231 C 12/2025-85 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 26. 8. 2025 po částečném zpětvzetí žaloby domáhala po žalované zaplacení částky 49 070 Kč s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které jí poskytla úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úroky za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 71,04 % splácet v 48měsíčních splátkách po 3 160 Kč. Žalovaná po uzavření smlouvy požádala v souladu se smlouvou o bezúplatný odklad splátek z důvodu své pracovní neschopnosti/ukončení pracovního poměru. Žádosti žalované bylo vyhověno, došlo tak k bezúplatnému odkladu splatnosti původních splátek č. , hodnota, . Po dobu odkladu těchto splátek, tedy od 12.06.2024 do 11.07.2024 neběžel sjednaný úrok za poskytnutí úvěru. Žalovaná se však ocitla v prodlení s úhradou splátek úvěru, do zesplatnění úvěru byly žalobkyni zaplaceny splátky v souhrnné výši 35 760 Kč. V důsledku prodlení žalované žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvních pokut ve výši dvakrát 499 Kč za prodlení delší než 30 dnů se 13. a 14. splátkou. Žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaná dostala do prodlení déle než 15 dnů, celkem tedy za prodlení s 2., 12., 13. a 14. splátkou žalobkyně požaduje 800 Kč. V důsledku prodlení žalované došlo automaticky k zesplatnění úvěru dle bodu 6.3 smlouvy. K zesplatnění úvěru došlo ke dni 21. 4. 2025 a k tomuto dni se nezaplacená jistina a dosud nezaplacené úroky staly součástí nové jistiny úvěru, která činila celkem 54 303,76 Kč. Žalobkyně žalobou požaduje (po částečném zpětvzetí žaloby obsaženém v podání ze dne 5. 12. 2025) aktuální dlužnou novou jistinu úvěru ve výši 49 070 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 12 % ročně od 23. 4. 2025 do zaplacení, dále 20% úroky z úvěru ročně z částky 47 020,59 Kč od 23. 4. 2025 do 13. 5. 2025 a 12% úroky z úvěru ročně z částky 47 020,59 Kč od 14. 5. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 23. 4. 2025 dosáhne částky 182 016,00 Kč. Žalobkyně v replice ze dne 29. 10. 2025 uvedla, že řádně prověřila schopnost žalované splácet úvěr, a to na základě dokladů o příjmech, výpisů z databází NRKI a SOLUS, hodnocení klienta a prohlášení žalované.2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Smlouvu o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, označila za absolutně neplatnou, protože žalovaná nijak nezkoumala její úvěruschopnost před jejím uzavřením. Uznala nárok žalobkyně na zaplacení částky 10 980 Kč. Uvedla, že v době uzavření smlouvy byla na rodičovské dovolené a příjem měla pouze z příležitostných brigád, její manžel byl bez práce. K prokázání svých příjmů nemusela žalobkyni nic dokládat, zaměstnankyně žalobkyně údaje do smlouvy upravila tak, aby půjčku dostala, vyplnila je sama. S ohledem na svou tíživou sociální situaci žádala o příznivé podmínky splatnosti dluhu.3. Soud ve věci provedl důkazy, ze kterých zjistil následující skutkový stav.4. Dne , datum, byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena Smlouva o úvěru č. , hodnota, . Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 50 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet v 48měsíčních splátkách po 3 160 Kč splatných nejpozději 12. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Zápůjční úroková sazba byla ujednána ve výši 71,04 %. Rovněž byla ujednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za prodlení se splátkou o délce nejméně 30 dnů, a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru po zesplatnění úvěru. Ve smlouvě byla též ujednána náhrada nákladů ve výši 200 Kč za prodlení s každou splátkou o délce nejméně 15 dnů. Dle dokladu o vyplacení úvěru byl úvěr žalované poskytnut dne 16. 1. 2024 ve výši 50 000 Kč převodem na její bankovní účet.5. Žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru ověřila totožnost žalované dle jejího občanského průkazu, jak bylo zjištěno z jeho fotokopie, ze které plyne, že žalovaná je vdaná, tedy má vyživovací povinnost minimálně k manželovi. V listině nazvané „Hodnocení klienta“ jsou dle tvrzení žalované údaje, které tam vyplnila sama zaměstnankyně žalobkyně. Z této listiny vyplývá, že žalovaná je svobodná a má příjmy ze zaměstnání ve výši 28 181 Kč měsíčně. Nemá přitom manžela ani děti, v domácnosti žije sama. Jako výdaje je uvedeno životní minimum ve výši 4 860 Kč, stávající splátky úvěru poskytnutého žalobkyní ve výši 1 406 Kč, náklady na bydlení 5 090 Kč. Dále je počítáno s rezervou ve výši 1 000 Kč, jako volné zdroje je uvedena částka 15 825 Kč. Žalovaná je zaměstnána na dobu neurčitou u zaměstnavatele , právnická osoba, , dosáhla vzdělání s maturitou a bydlí v obecním bydlení. Dle výpisu z účtu žalované č. , č. účtu, žalované byla uhrazena dne 11. 1. 2024 částka 27 845 Kč od společnosti , právnická osoba, , dne 13. 11. 2023 částka ve výši 27 732 Kč od společnosti , právnická osoba, a dne 12. 10. 2023 částka 27 295 Kč od společnosti , právnická osoba, Z lustrace žalované v Nebankovním registru klientských informací bylo zjištěno, že u žalované jsou evidovány celkem , hodnota, žádosti o úvěr, součet zbývající částky dluhu ve výši 598 635 Kč, částka 77 100 Kč jako součet celkového úvěrového rámce nesplátkových operací a celkového limitu kreditních karet v roli žadatele a spolužadatele, dluh po splatnosti ve výši 1 254 Kč. Celkem získala 188 bodů, které odpovídají kategorii III., resp. II. ve dvou případech.6. Výzvami ze dne 17. 3. 2025 a ze dne 14. 4. 2025 byla žalovaná vyzývána k úhradě dlužných splátek a byla upozorněn na možnost zesplatnění úvěru. Oznámením ze dne 21. 4. 2024 bylo žalované sděleno, že byl úvěr zesplatněn, a žalovaná byla vyzvána k úhradě celkové částky 56 101 Kč. Předžalobní upomínkou ze dne 6. 8. 2025, předanou k poštovní přepravě téhož dne, žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 56 101 Kč s příslušenstvím.7. Z Karty klienta vyplývá, že žalovaná na úvěr číslo smlouvy , Anonymizováno, zaplatila na daný úvěr celkem 35 760 Kč.8. Z dalších listinných důkazů předložených žalobcem k důkazu soud neučinil žádná skutková zjištění, která by byla relevantní pro posouzení věci tak, jak je uvedeno níže.9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je pouze z části důvodná. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně jako poskytovatel spotřebitelského úvěru (žalovaná byla spotřebitelem – viz § 419 občanského zákoníku) splnila svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.14. Poskytovatel úvěru má s odbornou péčí posoudit, zda spotřebitel nebude mít zjevný problém úvěr splácet (nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18), přičemž součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené s