62 C 166/2022-43 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 29. 6. 2022 domáhala zaplacení 24.720 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že se žalovanou uzavřela dne , právnická osoba, . 2017 smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, , kterou se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 12.000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky spolu s náklady spotřebitelského úvěru ve výši 8.760 Kč (úrok 3.360 Kč, poplatek za uzavření smlouvy o úvěru 480 Kč, poplatek za správu úvěru 2.640 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek 2.280 Kč) ve 13 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1.560 Kč. Předmět úvěru převzala žalovaná při podpisu smlouvy o úvěru v hotovosti, což stvrdila svým podpisem. Žalovaná neplnila řádně a včas smlouvou sjednané povinnosti a dne 13. 4. 2017 se dostala do prodlení se splácením úvěru. Celkem žalovaná na svůj závazek uhradila 2.040 Kč. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 18.720 Kč a smluvní pokuty na základě čl. V odst. 4 smlouvy ve výši 6.000 Kč.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“); žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, souhlas žalované se předpokládá (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).4. Dne , právnická osoba, . 2017 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, . Žalovaná svým podpisem potvrdila, že jí byla v hotovosti poskytnuta částka 12.000 Kč a zavázala se tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 3.360 Kč, poplatkem za uzavření smlouvy o úvěru ve výši 480 Kč, poplatkem za správu úvěru ve výši 2.640 Kč a poplatkem za hotovostní výběr splátek ve výši 2.280 Kč, tj. celkem 20.760 Kč ve 13 měsíčních splátkách po 1.560 Kč, přičemž každá splátka byla splatná 12. dne v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouvy uzavřena. Podle čl. V.4 se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni v případě svého prodlení smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž bude v prodlení, přičemž souhrn výše uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla , hodnota, a poskytnuté jistiny.5. V souvislosti s uzavřením smlouvy o úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, byla dne , právnická osoba, . 2017 vyplněna žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru a dále byla vyhotovena finanční analýza žalované. Žalovaná uvedla, že svobodná, žije v nájmu, vede s partnerem společnou domácnost a je na rodičovské dovolené. Příjem žalované byl tvořen rodičovským příspěvkem ve výši 7.300 Kč, příjem partnera činil 22.802 Kč. Celkové příjmy domácnosti byly určeny částkou 30.102 Kč, přičemž příjmy žalované byly určeny částkou 15.051 Kč. Celkové měsíční výdaje domácnosti žalované činily 18.450 Kč a sestávaly z nákladů na bydlení ve výši 7.500 Kč, nákladů na energie ve výši 2.500 Kč, nákladů na stravování ve výši 6.500 Kč a splátek jiných dluhů ve výši 1.950 Kč. Údaje uvedené žalovanou byly ověřeny z výplatních pásek partnera, výpisem z účtu, na který byl zasílán rodičovský příspěvek, nájemní smlouvou a dokladem SIPO. Totožnost žalované byla ověřena předložením občanského průkazu.6. Předžalobní upomínkou ze dne 14. 4. 2022 žalobkyně upozornila žalovanou na výši dluhu a vyzvala ji k úhradě bez zbytečného odkladu. Upomínka byla odeslána 20. 4. 2022.7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem10. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.11. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.12. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.13. Neplatnost smlouvy ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jako důsledek porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je neplatností absolutní. Soud k neplatnosti právního jednání, které se příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přihlíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C–679/18 a též ÚS ČR, sp. zn. III ÚS 4129/18). Soud se proto z úřední činnosti nejdříve zabýval platností předmětné smlouvy o úvěru.14. Smluvní ujednání mezi účastníky bylo svým charakterem spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytovala spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná.15. V posuzované věci žalovaná sdělila žalobkyni informace o svých pravidelných měsíčních příjmech a výdajích. Příjem žalované byl tvořen rodičovským příspěvkem ve výši 7.300 Kč, disponibilní zůstatek žalované po připsání rodičovského příspěvku na účet byl však nízký (v listopadu 2016 činil zůstatek spolu s příspěvkem 7.800 Kč, v prosinci 2016 činil 7.337 Kč). Příjem partnera žalované byl ověřen předložením výplatních pásek, bez dalšího však ale nelze sčítat příjem žalované a jejího partnera a určit výši příjmů žalované jako polovinu z tohoto součtu, když v partnerském vztahu se neuplatní společný majetkový režim, partner žalované není povinen podílet se na úhradě jejích dluhů a nemá k ní ani vyživovací povinnost. Nadto pokud žalobkyně zamýšlela při posuzování úvěruschopnosti žalované kalkulovat i s příjmem jejího partnera, měla zkoumat rovněž jeho výdaje a nezajímat se toliko o jeho příjem.16. Výdaje žalované, potažmo jejího partnera, pak byly ověřovány zcela nedostatečně pouhým předložením nájemní smlouvy. Žalobkyně nevyžádala jediný doklad, který by ověřil tvrzení žalované stran výdajů na osobní potřeby, stravování nebo úhradu jiných dluhů. Žalobkyně poskytla žalované úvěr v době, kdy již byla žalovaná zatížena úhradou jiných dluhů. Poskytnutí úvěru žalované zatížené předchozími dluhy při současném nedostatečném zjištění jejích výdajů nelze hodnotit jako obezřetný a pečlivý přístup poskytovatele úvěru.17. Žalobkyně postupovala formálně a do žádosti o úvěr uvedla údaje sdělené žalovanou bez toho, aniž by dostatečně ověřila její výdaje, ačkoliv poskytnuté údaje samy o sobě vyvolávaly pochybnosti o jejich věrohodnosti. Pouhé doplnění čísel do žádosti k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě, čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informa