14 C 236/2025-18 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 10 520 Kč s příslušenstvím z titulu příspěvku dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a následně i dle zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v platném znění a náhrady nákladů řízení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud měl splněné podmínky dle ust. § 115a o.s.ř., a proto ve věci rozhodl bez nařízení jednání.4. Z obsahu spisu soud zjistil a vzal za prokázaný následující skutkový stav.5. Žalobkyně je právnickou osobou zapisovanou do obchodního rejstříku, v souladu s § 48 a § 95 odst. 1 z. č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v platném znění (dále jen „Zákon“) zřízenou jakožto profesní organizace pojistitelů. Dle § 49 písm. a) a § 95 odst. 3 Zákona žalobkyně spravuje garanční fond včetně správy aktiv souvisejících s tímto fondem. Ustanovení § 6 odst. 1 Zákona stanoví, že provozovatel tuzemského vozidla (s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy) zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním po dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel; případně po dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo. Dle § 6 odst. 2 Zákona se má za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidla na pozemních komunikacích. Ustanovení § 2 odst. 15 z. č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích pak stanoví, že provozovatelem silničního vozidla je osoba, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník tohoto vozidla, není-li jako jeho provozovatel v registru silničních vozidel zapsána jiná osoba. Dle § 38 odst. 1 a 3 Zákona pojistitelé poskytují žalobkyni údaje o vzniku, době přerušení, změně a zániku pojištění odpovědnosti. Ministerstvo dopravy pak poskytuje žalobkyni jím vedené údaje o vozidlech, jejich vlastnících a provozovatelích včetně osobních údajů a o údajů o evidenčních změnách. Žalobkyně tyto údaje dle § 39 ve spojení s § 45 Zákona zpracovává mimo jiné právě za účelem zjištění porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 Zákona. V případě, že provozovatel tuzemského vozidla poruší povinnost podle § 6 odst. 1 Zákona, zaplatí Žalobkyni dle § 45 odst. 2-4 Zákona příspěvek za každý den porušení povinnosti a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (dále jen „Příspěvek“). Pro část nepojištěného období od 22. 3. 2024 do 31. 3. 2024 došlo k porušení povinnosti žalovaného dle předchozí právní úpravy, a to dle zákona č. 168/1999 Sb. a nárok žalobkyně vznikl dle ust. § 4 odst. 1 a 2 cit. zákona.6. Soud vzal za prokázáno, že žalobkyně zjistila, že osobní automobil nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, registrační značka , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , IBAN, (dále pouze „vozidlo“) je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný, coby provozovatel, neměl ode dne , datum, do , datum, k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ust. § 6 odst. 1 Zákona a v období do , datum, ust. § 1 odst. 2 předchozího zákona č. 168/1999 Sb. Vozidlo tak bylo nepojištěno 292 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Splatnost příspěvku nastala dne , datum, . Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu dne , datum, .7. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na předmětnou výzvu nereagoval a ničeho neuhradil, žalovanému tak byla zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění do 15 dnů od odeslání této upomínky, tj. ve lhůtě prodloužené nad rámec lhůty stanovené v ustanovení § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů.8. Žalovaný neuhradil žalovanou částku ani po zaslání předžalobní upomínky.9. Soud dospěl k závěru, že žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení příspěvku podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, je důvodná. Současně je od 1. 4. 2024 žaloba důvodná i dle ust. § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.10. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je doručení písemné výzvy žalobkyní žalovanému. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy.11. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu dne , datum, . Dlužná částka ve výši 10 520 Kč (příspěvek) se se vypočte jako součin počtu dní, po které byla porušena zákonná povinnost a výše denní sazby dle druhu vozidla. Za 292 dní při denní sazbě 35 Kč činí příspěvek částku 10 220 Kč a za mimosoudní vymáhání příspěvku požaduje žalobkyně 300 Kč v souladu s cit. zákonnými ustanoveními. Výpočet byl proveden dle obou právních úprav, kdy dle předchozí právní úpravy (zákon č. 168/1999 Sb.) byla úprava doplněna i vyhl. č. 205/1999 Sb. Od 1. 4. 2024 se výše příspěvku řídí novou právní úpravou ve spojení s vyhláškou Ministerstva financí č. 69/2024 Sb. Denní sazba je však stejná dle obou cit. vyhlášek, a to 35 Kč za den. Žalovaný žalovanou částku nijak nerozporoval a ve věci se po celou dobu řízení nevyjádřil.12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř., ve spojení s ustanovením § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále je „AT“) Sazba za úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení činí u tarifní hodnoty do 30 000 Kč částku 400 Kč (§14b odst. 1 bod 2 AT). Soud přiznal náhradu nákladů za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé § 11 odst. 1 písm. a), d) AT). Dále byla žalobkyni přiznána paušální částka jako náhrada výdajů ve výši 100 Kč za každý z úkonů právní služby do podání návrhu (§14b odst. 5 písm. a) AT). Právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH, proto byla částka 1 200 Kč navýšena o DPH v částce 315 Kč. Žalobkyni byla také přiznána náhrada soudního poplatku ve výši 800 Kč. Celková částka 2 615 Kč.13. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.