31 C 102/2019-301 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozsudku, kterým by soud určil, že je vlastníkem id. , Anonymizováno, nemovitostí zapsaných na LV č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , a sice domu č. p. , Anonymizováno, na pozemku parc. č. , hodnota, , pozemku parc. č. , hodnota, a pozemku parc. č. , hodnota, zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, kraj, katastrální pracoviště , adresa, (dále jen „předmětné nemovitosti“). Žalobce je právním nástupcem osoby oprávněné k vydání předmětných nemovitostí, pana , jméno FO, . Uvedl, že k Městskému soudu v Brně byla podána žaloba (sp. zn. , spisová značka, ), kterou byl řešen restituční nárok na vydání předmětných nemovitostí , jméno FO, v pozici žalobce. Žalovanými byli , tituly před jménem, ., Anonymizováno, , jméno FO, , , jméno FO, a , Jméno žalovaného, (žalovaný, pozn. soudu). Ke vstupu žalobce do tohoto restitučního řízení došlo na základě dědického řízení a závěti , jméno FO, , kterou žalobci odkázal zmíněný restituční nárok, , Anonymizováno, předmětných nemovitostí, o jejichž vlastnictví se nyní vede soudní spor. Řešená věc tedy navazuje na restituční spor, jde o určení vlastnictví k , Anonymizováno, předmětných nemovitostí, které byly vydány v restituci, jehož podstatou je vyřešení kolize mezi restitučním nárokem žalobce a nabytím vlastnického práva žalovaného od nevlastníka. Přestože žalovaný činí dědické právo žalobce sporné, závěť žalobce nikdo, kdo by k tomu byl oprávněn, nezpochybnil. Jediný, kdo by připadal v úvahu, byl syn , jméno FO, , který byl o existenci této závěti ve prospěch žalobce vyrozuměn, ale platnost ani pravost závěti ani přes náležité poučení nezpochybnil. Je proto zřejmé, že naléhavý právní zájem žalobce na podání určovací žaloby je dán tím, že rozhodnutí soudu o jeho určovací žalobě je podkladem pro zápis do katastru nemovitostí, který se týká právě těch nemovitostí, resp. jejich , Anonymizováno, , které mu měly být na základě rozsudku Městského soudu v Brně č. j. , spisová značka, ze dne 30. 10. 2008 vydány. , jméno FO, měl zájem převést svůj restituční nárok na žalobce již za svého života, proto byla mezi ním a žalobcem sepsána smlouva o postoupení pohledávky dne , datum, , nicméně návrh na záměnu účastníků, který žalobce podal v intencích uzavřené smlouvy o postoupení pohledávky, byl odvolacím soudem zamítnut.2. Žalovaný považoval aktivní legitimaci žalobce za vyloučenou, protože o hmotněprávním přechodu majetkového práva (restitučního nároku) nerozhodl soud v dědickém řízení zůstavitele , jméno FO, , který byl aktivně legitimován v řízení o restitučním nároku. Uvedl, že výroky usnesení soudu vydané v řízení o dědictví, které se týkají dědického práva (stanoví, kdo je zůstavitelovým dědicem), jsou závazné pro každého a poukázal v této souvislosti na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu. Otázka, kdo je dědicem zůstavitele, nemůže být posuzována v jiném než dědickém řízení, a to ani jako otázka předběžná. Je třeba zdůraznit, že žalobce není zákonným dědicem , jméno FO, . Na základě dědického řízení, které proběhlo před Notářstvím v , adresa, , je zřejmé, že na základě závěti zemřelého , jméno FO, je jeho univerzálním dědicem syn , jméno FO, . Poukázal na skutečnost, že zemřelý , jméno FO, byl cizím státním příslušníkem s domicilem v SRN, a tedy je zřejmé, že dědické řízení, jehož předmětem byly (měly být) nutně i práva, která jsou předmětem restitučního řízení, bylo (a má být) vedeno Notářstvím , adresa, . Poukázal na skutečnost, že pokud žalobce tvrdí, že se stal nositelem předmětného restitučního nároku již na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, , kdy odvolací soud v usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, posoudil tuto smlouvu jako platnou, pak v době své smrti již , jméno FO, nárok na vydání předmětných nemovitostí nesvědčil, a proto nemohl být předmětem dědického řízení po , jméno FO, . Zdůraznil, že nenabyl své vlastnické právo k předmětným nemovitým věcem od nevlastníka, a tedy nelze tímto zpochybnit jeho vlastnická práva, a to ani v konkurenci s restitučním nárokem zemřelého , jméno FO, . Své vlastnické právo odvozoval z řádného nabývacího titulu, tj. kupní smlouvy ze dne , datum, , protože prodávající , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, . , jméno FO, byli řádnými (skutečnými) vlastníky předmětných nemovitých věcí, neboť vlastnická práva nabyli na základě darovací smlouvy ze dne , datum, , přičemž v době uzavření kupní smlouvy nebyli nijak ve výkonu vlastnických práv omezeni. , tituly před jménem, . , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, nejsou rovněž povinnými osobami ve smyslu zákona č. 87/1991Sb., o mimosoudních rehabilitacích, a proto v době uzavření darovací i kupní smlouvy nedopadalo žádné ustanovení zákona o mimosoudních rehabilitacích na platnost jejich právního jednání. , jméno FO, se stal oprávněnou osobou, ve smyslu restitučního zákona, více než 3 roky poté, co předchůdci žalovaného řádně nabyli vlastnické právo k dotčeným nemovitým věcem. Žalobce zpochybňuje dobrou víru žalovaného s tím, že v okamžiku uzavření kupní smlouvy v roce 2003 mohl (a dokonce měl) předpokládat výsledek restitučního řízení a ověřit si, zda není podána Ústavní stížnost v restituční věci (o níž žalovaný ovšem nevěděl). Takové tvrzení je zcela absurdní a přirozeně takovou možnost (a už vůbec ne povinnost) žalovaný reálně neměl a ani mít nemohl. Žalovaný až dne , datum, byl konfrontován s existencí restitučního sporu, když mu byl doručen Nález Ústavního soudu ze dne 24. 11. 2004 sp. zn. III. ÚS 620/02, přičemž byl následně v restitučním řízení žalován vedle „povinných“ manželů , jméno FO, , přičemž restituční nárok byl vůči žalovanému pravomocně zamítnut výrokem II. rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 30. 11. 2008, sp. zn. , spisová značka, .3. Soud ve věci provedl důkazy, ze kterých zjistil následující skutkový stav:4. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav k datu , datum, byli vlastníky pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je budova č. p. , Anonymizováno, , objekt bydlení a pozemku parc. č. , hodnota, zahrady v podílu každý ideální ½ , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, . , jméno FO, . Jejich nabývacím titulem se stala smlouva o převodu nemovitostí – darovací smlouva ze dne , datum, .5. , jméno FO, . , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, jako budoucími prodávajícími a , jméno FO, jako budoucím kupujícím byla za účasti zprostředkovatelky , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, uzavřena smlouva o smlouvě budoucí kupní a smlouva zprostředkovatelská, jejímž předmětem byl prodej předmětných nemovitostí. Zprostředkovatelka , tituly před jménem, , jméno FO, potvrzením z , datum, potvrdila, že od žalovaného převzala finanční částku ve výši , částka, jako zálohu na práce spojené se zajištěním koupě předmětného rodinného domu včetně pozemků.6. Svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, a svědek , jméno FO, shodně vypověděli, že se k prodeji předmětných nemovitostí rozhodli v době, kdy rozsudek Krajského soudu v Brně v restitučním sporu nabyl právní moci (rozsudek KS v Brně sp. zn. , spisová značka, nabyl právní moci dne , datum, , pozn. soudu). Prodej předmětných nemovitostí realizovali prostřednictvím realitní kanceláře, žalovaného neznali, nikdy před prodejem nemovitostí neviděli, neznali ani osoby pracující pro danou realitní kancelář. Shodně potvrdili, že ani realitní kancelář ani žalovaného o existenci restitučního sporu neinformovali.7. , tituly před jménem, , jméno FO, , realitní makléřka, která realizovala prodej předmětných nemovitostí, vyloučila, že by realizovala prodej nemovitostí za situace, kdy by jí byla známa skutečnost, že nemovitost má právní vady, že existuje soudní spor týkající se nemovitosti, kupříkladu nevyřešený restituční spor a o takové skutečnosti by klienta informovala. Potvrdila, že ani osoby prodávající ani kupující osobu neznala, předmětné nemovitosti ke koupi nabízela prostřednictvím realitní inzerce.8. Dle výpisu z katastru nemovitostí z LV č. , hodnota, pro k. ú. , jméno FO, je žalovaný výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí. Nabývacím titulem se stala kupní smlouva z , datum, s právními účinky vkladu práva k témuž dni, dle které koupil žalovaný od prodávajících , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, . , jméno FO, předmětné nemovitosti. Z předávacího protokolu ze dne , datum, soud zjistil, že předmětný rodinný dům včetně pozemků byl předán prodávajícími žalovanému, který je převzal. Žalovaný v řízení předložil soudu fakturu , hodnota, č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, a č. , hodnota, , č. , hodnota, . Uvedené faktury byly vystaveny jednotlivými dodavateli, kteří se podíleli v průběhu let 2003 až 2006 na rozsáhlé rekonstrukci předmětných nemovitostí, žalovanému byla jimi vyúčtována cena díla spočívající kupříkladu v dodávce krbových kamen, provedení topenářských prací, v