33 C 297/2023-31 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou domáhá vydání rozhodnutí, dle kterého by žalovaná byla zavázána k zaplacení částky 10 314,82 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného úvěru poskytnutého předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , na základě smlouvy ze dne 2. 3. 2021 č. , tel. číslo, . Žalobce dále v žalobě uvedl, že na základě výše uvedené smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 12 000 Kč, který převzala v den uzavření smlouvy v hotovosti. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná zavázala zaplatit předchůdci žalobce částku 11 960 Kč, která představuje kapitalizované úroky, odměnu za zpracování smlouvy ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 779 Kč, to vše v pravidelných 52 týdenních splátkách po 461 Kč. Žalovaná uhradila pouze částku , právnická osoba, Kč. Předmětnou žalobou žalobce uplatňuje nesplacenou jistinu ve výši 10 314,82 Kč, dále kapitalizované úroky ve výši 2 322,07 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 1 188,50 Kč (vyčísleno k datu 14. 12. 2022), a dále úrok z úvěru ve výši 28,14 % a úrok z prodlení.2. Žalovaná se k žalobě písemně nevyjádřila. 3. Soud provedl dokazování a dospěl k následujícím dílčím skutkovým závěrům.4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, ze dne 2. 3. 2021 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce, společnost , právnická osoba, , uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované úvěr ve výši 12 000 Kč. Vedle poskytnuté jistiny se žalovaná zavázala zaplatit předchůdci žalobce poplatek za spotřebitelský úvěr ve výši 10 400 Kč. V důsledku rozšířené doplňkové služby komfortního splácení, který účastníci sjednali, žalovaná ve smlouvě potvrdila, že obdržela výši spotřebitelského úvěru v hotovosti při podpisu smlouvy. Úvěr se zavázala zaplatit v 52 týdenních splátkách po 461 Kč. Z žádosti o spotřebitelský úvěr a zákaznické karty ze dne 2. 3. 2021 soud zjistil, že žalovaná žije s rodiči, je svobodná, má dvě vyživovací povinnosti. V době uzavření smlouvy byla nezaměstnaná. Pobírala důchod ve výši 8 959 Kč a dávky ve výši 1 100 Kč. Její odhadované měsíční výdaje činily 1 000 Kč.5. Z přípisu společnosti , právnická osoba, ze dne 16. 12. 2022 a podacího lístku ze dne 13. 1. 2023 soud zjistil, že společnost , právnická osoba, , žalované oznámila postoupení pohledávky na žalobce. Současně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky do 10 dnů od data doručení přípisu. Z předžalobní výzvy ze dne 1. 6. 2023 a podacího lístku ze dne 2. 6. 2023 soud zjistil, že žalobce před podáním žaloby žalovanou vyzval k úhradě dlužné částky.6. Žalobce v žalobě řádně netvrdil a k důkazu neoznačil a nedoložil žádné listiny, kterými by prokázal, jakým konkrétním způsobem prověřil úvěruschopnost žalované. Pokud k důkazu předložil zákaznickou kartu, nepředložil soudu již žádné listiny, z jakých konkrétních vycházel, ze samotné zákaznické karty je patrno, že úvěruschopnost žalované neprověřil žádným způsobem, kdy tato byla nezaměstnaná, měla dvě vyživovací povinnosti, její měsíční výdaje měly činit toliko 1 000 Kč.7. Dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.11. Dle ustanovení § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Dle ustanovení § 1813 občanského zákoníku, má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.13. Dle ustanovení § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úrok jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena dne 2. 3. 2021 smlouva o úvěru č. , tel. číslo, , ve které vystupoval předchůdce žalobce jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná. Na základě výše uvedené smlouvy poskytl předchůdce žalobce žalované téhož dne peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč. Předchůdce žalobce uzavřel smlouvu jako podnikatel, žalovaná jako spotřebitel. Soud se tedy nejprve z úřední povinnosti (SDEÚ-C-679/18 OPR-finance) zabýval tím, zda předchůdce žalobce posoudil před uzavřením smlouvy schopnost žalované úvěr splácet s odbornou péčí tak, jak mu ukládá ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (k tomu srovnej nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel úvěru nespoléhá na údaje o schopnosti splácet tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne 1. 4. 2015). Pokud předchůdce žalobce jako poskytovatel úvěru nedostál své povinnosti posoudit schopnost žalované splácet úvěr s odbornou péčí, je smlouva s odkazem na ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a na ustanovení § 588 občanského zákoníku pro rozpor se zákonem absolutně neplatná, neboť jde o smlouvu, která svým účelem odporuje zákonu (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ze dne 25. 7. 2018).15. Absolutní neplatnost právního jednání přitom působí přímo (automaticky) ze zákona (ex lege) a to od počátku, proto subjektivní práva a povinnosti z takto absolutně neplatného právního jednání nevzniknou a absolutně neplatné právní jednání nemůže vyvolat smluvními stranami předvídané důsledky. Žalobci tak právo na zaplacení požadovaného smluvního úroku nevzniklo a nelze jej proto žalobci přiznat. Pokud však žalovaná na základě této neplatné smlouvy předmět úvěru převzala, kdy čerpala dne 2. 3. 2021 ve svůj prospěch peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, je povinna takto vyčerpané peněžní prostředky vrátit žalobci, jakožto bezdůvodné obohacení (ustanovení § 2991 a násl. občanského zákoníku). Pokud dle tvrzení žalobce žalovaná po uzavření smlouvy uhradila částku , právnická osoba, Kč, je žalobou uplatněný nárok důvodný co do rozdílu mezi částkou 12 000 Kč a částkou již uhrazenou, tj. , právnická osoba, Kč. S ohledem na výše uvedené, tedy soud žalobě v této části vyhověl a ve výroku I. tohoto rozsudku, zavázal žalovanou k úhradě částky 10 000 Kč. Jelikož žalovaná nesplnila svoji povinnost týkající se uplatněného práva včas, dostala se do prodlení a je tak v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, povinna zaplatit z této částky i úrok z prodlení. Vzhledem k tomu, že doba plnění pro nárok na vydání bezdůvodného obohacení není stanovena zákonem a v posuzovaném případě nebyla ani účastníky dohodnuta, stává se závazek z bezdůvodného obohacení splatný bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele dle ustanovení § 1958 odst. 2 občanského zákoníku. Za výzvu k vydání bezdůvodného obohacení lze v tomto případě považovat přípis předchůdce žalobce ze dne 16. 12. 2022, který byl předán k poštovní přepravě dne 13. 1. 2023. Tímto přípisem předchůdce žalobce stanovil lhůtu k plnění do 10 od doručení dopisu. Soud v