218 C 14/2019-310 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svoji žalobou soudu podanou dne 4.7.2019 domáhá po žalovaných zaplacení částky 425.000 Kč s příslušenstvím z důvodu, že je vlastníkem nemovitostí, a to pozemku parc. č. , Anonymizováno, o výměře 792 m2 a parc. č. , Anonymizováno, o výměře 276 m2 se stavbou rodinného domu neevidovanou v katastru nemovitostí, vše v k.ú. , adresa, a obci , adresa, . Žalobce nemovitosti vydražil v exekutorské dražbě, usnesením č.j. , spisová značka, ze dne 21.9.2016 mu byl udělen příklep. Žalobce byl zapsán jako vlastník nemovitostí do katastru nemovitostí dne 7.2.2018 s právními účinky ke dni 10.1.2018. Žalobce vyzval žalovanou 1 k vyklizení nemovitostí výzvou ze dne 14.2.2018 a k vydání bezdůvodného obohacení, žalovaná 1 nereagovala, nemovitosti užívá i nadále. Za neoprávněné užívání nemovitosti žalobce požaduje plnění za období od 11.1.2018 do 11.6.2019, kdy dle zjištění žalobce se tržní nájemné pohybuje od částky 25.000 Kč, proto se žalobce domáhá zaplacení částky 425.000 Kč.2. V průběhu řízení žalobce navrhl přistoupení žalovaného 2 z důvodu, že předmětné nemovitosti užívá ve stejném rozsahu jako žalovaná 1, soud o přistoupení tohoto účastníka rozhodl usnesením ze dne 29.9.2020, č.j. , spisová značka, , které nabylo právní moci ohledně tohoto výroku dne 6.8.2021. Žalobce dále změnil svoji žalobu tak, že za užívání nemovitosti požaduje po žalovaných částku 22.500 Kč měsíčně, a to až do 11.9.2020, celkem tedy v částce 750.000 Kč. Žalobce se tak domáhá plnění za užívání nemovitosti za 32 měsíců od 11.1.2018 do 11.9.2020. Dále doplnil žalobce, že žalované 1 byla v rámci vedené exekuce, jejímž předmětem byla i dražba předmětné nemovitosti přisouzena částka z rozdělované podstaty ve výši 3.410.000 Kč, žalovaná 1 tuto částku tzv. odklonila a nehodlá žalobci ničeho uhradit ani v případě úspěchu v tomto sporu, žalobce se tak obává toho, že na žalované 1 nebude schopen reálně vymoci žádné plnění. Žalobce zjistil, že dům neoprávněně obývá také syn žalované, žalovaný 2, toto vyplývá z tvrzení sousedů žalované, pana , jméno FO, a paní , jméno FO, . Tato skutečnost vyplývá také z toho, že žalovaný 2 je vlastníkem automobilu Opel, RZ , SPZ, , Anonymizováno, , který před předmětnou nemovitostí pravidelně parkuje.3. Žalovaná 1 ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že nárok žalobce neuznává, když přiznání nároku by bylo v rozporu s dobrými mravy, neboť žalobce nabyl nemovitou věc podvodným jednáním, pro které je vedeno , podezřelý výraz, řízení u Policie České republiky, jde o podezření ze spáchání trestného činu , Anonymizováno, , těchto trestných činů se žalobce dopustil vůči žalované, proto žalovaná nepovažuje za legální ani legitimní, aby byl žalobci přiznán jakýkoliv majetkový prospěch v souvislosti s jeho trestnou činností. Žalovaná dále uvedla, že jako předběžná otázka by měla být posouzena oprávněnost dražby, která dle názoru žalovaná nebyla provedena legálně, kdy byla provedena pro pohledávku, která byla v porovnání s hodnotou nemovité věci zanedbatelná, pohledávka oprávněného nedosahovala výši ani 80.000 Kč a hodnota předmětných nemovitých věcí měla dle znaleckého posudku hodnotu 4.500.000 Kč. Za spornou lze považovat i takto stanovenou obvyklou cenu nemovité věci, když byla stanovena po zhlédnutí soudní znalkyní vně stavby. Při dražbě nebylo postupováno v souladu s exekučním řádem, byla vydražena nemovitost, která je obydlím žalované, kdy dražba takové nemovitosti je až na posledním místě po selhání ostatních způsobů exekuce. V dané době měla žalovaná příjem, byly jí prováděny srážky ze mzdy. Ze strany exekutora tedy nebylo využito všech možností k vymožení pohledávky předtím, než přistoupil k dražbě. Dále není zřejmé, z čeho žalobce dovozuje výši bezdůvodného obohacení.4. Žalovaný 2 se k žalobě nevyjádřil.5. Soud prvního stupně ve věci již jednou rozhodl rozsudkem ze dne 29.9.2021, č.j. , spisová značka, , kterým žalobě co do částky 720.000 Kč s příslušenstvím vyhověl, v části 30.000 Kč s příslušenstvím byla žaloba zamítnuta, dále bylo rozhodnuto o nákladech řízení státu a nákladech řízení účastníků. K odvolání žalovaných ve věci rozhodoval Krajský soud v Brně, který svým usnesením ze dne 30.1.2023, č.j. , spisová značka, rozsudek soudu prvního stupně zrušil a vrátil věc k dalšímu řízení. V odůvodnění tohoto usnesení soud druhého stupně uvedl, že ke zjištění výše bezdůvodného obohacení soud prvního stupně ustanovil znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , který vypracoval znalecký posudek, v němž stanovil obvyklý nájem z předmětných nemovitých věcí, kdy však soud prvního stupně pochybil, pokud znalce nevyslechl, ačkoli žalovaní jeho výslech navrhovali, vůči znaleckému posudku měli podstatné výhrady, týkající se znalcem použitých metod, srovnávacího materiálu i samotného nálezu; v takovém případě bylo na místě, aby soud prvního stupně znalce vyslechl. Z rozhodnutí soudu prvního stupně není zřejmé, jakým způsobem a na základě jakých úvah dospěl k závěru, že výše obvyklého nájemného je v dalším období od 12.6.2019 do 11.9.2020 (dalších 15 měsíců) shodná jako v období předchozím, kdy znalcem byla určena výše obvyklého nájemného za období od 11.1.2018 do 11.6.2019, rozhodnutí je tak v uvedeném rozsahu nepřezkoumatelné. Vzhledem k tomu, že se jedná o otázku odborného posouzení, bylo namístě, aby soud prvního stupně zadal znalci vypracování doplňku znaleckého posudku k určení obvyklého nájemného za období 12.6.2019 do 11.9.2020, neboť nelze vyloučit, že se jeho výše mohla v tomto časovém rámci vlivem různých okolností změnit. V důsledku neprovedení výslechu znalce je pak řízení ztíženo vadou, která mohla mít vliv na správnost rozhodnutí. Soudu prvního stupně bylo uloženo v průběhu dalšího řízení vypracování doplňku znaleckého posudku, vyslechnutí znalce, případně provedení dalších účastníky navržených důkazů.6. Po provedeném dokazování vzal soud ohledně skutkového stavu věci za prokázáno, že žalobce je vlastníkem nemovitých věcí, a to pozemků p.č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, (dále jen „předmětné nemovité věci“, popř. „předmětné nemovitosti“), nabývací titul představuje usnesení soudního exekutora o udělení příklepu , Anonymizováno, , Exekutorský úřad , adresa, -, Anonymizováno, ze dne 21.9.2016 s právní mocí ke dni 6.11.2017, právní účinky zápisu ke dni 10.1.2018, zápis proveden dne 7.2.2018 (výpis z katastru nemovitostí k datu 13.2.2018, LV , Anonymizováno, ). Tato skutečnost je mezi stranami nesporná, stejně jako skutečnost, že na pozemku p.č. , Anonymizováno, o výměře 276 m2 se nachází stavba rodinného domu, který není evidovaný v katastru nemovitostí (dále jen „předmětný dům“), který užívala k bydlení žalovaná 1 s žalovaným 2. Sama žalovaná 1 se vyjádřila tak, že stejným způsobem jako ona užíval předmětný dům také žalovaný 2. Žalovaní neplatili žalobci ničeho za užívání předmětného domu. Žalobce přípisem ze dne 14.2.2018 vyzýval žalovanou 1 k předání předmětného domu nejpozději do 25.2.2018, současně sdělil požadavek na úhradu částky 25.000 Kč měsíčně jako bezdůvodné obohacení za užívání předmětného domu. Žalobce výzvou ze dne 8.1.2019 vyzýval žalovanou 1 k úhradě částky 300.000 Kč z důvodu neoprávněného užívání předmětného domu, a to do 30.1.2019. Tato výzva byla žalované 1 doručena dne 10.1.2019. Přípisem ze dne 15.11.2019 žalobce prostřednictvím svého zástupce opakovaně vyzýval žalovanou 1 k úhradě dlužné částky ve výši 550.000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 49.698,80 Kč do 30.11.2019, tato výzva byla doručena žalované 1 dne 19.11.2019.7. Soud prováděl dokazování inzercí pronájmu rodinných domů na portálu Sreality.cz, a to na , adresa, v , Anonymizováno, za částku 35.000 Kč za měsíce, rodinného domu 193 m2 , adresa, za 25.000 Kč za měsíce, rodinného domu 250 m2 v , adresa, za 39.900 Kč za měsíc, rodinného domu 350 m2 v Kuřimi za 25.000 Kč za měsíc a rodinného domu 181 m2 ve Vranově za 35.000 Kč za měsíc.8. Ze spisu Městského soudu v Brně sp.zn. , spisová značka, soud zjistil, že žalobce v této věci podal žalobu proti žalované 1 o vyklizení předmětného domu a předmětných nemovitostí, a to dne 19.12.2018 s tím, že žalovaná předmětný dům nevyklidila ani na výzvu. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že rozporuje samotnou oprávněnost způsobu nabytí vlastnického práva žalobce, když exekuční dražbu považuje za výkon rozhodnutí contra legem, pohledávka oprávněné v exekučním řízení nedosahovala ani výše 80.000 Kč, vydraženy byly nemovité věci, které pohledávku převyšovaly více než 56 krát. Ze strany soudního exekutora nebylo využito všech zákonných prostředků, aby pohledávku oprávněně vymohl, postupoval tedy v rozporu s ust. § 58 odst. 2 exekučního řádu, když přistoupil k dražbě nemovitých věcí, nad to když se jedná mimo jiné o stavbu, která je obydlím žalované, nezajímá se o to, jestli povinná danou nemovitost obývá. Dále žalovaná namítala, že exekutor jí nesprávně doručoval, dále rozporovala závěry soudní znalkyně, když nemovité věci byly pro účely exekuční dražby zcela podhodn