. Žalovaný se k věci přes výzvu soudu nevyjádřil.3. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a z předložených listinných důkazů učinil tato skutková zjištění (§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř.).4. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o nájmu č. , Anonymizováno, , přičemž předmětem nájmu byl notebook , Anonymizováno, , výrobní číslo: , Anonymizováno, . Nedílnou součástí smlouvy byly rovněž obchodní podmínky žalobkyně. Nájemné bylo sjednáno částkou 1 022 Kč měsíčně po dobu 24 měsíců, přičemž splatnost prvního nájemného byla sjednána na den následující po dni akceptace a splatnost dalších nájemných byla sjednána vždy k 15. dni kalendářního měsíce. Poslední splátka nájemného měla být uhrazena dne 15. 6. 2024. V bodě 5 uvedené smlouvy byla pro případy uvedené v obchodních podmínkách žalobkyně, tedy zejména pro případy porušení povinností nájemce ke každému pronajatému zařízení, sjednána smluvní pokuta ve výši 2 500 Kč (smlouva o nájmu + obchodní podmínky žalobkyně + rozpis plateb nájemného). K převzetí předmětu nájmu žalovaným došlo, když mu tento byl doručen prostřednictvím přepravní společnosti , Anonymizováno, dne , datum, (dodací a záruční list + daňový doklad č. , Anonymizováno, ). Vzhledem k tomu, že žalovaný nehradil sjednané nájemné, odstoupila žalobkyně dne , datum, od smlouvy. Žalovaný byl rovněž vyzván k zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 500 Kč (faktura). V odstoupení od nájemní smlouvy vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky 27 028 Kč, kterou tvoří splatné splátky nájemného do dne odstoupení od smlouvy ve výši 7 154 Kč, budoucí splatné splátky nájemného ve výši 17 374 Kč a smluvní pokuta ve výši 2 500 Kč. Žalobkyně zároveň poučila žalovaného o povinnosti vrátit předmět nájmu a o následcích nevrácení předmětu nájmu (informace o platbách + odstoupení od smlouvy ze dne , datum, + podací lístek). Vzhledem k tomu, že žalovaný ani přes výzvu ničeho neuhradil a předmět nájmu žalobkyni nevrátil, vyzvala jej předžalobní upomínkou ze dne 3. 2. 2023 k zaplacení částky 33 262 Kč, neboť k předchozí částce byla přičtena zůstatková cena nevráceného zařízení ve výši 6 234 Kč (předžalobní upomínka + podací lístek).5. Podle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.6. Podle ustanovení § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.7. Podle ustanovení § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.8. Podle § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.9. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. účinného od 1. 1. 2014, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.12. Právním posouzením věci dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní jakožto pronajímatel a žalovaným jakožto nájemcem byla nájemní smlouva, dle níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému předmět nájmu a žalovaný se zavázal platit splátky nájemného. Žalobkyně svou povinnost splnila, žalovaný však porušil povinnost hradit nájemné. Žalobkyně proto využila svého práva a odstoupila od nájemní smlouvy v souladu s bodem 10.2.1. obchodních podmínek, jež byly nedílnou součástí nájemní smlouvy. Žalobkyni proto vznikl nárok na zaplacení neuhrazeného nájemného ve výši 24 528 Kč. Žalobkyně dále v souladu s bodem 10.2.2 obchodních podmínek požádala žalovaného o vrácení předmětu nájmu, který však ze strany žalovaného vrácen nebyl. Dle bodu , Anonymizováno, . obchodních podmínek proto žalobkyně uplatnila nárok na úhradu prokazatelných nákladů, které žalované vznikly porušením povinnosti nájemce, tedy na úhradu zůstatkové ceny nevráceného zařízení ve výši 6 234 Kč. Součástí smlouvy bylo rovněž ujednání o smluvní pokutě ve výši 2 500 Kč pro případ porušení povinnosti žalovaného. Vzhledem k tomu, že žalovaný svou povinnost hradit žalobkyni nájemné porušil, vyúčtovala mu žalobkyně smluvní pokutu ve výši 2 500 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 30 762 Kč a k úhradě smluvní pokuty ve výši 2 500 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, a proto se s úhradou svého dluhu dostal do prodlení ve smyslu § 1968 občanského zákoníku. Soud proto žalobě plně vyhověl a uložil žalovanému výrokem I. povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku s příslušenstvím - úrokem z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).13. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, soud ji proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají z paušální náhrady hotových výdajů dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. Ve smyslu § 1 a § 2 odst. 3 cit. vyhlášky soud žalobkyni přiznal paušální náhradu hotových výdajů v částce 600 Kč, a to za dva úkony spočívající v návrhu ve věci samé a výzvě k plnění. Dále náklady řízení sestávají z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 331 Kč. Celkem tak náklady řízení činí částku 1 931 Kč, kterou uložil soud výrokem II. zaplatit žalovanému, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 o. s. ř.) k rukám zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Ačkoliv je soudu známo, že v době rozhodnutí o nákladech řízení je žalobkyně zastoupena advokátem, neučil právní zástupce žalobkyně úkon, který by měl vliv na průběh řízení, neboť po převzetí zastoupení, jenž bylo soudu oznámeno dne 16. 11. 2023, nebyl ze strany žalobkyně k soudu ani naopak učiněn žádný kontakt. Soud má proto za to, že zástupkyni žalobkyně nelze přiznat náhradu účelně vynaložených nákladů. Soud proto o náhradě nákladů řízení rozhodl dle § 151 odst. 3 ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb.