252 C 9/2025-39 — Městský soud v Brně

Žalobou podanou na soud dne 20. 3. 2025 se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 351 178 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná na základě nájemní smlouvy užívala od 1. 5. 2021 byt č. , hodnota, v domě na , adresa, , jehož vlastníkem je žalobce. Mezi účastníky trval do 31. 10. 2022 nájemní vztah, který skončil uplynutím doby, na kterou byl nájem sjednán. Žalovaná neplatila řádně a včas sjednané nájemné a žalobce neměl důvod nájemní vztah se žalovanou prodloužit. Žalovaná však předmětný byt užívala i nadále, bez právního důvodu. Za období od září 2022 do října 2022 dluží na nájemné částku 7 476 Kč a za období od prosince 2012 do října 2024 se bezdůvodně obohatila na úkor žalobce o částku 244 066 Kč. Nedoplatek za služby za rok 2023 pak činí 99 636 Kč.Žalovaná se k podané žalobě, která jí byla doručena, nevyjádřila.Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (účastníci s tímto postupem soudu za použití ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu souhlasili).Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav:Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobce je vlastníkem domu v , adresa, (k.ú. , adresa, ) v tomto domě je umístěn předmětný byt.Z evidenčního listu platného od 1. 7. 2022 soud zjistil, že nájemné v předmětném bytě činilo 3 738 Kč a zálohy na služby 9 232 Kč. Z evidenčního listu platného od 1. 1. 2023 soud zjistil, že nájemné v předmětném bytě činilo 3 738 Kč a zálohy na služby 17 197 Kč. Z evidenčního listu platného od 1. 7. 2024 soud zjistil, že nájemné v předmětném bytě činilo 4 094 Kč a zálohy na služby 13 150 Kč.Z nájemní smlouvy ze dne 21. 4. 2021 a dodatku ke smlouvě z 20. 4. 2022 soud zjistil, že žalovaná od 1. 5. 2021 užívala byt č. , hodnota, ve výše specifikovaném domě. Nájemní vztah mezi účastníky skončil 31. 10. 2022, tedy uplynutím doby, na kterou byl sjednán. Žalovaná však předmětný byt užívala i nadále.Z protokolu o převzetí bytu z 30. 4. 2021 soud zjistil, že žalovaná byt převzala a dne 29. 10. 2024 byt předala zpět žalobci.Žalobce žalovanou písmeně upozornil na existenci dluhu ve výši 7 476 Kč na nájemném za období 9/2022-10/2022, dluhu ve výši 244 066 Kč na bezdůvodném obohacení za užívání bytu v období 12/2022-10/2024 a dluh ve výši 99 636 Kč za vyúčtování služeb za rok 2023 a vyzval ji k jeho úhradě (přípis z 5. 2. 2025).Žalovaná žalobci výše specifikovanou dlužnou částku neuhradila, přesto, že byla ze strany žalobce k zaplacení dluhu vyzvána. Žalovaná nijak v řízení neprokázala (povinnost důkazní byla v tomto případě na její straně), že by tuto svoji povinnost splnila. Žalovaná netvrdila ani nedoložila jiné skutečnosti, jež by případně prokazovaly, že nárok uplatněný vůči ní žalobcem, je z hlediska hmotně právního nedůvodný.Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.Žalovaní neplatili nájemné v období od srpna 2023 do listopadu 2023 a vznikl jim na nájemném a úhradách za služby dluh v celkové výši 49 341 Kč a v období od prosince 2023 do dubna 2024 užívali předmětný byt bez právního důvodu a obohatili se tak o částku 51 508 Kč, která odpovídá běžnému nájemnému za předmětný byt.Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanský zákoník“).Podle § 2201 občanského zákoníku se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2217 odst. 1 občanského zákoníku se nájemné platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.Podle § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2295 občanského zákoníku má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená ustanovení občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná neplatila řádně a včas sjednané nájemné za byt č. , hodnota, v domě na , adresa, v období měsíců září 2022 – říjen 2022, nezaplatila nedoplatek za služby za rok 2023 a dále po skončení nájemního vztahu, ačkoliv jí proto nesvědčil žádný právní důvod, užívala v období měsíců prosinec 2022 – říjen 2024 tento byt a vůči žalobci jí vznikl dluh v celkové výši 351 178 Kč. Proto soud žalobě vyhověl (výrok I.) a zavázal žalovanou, aby zaplatila žalobci toto plnění v celkové výši 351 178 Kč. Správnost stanovené výše nájemného, nedoplatku úhrad za služby a bezdůvodného obohacení žalovaná nijak nerozporovala.Protože žalovaná svůj dluh řádně a včas nesplnila (byla žalobcem vyzvána k zaplacení), dostala se do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobci takto vznikl nárok na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky podle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto i tomuto požadavku žalobce vyhověl a přiznal mu vůči žalované právo na zaplacení příslušenství z dlužného nájemného, bezdůvodného obohacení a rovněž z ceny služeb poskytnutých žalované v souvislosti s užíváním bytu, jak se podrobněji podává z výroku I.Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. v trvání tří dnů.O nákladech řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobce byl ve věci úspěšný, soud proto žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 17 559 Kč a paušálními náklady žalobce dle ustanovení § 151 odst. 3 občanského soudního řádu v celkové výši 600 Kč dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za dva úkony po 300 Kč dle § 1 odst. 3 této vyhlášky. Celkem tedy náklady žalobce činí 18 159 Kč.