20 C 167/2023-46 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se návrhem došlým soudu 2. května 2023 domáhal po žalované uhrazení nedoplatku ze smlouvy o úvěru, který byl uzavřen mezi právním předchůdcem žalobce, společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . a žalovanou uzavřený dne 5. listopadu 2020. Žalovaná řádně úvěr nesplácela, nárok ze smlouvy byl postoupen na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21.11.2022 a postoupení bylo žalované oznámeno. Žalobce se domáhal uhrazení nedoplatku jistiny v výši 7 795,62 Kč, úroky za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 393,40 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 3 660,24 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 694,16 Kč, úhradu za umožnění platit splátky v místě bydliště 1 344,58 Kč, smluvní pokuty 8 360,44 Kč, úrok vyčíslený od 6. 1. 2022 do 19. 10. 2022 z dlužné jistiny ve výši 1 230,51 Kč a zákonný úrok z prodlení od 6.1.2022 do 19. 10. 2022 ve výši 765,66 Kč a dále úrok z úvěru ve výši 15 %, z dlužné jistiny od 20. 10. 2022 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % p.a. z částky 8 189,02 Kč sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši 7 795,62 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 393,40 Kč od 20. října 2022 do zaplacení. Na předžalobní výzvu žalovaná nereagovala.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K nařízenému jednání se nedostavila, soud proto jednal podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalované.3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, ze kterých má prokázaný následující skutkový stav.Žalovaná si podala u společnosti , právnická osoba, . žádost o úvěr 15 000 Kč, ze které vyplývá, že je na mateřské a pobírá mzdu z podnikání 3 468 Kč, rodičovský příspěvek má 10 000 Kč a celkové měsíční výdaje – bydlení a energie a osobní náklady 7 320 Kč. Žalovaná je svobodná. Žádost je doložena dokladem o příjmy a o sociálních dávkách v uvedené výši. Právní předchůdce žalobce žalované poskytl úvěr (důkaz, smlouvu o úvěru číslo , hodnota, ) ve výši 15 000 Kč, kdy částka měla být splacena ve 14. splátkách po 1 992 Kč, přičemž celkově má být zaplaceno 14 x 992 Kč, tj. 27 888 Kč do 5. 1. 2022. Smlouva o postoupení pohledávek byla uzavřena 21. 11. 2022. Postoupení bylo oznámeno žalované dopisem ze dne 7. 12. 2022 a předžalobní výzva advokáta byla učiněna dopisem z 28. března 2023. Žalovaná na úvěr splatila část 14 000 Kč.4. Po zhodnocení provedených důkazů soud postupoval podle § 2395 zákona číslo 89/2012 Sb. občanského zákoníku, kdy úvěrující se zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 86 odst. 1 zákona číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých dostatečných a přiměřených informací, získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěru schopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěru schopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i jednání, které odporu zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění i počátku nemožnému. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat oč se obohatil.Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobce, jako věřitel, před uzavřením smlouvy splnil svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované, neboť tato úvěrová smlouva je smlouva spotřebitelská. Z provedeného dokazování je zřejmé, že žalobce resp. právní předchůdce se zkoumáním majetkových poměrů dostatečně nezabýval, neboť se pouze spolehl na tvrzení žalovaného a nijak si informace od žalované neověřil. Vzhledem k tomu, že žalovaný v úvěrové smlouvě má postavení spotřebitele, tedy slabší strany, je třeba i přihlédnout k ostatním podmínkám úvěrové smlouvy, soud úvěrovou smlouvu tedy považuje za neplatnou, ale je třeba uvést, že i ostatní úvěrové podmínky jsou v rozporu s dobrými mravy, kdy RPSN neodpovídá běžným zvyklostem a navíc částka, která má být splacena, je téměř dvojnásobná oproti půjčené částce.5. Soud tedy považoval žalobu důvodnou pouze ve výši bezdůvodného obohacení, vzniklé žalované převzetím jistiny, kdy převzala částku 15 000 Kč a na úvěr uhradila 14 000 Kč. V tomto rozsahu soud žalobě vyhověl, včetně zákonného úroku z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku, kdy výše úroku z prodlení odpovídá vládnímu nařízení číslo 351/2013 Sb. v platném znění a ve zbytku soud žalobu zamítl. S ohledem na poměr úspěchu a neúspěchu účastníků v řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalovaná byla převážně úspěšná a náklady řízení jí nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.