104 C 145/2025-38 – Městský soud v Brně

ECLI: ECLI:CZ:MSBR:2026:104.C.145.2025.1
Datum: 2026-05-21
Předmět: 17 407,12 Kč s příslušenstvím - zápůjčka
Ustanovení: § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 101 z. č. 99/1963 Sb., § 115a z. č. 99/1963 Sb., § 137 z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 149 z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/1963 Sb., § 251 z. č. 99/1963
neplatnost právního jednáníbezdůvodné obohacenísmlouva o úvěru
O co šlo: 17 407,12 Kč s příslušenstvím - zápůjčka (§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 101 z. č. 99/1963 Sb., § 115a z. č. 99/1963 Sb., § 137 z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 149 z. č. 99/1963 Sb., § 160)
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 23. 6. 2025 domáhal po žalovaném zaplacení částky 12 839,21 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, . Žalobce v návrhu uvedl, že jeho právní předchůdce společnost , právnická osoba, uzavřela s žalovaným dne 22. 3. 2023 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 13 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 12 484 Kč v hotovosti ve formě 52 týdenních splátek po 491 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 20. 3. 2024. Žalovaný uhradil pouze částku 219 Kč, kdy zbytek nároku ve sjednaných lhůtách neuhradil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2025 byla následně postoupena pohledávka žalovaného na žalobce, o čemž byl žalovaný vyrozumíván dopisem ze dne 27. 1. 2025. Dopisem ze dne 16. 4. 2025 byla žalovanému zasílána předžalobní upomínka. Ke dni podání žaloby žalobce požaduje z této úvěrové smlouvy zaplacení částky 12 839,21 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 646,54 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 043,59 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 12 839,21 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení a úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 12 839,21 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení.2. Žalobce se žalobou dále domáhal po žalovaném zaplacení částky 4 567,91 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, . Žalobce v návrhu uvedl, že jeho právní předchůdce společnost , právnická osoba, uzavřela s žalovaným dne 21. 12. 2022 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 6 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 7 606 Kč v hotovosti ve formě 52 týdenních splátek po 262 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 20. 12. 2023. Žalovaný uhradil pouze částku 3 854 Kč, kdy zbytek nároku ve sjednaných lhůtách neuhradil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2025 byla následně postoupena pohledávka žalovaného na žalobce, o čemž byl žalovaný vyrozumíván dopisem ze dne 27. 1. 2025. Dopisem ze dne 16. 4. 2025 byla žalovanému zasílána předžalobní upomínka. Ke dni podání žaloby žalobce požaduje z této úvěrové smlouvy zaplacení částky 4 567,91 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 768,93 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 808,55 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 537,91 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení a úroku ve výši 15 % ročně z částky 4 567,91 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení.3. Žalovaný se žalobě nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu v platném znění (dále jen o.s.ř.) a v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o.s.ř. soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených listinných důkazů.4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti.5. Pokud jde o nárok první ze smlouvy č. , hodnota, , ze zákaznické karty ze dne 22. 3. 2023, smlouvy o úvěru č. , hodnota, a tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaný vyplnil zákaznickou kartu, kde uvedl, že bydlí s rodiči, je svobodný, nemá vyživovací povinnost, je zaměstnán jako manipulační dělník, jeho čistý měsíční příjem je ve výši 6 900 Kč a další příjmy domácnosti činí 42 000 Kč. Jako odhadované měsíční výdaje žalovaný uvedl částku 2 700 Kč a splátky v rámci , právnická osoba, ve výši 2 332 Kč. Na základě vyplněné karty zákazníka pak byla uzavřena smlouva o úvěru, dle které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 13 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 12 484 Kč v pravidelných 52 týdenních splátkách po 491 Kč. Dle tabulky umoření žalovaný uhradil celkem částku 219 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2025, seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek a předžalobní upomínky bylo zjištěno, že předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, postoupila pohledávku žalovaného na žalobce, o čemž žalovaného vyrozuměla dopisem ze dne 27. 1. 2025, kdy následně dne 16. 4. 2025 byla žalovanému zasílána předžalobní upomínka. V rámci předžalobní upomínky pak žalobce stanovil žalovanému lhůtu k plnění do 1. 5. 2025.6. Pokud jde o nárok druhý ze smlouvy č. , hodnota, , ze zákaznické karty ze dne 21. 12. 2022, smlouvy o úvěru č. , hodnota, a tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaný vyplnil zákaznickou kartu, kde uvedl, že bydlí s rodiči, je svobodný, nemá vyživovací povinnost, je zaměstnán jako manipulační dělník, jeho čistý měsíční příjem je ve výši 8 100 Kč a další příjmy domácnosti činí 28 000 Kč. Jako odhadované měsíční výdaje žalovaný uvedl částku 2 700 Kč a splátky v rámci , právnická osoba, ve výši 1 179 Kč. Na základě vyplněné karty zákazníka pak byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 6 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 7 606 Kč v pravidelných 52 týdenních splátkách po 262 Kč. Dle tabulky umoření žalovaný uhradil celkem částku 3 854 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2025, seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek a předžalobní upomínky bylo zjištěno, že předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, postoupila pohledávku žalovaného na žalobce, o čemž žalovaného vyrozuměla dopisem ze dne 27. 1. 2025, kdy následně dne 16. 4. 2025 byla žalovanému zasílána předžalobní upomínka. V rámci předžalobní upomínky pak žalobce stanovil žalovanému lhůtu k plnění do 1. 5. 2025.7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle § 87 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.13. Po právním posouzení skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.14. Mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce existovala vůle uzavřít smlouvy o úvěru, na základě kterých předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 13 000 Kč a částku 6 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí v pravidelných týdenních splátkách. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť předchůdce žalobce v rámci své podnikatelské činnosti po

Citovaná ustanovení

§ 86 (257/2016 Sb.)§ 2395 (89/2012 Sb.)§ 101 (99/1963 Sb.)§ 115a (99/1963 Sb.)§ 137 (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 149 (99/1963 Sb.)§ 160 (99/1963 Sb.)§ 251 (99/1963 Sb.)