54 C 45/2025-60 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou na soud dne 25. 6. 2024 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 74.770,89 Kč spolu s příslušenstvím. Uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, . (dále je „právní předchůdce“) a žalovaným byla dne 1. 2. 2024 uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byly žalovanému převodem na jeho účet poskytnuty finanční prostředky ve výši 50.000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit poskytnuté peněžní prostředky spolu s ujednaným úrokem v 36 měsíčních splátkách po 3.489 Kč. Ze strany žalovaného nebylo plněno řádně, žalovaný na dluh uhradil pouze 3.500 Kč a žalobce proto k 26. 6. 2023 úvěr zesplatnil. Jelikož žalovaný ani přes výzvy ze strany žalobce dále ničeho neuhradil, domáhá se žalobce, na kterého byla pohledávka postoupena dne 28. 3. 2024, podanou žalobou zaplacení částky 74.770,89 Kč, sestávající z tzv. nové jistiny (původní jistina úvěru 50.000 Kč ponížená úhradu žalovaného 3.500 Kč a úrok přirostlý k jistině 9.177,65 Kč), smluvní pokuty v kapitalizované výši 19.093,24 Kč a dalšího příslušenství v podobě smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení.2. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. (účastníci, resp. jejich zástupci s tímto postupem soudu za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř.).3. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav:4. Z návrhu na uzavření smlouvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný požádal předchůdce žalobce o poskytnutí úvěru ve výši 50.000 Kč. Smlouva byla uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši 74,03 % ročně v 36 pravidelných měsíčních splátkách po 3.489 Kč, splatných vždy do 22. dne každého kalendářního měsíce dle splátkového kalendáře. Celkem se žalovaný zavázal zaplatit částku ve výši 125.604 Kč. V bodu 6.1 smlouvy o úvěru byla mezi účastníky sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části ve výši 499 Kč, se kterou byl žalovaný v prodlení o délce 30 dní. V bodu 6.2 smlouvy o úvěru byla sjednána náhrada účelně vynaložených nákladů, které žalobci vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného delším než 15 dní u jednotlivé splátky ve výši 200 Kč. Dle bodu 6.3 smlouvy o úvěru mělo dojít k zesplatnění celého úvěru vč. příslušenství úvěru v případě prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dní. Dle bodu 6.4 smlouvy o úvěru ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nesplacená jistina a veškeré dosud nezaplacené úroky z poskytnutého úvěru přirostlé ke dni zesplatnění stávají součástí nové jistiny úvěru. V bodu 6.5 smlouvy o úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po zesplatnění až do úplného zaplacení.5. Z oznámení o schválení úvěru soud zjistil, že žalobce dne , datum, akceptoval návrh žalovaného na uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , čímž došlo k uzavření smlouvy o úvěru. Přílohou oznámení byl splátkový kalendář.6. Z hodnocení klienta bylo zjištěno, že žalovaný dne , datum, uvedl, že je zaměstnaný, a jeho pravidelný čistý měsíční příjem činí 18.000 Kč. Životní minimum bylo stanoveno částkou 4.860 Kč, výdaje na bydlení činily 4.000 Kč; celkové výdaje činily 8.860 Kč. Z hodnocení se dále podává, že žalovaný byl v době žádosti svobodný, bydlel sám a neměl vyživovací povinnost vůči žádným osobám.7. Ze sdělení společnosti , právnická osoba, ., dne 2. 5. 2025 soud zjistil, že žalovaný je majitelem účtu č. , č. účtu, , na který byla dne 23. 3. 2023 přijata platba od předchůdce žalobce ve výši 50.000 Kč pod variabilním symbolem č. , var. symbol, .8. Z výpisu ze záznamů z registru SOLUS soud zjistil, žalovaný byl v tomto registru lustrován s negativním výsledkem.9. Z výpisu z registru NRKI bylo zjištěno, že žalovaný byl zařazen do segmentu klientů, u kterých je dáno vysoké riziko nesplácení, úvěr bývá limitován výši vyplacené částky nebo bývá žádost o poskytnutí úvěru zamítána.10. Z dokladu o vyplacení úvěru se podává, že žalobce dne 23. 3. 2023 převedl na účet žalovaného č. , Anonymizováno, částku 50.000 Kč pod variabilním symbolem č. , var. symbol, .11. Z oznámení ze dne 26. 6. 2023 soud zjistil, že žalobce ke dni 26. 6. 2023 celý úvěr zesplatnil, neboť žalovaný ani přes opakované výzvy nehradil předepsané splátky. Současně byl žalovaný vyzván k úhradě celého zbylého dluhu ve výši 60.575 Kč do 10 dnů od data odeslání oznámení.12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že předchůdce žalobce s účinností ke dni 28. 3. 2024 postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce. Z dopisu ze dne 16. 4. 2024 soud zjistil, že předchůdce žalobce vyrozuměl žalovaného o postoupení pohledávky a současně jej vyzval k úhradě dluhu do 10 dnů od obdržení dopisu. Dopis byl odeslán téhož dne.13. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že žalobce dne 28. 5. 2024 upozornil žalovaného na výši dluhu 96.076,16 Kč s příslušenstvím, na běžící smluvní pokutu a vyzval žalovaného k úhradě dluhu nejpozději do 12. 6. 2024. Výzva byla dle podacího lístku odeslána žalovanému 29. 5. 2024.14. Z platební historie žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný na dluh uhradil dne 12. 7. 2023 částku 3.500 Kč.15. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.16. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).17. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.18. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.19. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.20. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.21. Podle § 547 občanského zákoníku musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.22. Podle § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.23. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části.24. Neplatnost smlouvy ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jako důsledek porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je neplatností absolutní. Soud k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, při