41 C 81/2023-168 — Městský soud v Brně

1. A) žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal vydání rozhodnutí, podle kterého by po znovuprojednání věci ze strany soudu bylo rozhodnutí pozemkového úřadu sp. zn.: 1RP3253/2011-130754, 3239/92, č. j.: SPU 173428/2023, 3239/92/113-RNP nahrazeno tak, že a) a b) žalobci jsou každý vlastníky id. ¼ a , Jméno advokáta C, a , Jméno advokáta E, jsou každý vlastníky id. 1/8 pozemku p. č. PK , hodnota, role o výměře 2274 m2 v k. ú. , adresa, , nyní tvořené částmi pozemků zapsaných v katastru nemovitostí jako p. č. KN , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, - vše zastavěná plocha a nádvoří (bytové domy č. p. , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, ), p. č. KN , hodnota, , , hodnota, - oba ostatní plocha, ostatní komunikace, p. č. KN , hodnota, - ostatní plocha, silnice, p. č. KN , hodnota, – ostatní plocha, jiná plocha, p. č. KN , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, – vše ostatní plocha, zeleň, vše v k. ú. , adresa, a dále částí pozemků p. č. KN , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, – vše zastavěná plocha a nádvoří (bytové domy č.p. , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, ), p. č. KN , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, – vše zahrada, p. č. KN , hodnota, , , hodnota, – oba ostatní plocha, ostatní komunikace, p. č. KN , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, – vše ostatní plocha, zeleň, p. č. KN , hodnota, – ostatní plocha, jiná plocha a p. č. KN , hodnota, – ostatní plocha, sportovní a rekreační plocha, vše v k. ú. , jméno FO, .2. A) žalobce v odůvodnění žaloby zdůraznil, že pokud pozemkový úřad ve svém rozhodnutí č. j.: SPU 173428/2023, 3239/93/113-RNP rozhodl tak, že žádný z žalobců není vlastníkem pozemku p. č. PK , hodnota, a odkázal žalobce na náhradu ve smyslu ustanovení § 16 zákona o půdě, když jejich nárok měl být v řízení prokázán, tak takové rozhodnutí správního orgánu je vadné a neodpovídá zákonu. Křivda se předkům žalobců v minulosti stala a současní žalobci jsou aktivně věcně legitimovanými subjekty k uplatnění nároku jak u správního orgánu, tak u soudu. Primárním účelem restituce je zmírnění majetkových křivd, tedy vydání nárokovaných pozemků. Správní orgán pochybil, pokud měl za to, že uvedené pozemky není možné vydat, byť pro výstavbu, která na některých z nich před rokem 1991 proběhla. Své rozhodnutí pozemkový úřad řádně neodůvodnil. To je nepřezkoumatelné. Přestože je uvedené PK zatížené tam zbudovaným sídlištěm, tak je možné vydat alespoň jeho zelené plochy, oplocený výběh pro psy, tedy všechny reálně nezastavěné pozemky. O vydatelnosti většiny z nich svědčí i provedené místní šetření. Jakékoliv nevydání pozemků je nezbytné vykládat restriktivně, jak to má na mysli rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 821/2007. Podle rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3714/12 je vůdčím principem restitucí naturální vydání nemovitostí oprávněným osobám. Protože je valná většina dotčených pozemků nezastavěná a správní orgán nepořídil oddělovací geometrické plány, byl jeho postup v řízení chybný, každá jednotlivá plocha měla být posuzována individuálně.3. B) až d) žalobci v odůvodnění své žaloby uvedli, že žalobou také brojí proti rozhodnutí pozemkového úřadu č. j.: SPU , č. účtu, , 3239/93/113-RNP, který proti smyslu ustálené judikatury a samotné podstaty restitučního zákonodárství žádnou část pozemků z původního p. č. PK , hodnota, v k. ú. , adresa, nevydal. Sami ve vztahu k této věci postupovali velmi rozumně, když navrhli vydat jen části čtyř pozemků, které jsou vydatelné. Jde o pozemky okrajové, které mohou být vydány, aniž by bylo zasaženo do celkového konceptu sídliště. Restituční zákonodárství obecně umožnilo napravit křivdy, které se v minulosti staly. V této věci pozemkový úřad nepostupoval správně, neboť sice konstatoval, že je nárok žalobců oprávněný, ale odkázal je jen na finanční kompenzaci. Nesprávně aplikoval právní normu na zjištěný skutkový stav věci. Jasné je, že pozemek p. č. , hodnota, je ostatní plochou – zelení, která se nachází v k. ú. , jméno FO, a je na něm zřízený jen výběh pro psy. Právě ten je možné restituentům vydat. Co se týká pozemku p. č. , hodnota, , také ten je zelení v k. ú. , jméno FO, a je možné jej vydat, neboť tvoří plochu kolem psího výběhu. Co se týká pozemku p. č. , hodnota, , který je svým charakterem ostatní plochou v k. ú. , adresa, , tak ten je zelení stojící mimo protihlukovou stěnu, která lemuje silnici Hradecká. Pozemek p. č. , hodnota, , dříve p. č. 2375/384 je ostatní plochou v k. ú. , adresa, . Jde o zeleň nacházející se podél chodníku v k. ú. , adresa, . Jimi předložené geometrické plány jsou způsobilé k tomu, aby soud pozemky na jejich základě vydal, ať již se v současné době nazývají či jsou označované jakkoliv. Co se týká argumentace strany žalované ve vztahu k rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 581/14, tak ta se odchyluje od standardní judikatury a je spíše rozhodnutím atypickým. , jméno FO, se křivda stala, a to hned dvakrát. Poprvé v souvislostí s arizací židovského majetku. Podruhé o svůj majetek přišli v rámci znárodnění. Dané území je třeba vnímat tak, že v minulosti šlo o pozemky zemědělské. Šlo o zemědělskou roli, která je z principu vydatelná, a to minimálně v rozsahu, který uvedli ve své žalobě. Není pravdou, že by bylo možné argumentovat tak, že dotčené PK je součástí nějakého funkčního celku či tím, že jednotlivé pozemky jsou vzájemně propojené. Při uplatnění takového výkladu by bylo k problematice restitucí přistoupené velmi tvrdě a restituentům by nebylo možné nic vydat. Ani žádný tvrzený veřejný zájem nemůže bránit tomu, aby pozemky nemohly být žalobcům vydány. Územní plán města bude i nadále závazně určovat jejich charakter.4. 1) na řízení zúčastněná osoba (, adresa, ) k věci uvedla, že s žalobou nesouhlasí, když se plně ztotožňuje s rozhodnutím pozemkového úřadu. Ten řešenou problematiku v území/v původním PK posoudil řádným způsobem. V souladu s reálně zjištěnou situací žalobcům nic nevydal. Nikdo z žalovaných nezpochybňuje, že by se rodině , jméno FO, v minulosti nestala křivda. Ovšem v mezidobí se poměry v území výrazně změnily. Jasné je, že žalobou dotčené PK je součástí sídlišť v k. ú. , adresa, a v k. ú. , jméno FO, a přes žalobou dotčené pozemky je vedená hlavní dopravní komunikace. Jak sama sídliště, tak dopravní komunikace byly zbudované před 24. 6. 1991. Tím bylo naplněno ustanovení § 11, odst. 1, písm. c) zákona o půdě a restituentům nelze žádný pozemek vydat. Všechny pozemky tvoří jeden funkční celek. Jeden areál sídliště. 1) na řízení zúčastněná osoba zdůraznila, že byť v sídlišti existují zelené plochy a plochy osazené keři či stromy, tak i ty patří do bytové zástavby sídlišť. Byly budované společně se sídlištěm v rámci komplexní bytové výstavby. Sídliště netvořily jen samotné budovy, ale i jejich infrastruktura, chodníky, zeleň a místa určená k odpočinku. Existovaly i propočty stran množství nezbytné zeleně na jednoho obyvatele sídliště připadající. Tudíž nejenom domy samotné, ale i terénní a sadové úpravy byly a jsou jeho součástí. V daném případě je možné vzniklé křivdy řešit vydáním náhradních pozemků, anebo finanční kompenzací. Dále jmenovaný účastník odkázal na velké množství judikatury, která se dané problematiky týká. Ve vztahu k pozemku p. č. , hodnota, v k. ú. , jméno FO, pak uvedl, že na se něm nachází protihluková stěna. Na pozemku p. č. , hodnota, v k. ú. , jméno FO, se nachází zeleň, která zjevně náleží k bytové zástavbě. Nejedná se o okrajovou část bytové zástavby, neboť na ni za ulicí Hradeckou navazuje další bytová zástavba. Zároveň je na nich umístěný psí výběh, který je veřejně přístupný. I ten je součástí sídliště. I podle rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2655/15 či sp. zn. III. ÚS 1961/15 je nezbytné vnímat dané území jako jeden celek, který se dynamicky rozvíjí, a který vydatelný není. Všechny pozemky tvoří komplex sídliště. Ortofoto mapy z roku 1976 a 1990 jasně ukazují, jak území vypadalo v minulosti či před rokem 1991. Všechny přímo nezastavěné pozemky tvoří zeleň v bytové zástavbě. Jsou veřejně přístupné a jsou veřejným statkem. Vydáním, byť jen části z nich, by nebyl naplněný smysl a účel restitucí podle zákona o půdě, neboť je není možné zemědělsky ani lesnicky užívat. O tom svědčí i vyjádření Odboru územního plánování a rozvoje MMB jako příslušného orgánu územního plánování.5. 2) na řízení zúčastněná osoba (ČR-, Jméno advokáta H, ) k věci uvedla, že s žalobou nesouhlasí a navrhla, aby byla jako nedůvodná zamítnuta, a to jak stran nároku a) žalobce, tak i stran nároku uplatněného b) až d) žalobci, byť ve vztahu k 2) zúčastněné osobě je nárok uplatňovaný fakticky jen a) žalobcem. Co se týká pozemků, které má ve svém vlastnictví Česká republika, a se kterými hospodaří 2) na řízení zúčastněná osoba, tak ty jsou zastavěné, ať již stavbami bytových domů, anebo dopravní komunikací Hradecká. Jde o stavby, které byly zbudované před 24. 6. 1991. Tudíž je jasné, že je vydat nelze. O tom do spisu založili důkazy prokazující výstavbu uvedených o