17 C 59/2024-20 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 31.8.2023 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši 13.304,46 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně podanou žalobu odůvodnila tím, že dne 15.9.2020 byla mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, , IČ:, IČO, uzavřena smlouva o úvěru č. , číslo, , jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky, na základě které byla žalované poskytnuta částka ve výši 15.000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto poskytnutou částku a dále úrok ve výši 12.088 Kč (úroková sazba ve výši 23,79% ročně str. smlouvy), poplatek za zpracování žádosti ve výši 1.500 Kč, poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4.143 Kč zaplatit v pravidelných 78týdenních splátkách po 450 Kč, kdy poslední splátka činila 421 Kč. Následně byla pohledávka ke dni 14.12.2022 postoupena žalobkyni a dlužná jistina činila částku ve výši 13.304,46 Kč. Žalobkyně požaduje toliko na jistině částku ve výši 13.304,46 Kč, na kapitalizovaných úrocích částku ve výši 2.409,02 Kč, na kapitalizovaných zákonných úrocích z prodlení částku ve výši 1.592,65 Kč a dále z dlužné jistiny požaduje zákonné úroky z prodlení od 15.12.2022 do zaplacení a úroky ve výši 23,79 % ročně také od 15.12.2023 do zaplacení také z dlužné jistiny. Zaplacení zbývajícího dlužného poplatku žalobkyně nepožaduje.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěry ohledně skutkového stavu.5. Dne 15.9.2020 byla mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, , IČ:, IČO, uzavřena smlouva o úvěru č. , číslo, , jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky. Na základě této smlouvy byla žalované poskytnuta částka ve výši 15.000 Kč, která jí byla vyplacena v hotovosti, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala právnímu předchůdci žalobkyně splatit částku ve výši 15.000 Kč a dále poplatek souhrnný poplatek ve výši 17.731 Kč (12.088 Kč - úroková sazba ve výši 88% ročně str. smlouvy), poplatek za zpracování žádosti ve výši 1.500 Kč, poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4.143 Kč ) zaplatit v pravidelných 78 týdenních splátkách po 450 Kč, kdy poslední splátka byla ve výši 421 Kč. Uvedené bylo zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 15.9.2022 vč. smluvních podmínek.6. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěru ze dne 15.9.2020 bylo zjištěno, že příjem žalované by 12.030 Kč, tvrzené výplatní pásky za měsíc 6,7/2022 ani pracovní smlouva nebyly doloženy, ,měsíční výdaje měly činit 5.000 Kč, k těmto nebylo doloženo ničeho.7. Z tabulky umoření ke smlouvě č. , číslo, bylo zjištěné, že za období od 15.9.2020 do 18.7.2021 žalovaná zaplatila na poskytnutý úvěr částku ve výši 7.050 Kč.8. Dne 14.12.2022 právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovanou v celkové výši 40.896,95 Kč bez příslušenství z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , číslo, žalobkyni, což bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 1.6.2023. Uvedené bylo zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14.12.2023 vč. přílohy č. 1 a oznámení o postoupení pohledávek ze dne 1.6.2023 vč. dokladu o odeslání.9. Dne 1.6.2023 byla žalovaná vyzvána k úhradě částky v celkové výši 33.134 Kč, a to nejpozději do 16.6.2023 s tím, že se jednalo o neuhrazené pohledávky právního předchůdce žalobce z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 15.9.2020 č. , číslo, (jistina 13.304,46 Kč). Současně byla žalovaná upozorněna na možnost soudního vymáhání pohledávky a vznik dalších nákladů. Předmětná výzva byla odeslána žalované prostřednictvím České pošty s.p. Uvedené bylo zjištěno z předžalobní výzvy ze dne 1.6.2023 vč. dokladu o odeslání.10. Soud provedené důkazy hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.11. Dle ust. § 419 občanského zákoníku je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.12. Dle ust. § 421 odst. 1 občanského zákoníku za podnikatele se považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon.13. Podle § 1721 občanského zákoníku ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.14. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.15. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.16. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.17. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.18. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.19. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.20. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru - dále ZSU, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.21. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.22. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná toliko částečně. Pohledávka za žalovaným byla postoupena v souladu s ust. § 1879