38 C 274/2024-47 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou k Městskému soudu v Brně dne 22. 11. 2024 se žalobce domáhal proti žalovanému určení neplatnosti dohody o skončení pracovního poměru ze dne 23. 9. 2024, uzavřené mezi žalobcem a žalovaným. Žalobce byl u žalovaného zaměstnán na pozici vedoucího oddělení , Anonymizováno, na základě pracovní smlouvy ze dne 20. 12. 2016. Dne 16. 12. 2019 byla mezi účastníky uzavřena manažerská smlouva, dle které byl žalobce jmenován do funkce výkonného ředitele společnosti. Dne 23. 9. 2024 žalobce na pracovišti před poradou managementu společnosti konfrontoval jednatel a finanční ředitel žalovaného, byl mu odebrán pracovní notebook a zamezen přístup do pracovního emailu v mobilním telefonu. V závěru konfrontace mu bylo sděleno, že pokud ihned podepíše dohodu o rozvázání pracovního poměru, bude mít nárok na odstupné ve výši dvojnásobku základní měsíční mzdy. Žalobce se nacházel v tísnivé situaci, když byl vystaven návrhu k uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru v nepřiměřeně krátkém časovém úseku, žalobce neměl možnost ověřit si svá práva jakožto zaměstnance v oblasti odstupného a možnosti ukončení pracovního poměru.2. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že mezi účastníky byla platně uzavřena dohoda o skončení pracovního poměru dne 23. 9. 2024. Žalobci bylo dne 23. 9. 2024 na pracovišti sděleno, že s ním žalovaný zamýšlí skončit pracovní poměr a byly mu nabídnuty podmínky skončení pracovního poměru formou dohody. Žalobci byla předložena dohoda o skončení pracovního poměru a byl mu ponechán časový prostor jedné až dvou hodin pro její prostudování. Po prostudování dohody o skončení pracovního poměru se účastníci také dohodli na způsobu vrácení svěřených věcí (automobil, notebook).3. Žalobce v replice k vyjádření žalovaného dne 19. 6. 2025 uvedl, že žalobci bylo známo, že manažerská smlouva, uzavřená se žalovaným, se od běžných pracovních smluv liší možností jejího okamžitého ukončení. Jednáním žalovaného a předložením dohody o rozvázání pracovního poměru byl uveden v omyl, že současně a okamžitě zaniká i jeho pracovní poměr. Bylo mu sděleno, že podpisem dohody získává výhodu poskytnutou nad rámec podmínek manažerské smlouvy, odstupné ve výši dvojnásobku základní měsíční mzdy. Žalobce se ocitl v tísnivé situaci, kdy byl v emočním a časovém stresu nucen se rozhodnout bezprostředně, když v průběhu jednání mu byl proti jeho vůli odebrán pracovní notebook a bylo mu nařízeno odstranit přístup k firemnímu emailu ve svém mobilním telefonu. Nebylo mu tak umožněno ověřit si svá práva, zejména skutečnost, že jeho manažerská smlouva umožňuje žalovanému pouze odvolání z funkce výkonného ředitele a nikoliv automatické ukončení pracovního poměru. Poté co doma nahlédl do manažerské smlouvy a zjistil, že okamžité ukončení se nevztahuje na pracovní poměr, se ihned následující den osobně dostavil na pracoviště k rozporování dohody o rozvázání pracovního poměru. Žalobce byl při podpisu dohody o rozvázání pracovního poměru vystaven nepřiměřenému psychickému tlaku, časové tísni a uveden v omyl ohledně právních důsledků tohoto jednání.4. Soud vzal za svá skutková tvrzení účastníků o uzavření a existenci předmětného pracovního poměru mezi účastníky, když na základně pracovní smlouvy byl žalobce zaměstnán u žalovaného s druhem práce vedoucí Oddělení , Anonymizováno, . Dne 16. 12. 2019 byla mezi účastníky uzavřena manažerská smlouva, podle které byl žalobce jmenován do funkce výkonného ředitele žalovaného.5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:6. Z pracovní smlouvy ze dne 20. 12. 2016 soud zjistil, že byla uzavřena mezi účastníky řízení s místem výkonu práce , adresa, , provozovna zaměstnavatele, den nástupu do práce od 1. 1. 2017, dle které měl žalobce vykonávat u žalovaného funkci vedoucího Oddělení , Anonymizováno, .7. Z manažerské smlouvy ze dne 16. 12. 2019 vyplývá, že byla uzavřena mezi účastníky řízení a žalobce byl jmenován ke dni 1. 1. 2020 do funkce výkonného ředitele žalovaného, smlouva byla uzavřena na dobu jednoho roku s automatickou prolongací dle článku VII.1. Dle článku VII.4 zánikem smlouvy nekončí pracovní poměr, pokud se obě strany nedohodnou jinak nebo pokud současně nedojde k okamžitého zrušení pracovního poměru.8. Z dohody o skončení pracovního poměru ze dne 23. 9. 2024 soud zjistil, že byla uzavřena mezi oběma účastníky řízení, dále se účastníci dohodli na tom, že žalobci náleží odstupné ve výši dvojnásobku jeho základní mzdy, splatné společně se mzdou zaměstnance za měsíc září. Současně se účastníci dohodli na vrácení svěřených věcí, včetně automobilu značky Škoda, model Kodiaq, reg. zn. , SPZ, , a to nejpozději k 30. 9. 2024.9. Z výzvy ze dne 14. 11. 2024 vyplývá, že žalobce trvá na dalším zaměstnávání, když má zato, že dohoda o skončení pracovního poměru ze dne 23. 9. 2024 je neplatná, když byla uzavřena pod psychickým nátlakem. Žalobce současně nabídl vyřešit věc smírnou cestou, a to tak, že žalobci bude vyplaceno odstupné ve výši celkem pětinásobku průměrného výdělku a dále poměrnou část kalendářního roku 2024 vyplacená roční prémie v odpovídající výši, spolu s doložením příslušných výpočtových podkladových materiálů.Z doručenky ze dne 14. 11. 2024 vyplývá, že tato výzva byla téhož dne žalovanému doručena.10. Z přílohy č. , hodnota, k dohodě o skončení pracovního poměru ze dne 23. 9. 2024 vyplývá seznam vrácených svěřených věcí, a to notebook a kreditní karta.11. Z kupní smlouvy ze dne 24. 9. 2024 je zřejmé, že byla uzavřena mezi účastníky řízení, dle které žalobce coby kupující uzavřel s žalovaným kupní smlouvu k vozidlu tovární značky Škoda, typ Kodiaq, reg. zn. , SPZ, za kupní cenu 495.000 Kč.12. Z přípisu zástupce žalovaného ze dne 22. 11. 2024 včetně detailu zprávy soud zjistil, že žalovaný odmítá sdělení žalobce ve výzvě ze dne 14. 11. 2024, že neoprávněným a zcela nepřiměřeným nátlakem či údajným psychickým nátlakem došlo k uzavření dohody o skončení pracovního poměru, když žalobci byl ponechán prostor o samotě ke zvážení důsledků uzavření dohody o skončení pracovního poměru, což bylo svobodné rozhodnutí žalobce. Přípis žalobce obdržel dne 22. 11. 2024.13. Z dalších předložených listinných důkazů (emailová komunikace mezi účastníky za období od 24. 9. 2024 do 30. 9. 2024) nebyly zjištěny žádné pro rozhodnutí soudu rozhodné skutečnosti.14. Z výpovědi svědka , tituly před jménem, , jméno FO, má soud za prokázáno, že společně s , jméno FO, předložili žalobci návrh dohody o skončení pracovního poměru před ranní poradou a dali žalobci čas na rozmyšlenou po dobu 1,5 hodiny po dobu konání porady, na které žalobce nebyl osobně přítomen, když žalobce se nacházel sám v zasedací síni. Po skončení porady žalobce podepsal dohodu o skončení pracovního poměru. Nevšiml si žádného nátlaku, který by byl činěn na žalobce.15. Z účastnické výpovědi žalobce, a to jednatele , jméno FO, , soud zjistil, že za účasti pana , jméno FO, navrhl žalobci ukončení pracovního poměru dohodou, žalobce návrh akceptoval, když předtím si dohodu mohl prostudovat po dobu trvání porady, která trvala 1,5 až 2 hodiny, když žalobce se nacházel ve vedlejší jednací místnosti a měl s sebou telefon. Nebyl si vědom, že by při uzavírání dohody o skončení pracovního poměru byl na žalobce činěn nějaký nátlak k podpisu dohody. Po podpisu dohody jednal se žalobcem o odkupu jeho služebního auta.16. Z účastnické výpovědi žalobce soud zjistil, že dne 23. 9. 2024 před poradou žalobci předložil , jméno FO, dohodu o skončení pracovního poměru. Tehdy nevěděl, že po odvolání z funkce manažera měl být zaměstnáván jako běžný zaměstnanec, nevzpomněl si, že je to uvedeno v manažerské smlouvě. Toto své jednání, tedy že si to neuvědomoval, bylo jednání v omylu. Dohoda mu byla předložena, přemýšlel o tom 1,5 hodiny. Po předložení návrhu dohody o skončení pracovního poměru odevzdal panu , jméno FO, notebook a bylo mu sděleno, nechť si vymaže email na svém telefonu. Tímto se odpojil od možnosti nahlédnout do ustanovení manažerské smlouvy, ke které se však mohl dostat, neboť ji má uloženou i na domácím uložišti, a také se fyzicky nachází s dalšími pracovními smlouvami na Finančním oddělení v budově žalovaného, kam měl přístup, kam se mohl podívat. Žalobce měl na starosti také personalistiku, když se zaměstnanci uzavíral i rozvazoval pracovní poměr. Měl čas 1,5 hodiny na rozmyšlenou a po telefonátu s manželkou se rozhodl dohodu podepsat. Při uzavírání dohody o skončení pracovního poměru žalobci nikdo nebránil v tom, aby dohodu podepsal či nikoliv.17. Soud z důvodu nadbytečnosti neprováděl důkaz navržený žalobcem, a to prémiový řád, neboť důkaz nemá relevanci v řízení (vztahuje se ke mzdovým podmínkám žalobce).18. Soud zhodnotil provedené důkazy z hlediska pravosti, správnosti, pravdivosti i věrohodnosti a dospěl k závěru, že jsou způsobilým podkladem soudního rozhodnutí a nic tak nebrání, aby soud při rozhodování ve věci z těchto důkazů vycházel. Žádný z účastníků řízení pravost ani pravdivost (věcnou spr