254 C 20/2024-88 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou na soud dne 21. 6. 2024, doplněnou o podání ze dne 5. 8. 2024, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 62.060 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 11.586,06 Kč s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne 12. 9. 2023 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 51.000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky spolu s ujednaným úrokem ve výši nominální úrokové sazby 76,06 % ročně vrátit formou 48 pravidelných měsíčních splátek po 3.411 Kč splatných vždy k 7. dni každého kalendářního měsíce. Ze strany žalovaného nebylo plněno řádně, žalovaný na dluh neuhradil ničeho a žalobkyně proto k 11. 12. 2023 úvěr zesplatnila. Jelikož žalovaný ani přes výzvy ze strany žalobkyně dále ničeho neuhradil, domáhá se žalobkyně podanou žalobou zaplacení částky 62.060 Kč (původní jistina úvěru 51.000 Kč, úrok přirostlý k jistině 9.662,61 Kč, smluvní pokuta 998 Kč podle bodu 6.1 smlouvy a smluvní pokuta 400 Kč podle bodu 6.2. smlouvy), dále smluvní pokuty dle bodu 6.5. smlouvy o úvěru v kapitalizované výši 11.586,06 Kč a dalšího příslušenství v podobě smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení.2. Žalovaný se ke skutkovým tvrzením uvedeným v žalobě nevyjádřil.3. Dne 29. 10. 2024 žalovaný sdělil, že se jednání nemůže zúčastnit ze zdravotních důvodů a jelikož není v pracovním poměru, nemůže mu lékař vystavit potvrzení o pracovní neschopnosti, které by soudu předložil; žalovaný proto požádal o odročení jednání. Omluvu žalovaného soud posoudil jako zcela nedostatečnou, neboť pro to, aby lékař osvědčil, že žalovaný není schopen se ze zdravotních důvodů účastnit jednání, je skutečnost, zda je žalovaný v pracovním poměru či nikoli, zcela bezvýznamná. Soud proto projednal věc v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti žalovaného, který se k jednání nedostavil, přestože byl řádně a včas předvolán, a svou nepřítomnost neomluvil řádně.4. Soud provedl dokazování listinami, z nichž zjistil následující skutkový stav.5. Z předsmluvního formuláře ze dne 12. 9. 2023, prohlášení klienta a návrhu na uzavření smlouvy ze dne , datum, a dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný požádal žalobkyni o poskytnutí úvěru ve výši 51.000 Kč. Smlouva byla uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši 76,05 % ročně v 48 pravidelných měsíčních splátkách po 3.411 Kč splatných vždy do 7. dne každého kalendářního měsíce dle splátkového kalendáře. Celkem se žalovaný zavázal zaplatit částku ve výši 163.728 Kč. V bodu 6.1 smlouvy o úvěru byla mezi účastníky sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části ve výši 499 Kč, se kterou byl žalovaný v prodlení o délce 30 dní (max. činil souhrn smluvních pokut 2.999 Kč za kalendářní rok). V bodu 6.2 smlouvy o úvěru byla sjednána náhrada účelně vynaložených nákladů, které žalobkyni vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného delším než 15 dní u jednotlivé splátky ve výši 200 Kč. Dle bodu 6.3 smlouvy o úvěru mělo dojít k zesplatnění celého úvěru vč. příslušenství úvěru v případě prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dní. Dle bodu 6.4 smlouvy o úvěru ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nesplacená jistina a veškeré dosud nezaplacené úroky z poskytnutého úvěru přirostlé ke dni zesplatnění stávají součástí nové jistiny úvěru. V bodu 6.5 smlouvy o úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po zesplatnění až do úplného zaplacení.6. Z hodnocení klienta bylo zjištěno, že žalovaný dne 12. 9. 2023 uvedl, že je invalidní důchodce a jeho pravidelný čistý měsíční příjem činí 14.941 Kč. Životní minimum bylo stanoveno částkou 3.410 Kč, výdaje na bydlení činily 5.090 Kč; celkové výdaje činily 9.950 Kč. Z hodnocení se dále podává, že žalovaný byl v době žádosti svobodný, bydlel sám a neměl vyživovací povinnost vůči žádným osobám.7. Z kopie občanského průkazu se podává, že žalobkyně před uzavření smlouvy o úvěru ověřila totožnost žalovaného.8. Z potvrzení o provedené platbě, které bylo vystaveno společností , právnická osoba, ., dne , datum, , soud zjistil, že žalovaný je majitelem účtu č. , č. účtu, , na který je pravidelně zasílán invalidní důchod 3. stupně ve výši 14.941 Kč měsíčně.9. Z výpisu ze záznamů z registru SOLUS soud zjistil, žalovaný byl v tomto registru lustrován s negativním výsledkem.10. Z výpisu z registru NRKI bylo zjištěno, že žalovaný byl zařazen do segmentu klientů, u kterých je dáno střední riziko nesplácení s tím, že úvěr bývá limitován výši vyplacené částky.11. Z dokladu o vyplacení úvěru se podává, že žalobkyně dne 12. 9. 2023 převedla na účet žalovaného č. , č. účtu, částku 51.000 Kč pod variabilním symbolem č. , var. symbol, .12. Z oznámení o schválení úvěru soud zjistil, že žalobkyně dne 13. 9. 2023 akceptovala návrh žalovaného na uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , čímž došlo k uzavření smlouvy o úvěru. Přílohou oznámení byl splátkový kalendář.13. Z kopie dodejky bylo zjištěno, že oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému doručeno proti jeho podpisu dne 15. 9. 2023.14. Z výzvy k zaplacení soud zjistil, že žalobkyně dne 7. 11. 2023 a 8. 12. 2023 upozornila žalovaného na možnost zesplatnění úvěru pro případ, že žalovaný neuhradí dlužné splátky za říjen, listopad a prosinec 2023.15. Z oznámení ze dne 11. 12. 2023 soud zjistil, že žalobkyně ke dni 11. 12. 2023 celý úvěr zesplatnila, neboť žalovaný ani přes opakované výzvy nehradil předepsané splátky. Současně byl žalovaný vyzván k úhradě celého zbylého dluhu ve výši 62.060 Kč do 10 dnů od data odeslání oznámení.16. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že žalobkyně dne 5. 4. 2024 upozornila žalovaného na výši dluhu 62.060 Kč s příslušenstvím, na běžící smluvní pokutu a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu do 15 dnů od data odeslání výzvy.17. Z kopie podacího archu soud zjistil, že předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne 5. 4. 2024.18. Z karty klienta bylo zjištěno, že žalovaný na dluh neuhradil ničeho.19. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.20. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).21. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.22. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.23. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.24. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.25. Podle § 547 občanského zákoníku musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.26. Po