294 C 20/2024-58 — Městský soud v Brně

1. Žalobou ze dne 27. 8. 2024 se žalobce domáhal zaplacení částky 145 601 Kč s příslušenstvím z titulu užívání bytu č. , hodnota, na adrese , adresa, žalovaným, který žalovaný užíval i po skončení nájemní smlouvy, jež platila v období od 15. 5. 2021 do 14. 8. 2021. Žalovaný však byt následně nevyklidil. Předmětem řízení taky bylo „nájemné“ za období leden až říjen 2023 (10 x 7 137 Kč), zálohy na služby za leden až říjen 2023 (10 x 7 087 Kč) a nedoplatek z vyúčtování služeb za rok 2022 ve výši 3 361 Kč. Žalobce následně vzal žalobu zpět co do přeplatku na službách za rok 2023 ve výši 63 864 Kč. Dluh žalovaného tak činil toliko 81 737 Kč (nájemné za leden až říjen 2023 - 10 x 7 137 Kč, nedoplatek z vyúčtování služeb za rok 2022 ve výši 3 361 Kč, nedoplatek z vyúčtování služeb za rok 2023 ve výši 7 006 Kč).2. Výrokem I. soud řízení částečně zastavil podle ustanovení § 96 odst. 2 o.s.ř., neboť ve výši rozdílu původně žalovaných záloh na služby a skutečné spotřeby za rok 2023 byla žaloba vzata zpět.3. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a z předložených listinných důkazů učinil tato skutková zjištění (§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř.):4. Dne 12. 5. 2021 uzavřeli účastníci smlouvu o nájmu bytu č. , hodnota, v domě na adrese , adresa, , na dobu určitou od 15. 5. 2021 do 14. 8. 2021 s možností prodloužení. Nájemné a služby byly splatné poslední den měsíce, za nějž se platí.5. Přípisem ze dne 8. 12. 2022 žalobce oznamoval uživatelům bytů zvýšení zálohy na služby od 1. 1. 2023 a posílal nový evidenční list, který pro byt obývaný žalovaným stanovil „nájemné“ ve výši 7 137 Kč a zálohy na služby celkem ve výši 7 087 Kč měsíčně (přípis, doručenka, evidenční list).6. Z výkazu nedoplatků žalovaného za období od ledna do října 2023 vyplývá, že žalovaný neplatil za užívání bytu a spotřebované služby ničeho, jeho dluh je tvořen částkou 7 137 Kč za každý z deseti měsíců za užívání bytu, částkou 7 087 Kč za každý z deseti měsíců za služby a částkou 3 361 Kč za nedoplacené služby za rok 2022, tj. celkem 145 601 Kč. Po částečném zpětvzetím z tohoto výkazu nedoplatků zůstává relevantní částka 71 370 Kč na nájemném.7. Vyúčtování služeb za rok 2022 s nedoplatkem ve výši 3 361 Kč splatným 31. 7. 2023 žalobce doručoval žalovanému dne 18. 4. 2023 (vyúčtování, vrácená obálka).8. Vyúčtování služeb za rok 2023 s účetním přeplatkem 63 864 Kč snad žalobce doručoval žalovanému, doklad však nedohledal. Tato částka jde však k tíži žalobce, nikoli žalovaného, soud tak má tento přeplatek za nesporný. Pro účely tohoto řízení žalobce tento přeplatek započetl proti původně požadovaným zálohám na služby za leden až říjen 2023 ve výši 70 870 Kč a dospěl k nedoplatku ve výši 7 006 Kč.9. Přípisem ze dne 15. 11. 2023 žalobce žalovaného vyzýval k úhradě dlužné částky (výzva, vrácená obálka).10. Podle Exekučního příkazu č.j. , spisová značka, a Protokolu o soupisu movitých věcí ze dne 29. 2. 2024 byl byt vyklizen až dne 29. 2. 2024.11. Právním posouzením dospěl soud k těmto závěrům:12. Mezi žalobcem jakožto pronajímatelem a žalovaným jakožto nájemcem vznikl nájemní vztah, jehož předmětem byl byt, kdy nájemní právo žalovaného zaniklo uplynutím času, a to ještě před žalovaným obdobím. Žalovaný byt nadále užíval a měl tak povinnost platit žalobci částku odpovídající nájemnému, které by byl povinen platit za trvání nájemního vztahu (§ 2295 občanského zákoníku). Žalobce má tak nárok na zaplacení dlužného nájemného za žalované období ledna až října 2023 ve výši 71 370 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný užíval byt bez právního důvodu, čímž žalobci vznikaly náklady na zaplacení služeb, které žalovaný využíval, má žalobce nárok na vydání toho, oč se žalovaný obohatil, tj. na náhradu nákladů které vynaložil na služby spotřebované žalovaným (§ 2991 an. občanského zákoníku). Dle vyúčtování služeb činil nedoplatek za rok 2022 na bezdůvodném obohacení částku 3 361 Kč a nedoplatek za rok 2023 částku 7 006 Kč.13. Soud proto žalobě ve zbývajícím rozsahu výrokem II. vyhověl a žalovanému uložil, aby žalobci zaplatil žalovanou částku 81 737 Kč, a to včetně zákonných úroků z prodlení ode dne splatnosti nájemného dle nájemní smlouvy, resp. ode dne splatnosti jednotlivých vyúčtování služeb (§ 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).14. Procesně úspěšnějšímu žalobci soud výrokem III. přiznal (§ 142 odst. 2 o.s.ř.) právo na náhradu nákladů řízení, které tvoří paušální náhrada hotových výdajů za dva úkony (výzva k plnění, návrh ve věci samé) ve výši 600 Kč (režijní paušál za jeden úkon činí 300 Kč, § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.) a zaplacený soudní poplatek ve zbývající výši 4 687 Kč. Náhradu nákladů řízení soud přiznal toliko do 12,2 % jejich výše, neboť žalobce zavinil zpětvzetí žaloby v podstatné části tím, že žaloval zálohy namísto již splatné skutečné spotřeby. Náhradu nákladů řízení ve výši 571,80 Kč, uložil soud zaplatit žalovanému, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst.1 o.s.ř.).15. Výrok o vrácení soudního poplatku vychází z ustanovení § 10 odst. 3 zákona o soudních poplatcích, když předmětem řízení po částečném zastavení byla částka 81 737 Kč, tj. soudní poplatek činil 4 087 Kč. Žalobce zaplatil soudní poplatek ve výši 7 281 Kč, rozdíl soud ponížil o 1 000 Kč a částka 2 194 Kč bude žalobci po právní moci rozsudku vrácena.