115 C 178/2023-176 — Městský soud v Brně

1. Žalobou došlou soudu dne 6.9.2023 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud určil, že výpověď z pracovního poměru žalobkyně u žalované ze dne 27.6.2023 je neplatná. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně pracovala u žalované na základě pracovní smlouvy ze dne 16.1.2001, ve znění dohody o změně pracovní smlouvy ze dne 18.12.2001, jako zdravotnický pracovník ve výjezdové záchranné skupině. Dne 27.6.2023 obdržela žalobkyně od žalované výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. g) zákoníku práce. S důvody výpovědi žalobkyně nesouhlasí, popřela, že by dne 2.5.2023 v rámci školení obsluhy hydraulických nosítek došlo k verbálnímu nebo jinému konfliktu mezi ní a její nadřízenou , tituly před jménem, , jméno FO, . Dne 2.5.2023 žalobkyně čerpala dovolenou, tudíž ke konfliktu nemohlo dojít v pracovní době a ani na pracovišti žalobkyně, protože tam školení neprobíhalo. Žalobkyně připustila konflikt s nadřízenou , tituly před jménem, , jméno FO, dne 9.4.2023 v den nástupu do práce, po skončení pracovní neschopnosti, kdy nadřízená , tituly před jménem, , jméno FO, po ní požadovala, aby absolvovala mimořádnou lékařskou prohlídku. Žalobkyně tvrdila, že její vyjádření ve vztahu k , tituly před jménem, , jméno FO, , že žalobkyni lhala, nebylo „zcela bezdůvodné“ a neadekvátní situaci, neboť žalobkyni byly inspektorem provozu , tituly před jménem, , jméno FO, a nadřízenou , tituly před jménem, , jméno FO, poskytnuty odlišné informace ohledně jejího nástupu do práce a s tím související nezbytností mimořádné lékařské prohlídky. Slova „ty podrazačko“ ve vztahu k , tituly před jménem, , jméno FO, žalobkyně zcela popřela. Dle žalobkyně nebyl naplněn výpovědní důvod dle § 52 písm. g) zákoníku práce.2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby, měla za to, že výpovědní důvod dle § 52 písm. g) zákoník práce byl naplněn, když je třeba přihlédnout ke všem okolnostem případu, současně výpověď splňovala všechny formální náležitosti. Žalovaná připustila, že vytýkanému chování žalobkyně dne 2.5.2023 nedošlo na pracovišti žalobkyně ve , adresa, , nýbrž na jiném pracovišti žalované ve , adresa, a mimo obvyklé rozvržení směn, během povinného školení zaměstnanců. Nicméně je zřejmé, že se tak stalo v rámci plnění povinností vyplývajících pro žalobkyni z její pracovní smlouvy, a na místě k tomu určeném jejím zaměstnavatelem. Dále žalovaná uvedla, že k vytýkanému nevhodnému chování žalobkyně nedošlo poprvé a ojediněle, obdobné chování bylo v jejím případě zjišťováno i v minulosti a opakovaně. Jedná se o pokračování dlouhodobého a soustavného chování žalobkyně v rozporu s právem a dobrými mravy, spočívajícího v trvalém až obsesivním vyvolávání konfliktů s nadřízenými i kolegy, v jejich trvalém napadání, včetně jejich urážek, ponižování a v jejich jiném obdobném týrání, a to dokonce i z důvodu jejich náboženského cítění a přesvědčení. Chováním žalobkyně docházelo k soustavnému narušování atmosféry spolupráce na pracovišti a kvality pracovního prostředí, uvedené ohrožuje plnění úkolů žalované vyplývající ze zákona č. 374/2011 Sb. o záchranné službě. Žalovaná popsané chování žalobkyni vytýkala. Žalobkyně svým jednáním porušila ustanovení 2.3. interní směrnice žalované č. 46/INA ZZS, kterou se vydává etický kodex, kterým se zaměstnancům žalované ukládá mimo jiné vytvářet v pracovních týmech atmosféru spolupráce, vzájemné úcty a respektu, jednat zdvořile a slušně a zdržet se vůči svým spolupracovníkům nevhodných verbálních a neverbálních projevů. Žalobkyně porušila ust. 4.1.2. pracovního řádu, kterým se ukládá zaměstnancům dodržovat etický kodex, i § 301 písm. c) zákoníku práce. Při hodnocení intenzity pracovního deliktu žalobkyně, je třeba vzít v úvahu míru újmy a cti nadřízené, ale i míru újmy na pořádku a atmosféře spolupráce na pracovišti a zvláštní povahu žalované, která je součástí tzv. integrovaného záchranného systému, a která klade zvláštní nároky na vnitřní a vnější kázeň, podobnou služebnímu poměru. V neposlední řadě nelze přehlédnout, že u žalobkyně nešlo o ojedinělý exces, nýbrž o soustavné a opakované jednání, které nebylo a není možno ovlivnit jinak.3. Soud při zjišťování skutkového stavu vyšel jednak ze shodných skutkových tvrzení účastníků a dále z provedených důkazů a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a závěrům.4. Shodným tvrzením účastníků, pracovní smlouvou ze dne 16.1.2001, dodatky k pracovní smlouvě ze dne 30.3.2001, 18.12.2001, 30.5.2002 bylo prokázáno, že pracovní poměr mezi účastnicemi vznikl na základě pracovní smlouvy ze dne 16.1.2001 na dobu neurčitou.5. Dne 27.6.2023 doručila žalovaná žalobkyni výpověď z pracovního poměru. Žalobkyně odmítla výpověď převzít. Žalovaná dala žalobkyni výpověď podle § 52 písm. g) zákoníku práce s tím, že pracovní poměr skončí uplynutím dvouměsíční výpovědní lhůty. Žalovaná dala žalobkyni výpověď pro chování, kterého se měla dopustit dne 2.5.2023, kdy veřejně a urážlivým způsobem napadla svou přímou nadřízenou paní , jméno FO, , a to mimo jiné slovy „ty lhářko“ a „ty podrazačko“. Tím se dotkla cti a dobrého jména své nadřízené, stalo se tak bezdůvodně, během pracovní doby na pracovišti, za přítomnosti celého personálu. Tímto jednáním porušila žalobkyně etický kodex žalované. Popsané jednání nebylo zjištěno poprvé, ale jde o faktické pokračování dlouhodobého a soustavného chování žalobkyně v rozporu s dobrými mravy, spočívajícího v trvalém vyvolávání konfliktů s nadřízenými i s kolegy, v jejich trvalém verbálním napadání, včetně jejich urážek a ponižování a v jejich obdobném týrání, a to dokonce i z důvodu jejich náboženského přesvědčení a cítění. Tím docházelo ze strany žalobkyně k soustavnému narušování atmosféry spolupráce na pracovišti a kvality pracovního prostředí, uvedené ohrožovalo plnění úkolů žalované vyplývající ze zákona č. 374/2011 Sb. o záchranné službě. Popsané jednání bylo žalobkyni opakovaně vytýkáno s výstrahou na možnost výpovědi pro případ jeho opakování, naposledy výtkou ze dne 12.4.2023. Výpověď byla podepsána ředitelkou žalované , tituly před jménem, , jméno FO, .6. Shodným tvrzením účastníků, listinou ze dne 2.8.2023 a listinou ze dne 21.8.2023 bylo prokázáno, že dne 2.8.2023 vyjádřila žalobkyně s výpovědí nesouhlasí a požádala o další zaměstnávání. Toto bylo doručeno žalované dne 3.8 2023. Žalovaná na rozvázání pracovního poměru trvala.7. Z listiny ze dne 12.4.2023 soud zjistil, že žalovaná upozorňovala žalobkyni na porušení pracovně právních povinností ze dne 8.4.2023 spočívající v zaslání videa, které bylo parodií a zesměšňuje ukřižování Ježíše Krista, věřící kolegyni v době velikonočních svátků, což ji hluboce zasáhlo. Žalovaná žalobkyni popsané chování vytkla s tím, že bude-li se porušení pracovně právních povinností opakovat bude z toho žalovaná nucena vyvodit následky, a to i v podobě rozvázání pracovního poměru výpovědí dle § 52 písm. g) zákoníku práce.8. Z listiny ze dne 12.4.2023 soud zjistil, že žalovaná upozorňovala žalobkyni na porušení pracovně právních povinností spočívající v porušení povinnosti kolegiality, slušnosti a zdvořilosti ke kolegům, což svým jednáním dne 9.4.2023 na výjezdové základně ve , adresa, porušila. Žalovaná žalobkyni popsané chování vytkla s tím, že bude-li se porušení pracovně právních povinností opakovat bude z toho žalovaná nucena vyvodit následky, a to i v podobě rozvázání pracovního poměru výpovědí dle § 52 písm. g) zákoníku práce.9. Z listiny ze dne 12.4.2023 soud zjistil, že žalovaná upozorňovala žalobkyni na porušení pracovně právních povinností spočívající v neabsolvování povinné mimořádné lékařské prohlídky po dlouhodobé pracovní neschopnosti. Žalovaná žalobkyni popsané chování vytkla s tím, že bude-li se porušení pracovně právních povinností opakovat bude z toho žalovaná nucen vyvodit následky, a to i v podobě rozvázání pracovního poměru výpovědí dle § 52 písm. g) zákoníku práce.10. Z výslechu svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , záznamů o narušení pracovního prostředí sepsaných dne 9.4.2023 a 2.5.2023 svědkyní, e-mailu ze dne 2.5.2023 soud zjistil, že žalobkyně se chovala ke konci pracovního poměru útočně ve vztahu ke kolegům i k svědkyni jako nadřízené. Žalobkyně byla po dlouhodobé pracovní neschopnosti vyzvána k absolvování mimořádné pracovnělékařské prohlídky, a to před nástupem na nařízenou směnu. Prohlídku neabsolvovala, a přesto se na směnu dostavila a chtěla ji sloužit. Po sdělení svědkyně , jméno FO, , že službu nemůže konat, se chovala vůči nadřízené , jméno FO, nedůstojně, vykřikovala, označila ji za lhářku, odvolávala se na příkaz personalisty a inspektora provozu, na pracovišti zůstala ještě 30-50 minut. Incidentu byly přítomny osoby sloužící denní i noční směnu. K dalšímu útoku žalobkyně na svědkyni došlo po školení hydraulických nosítek v prostoru za garážemi žalovaného na pracovišti ve , adresa, . V průběhu školení žalobkyně ve vztahu ke kolegovi poznamenala, „abys ty nosítka vzteky nerozbil“. Po školení požádala svědkyně , jméno FO, žalobkyni o podpis nového platového výměru. Na uvede